Sdružení přátel Pardubického kraje

Tip na výlet: Putování za historickými zajímavostmi Litomyšlska

Růžový palouček

31. 07. 2009 Trasa: Cerekvice n. Loučnou–Újezdec–Růžový palouček–Morašice–Nová Sídla–Cerekvice n. Louč.
Turisticky většinou neznačeno
Členové Sdružení přátel Pardubického kraje a turistického odboru Klubu přátel Pardubicka uspořádali na jaře letošního roku první společný býlet za některými historickými zajímavostmi Litomyšlska.
Jako výchozí i cílový bod jsme zvolili – vzhledem k dobré dostupnosti spoji ČD – obec Cerekvici n. Loučnou, jejíž název byl odvozen od staročeského názvu cerkev – církev, což bylo pojmenování pro nejstarší tehdy dřevěné svatyně.

V Cerekvici se jednalo o kapli sv. Václava, která vyhořela roku 1840 spolu s téměř celou vsí. Už v roce 1847 se začal stavět nový kostel, který vysvětil královéhradecký biskup v roce 1850 společně se třemi zvony. Před kostelem upoutá barokní socha sv. Jana Nepomuckého a zajímavá bronzová socha spisovatele a politika Fr. Ventury.
Naše cesta vedla od kostela kolem velké usedlosti silnicí směřující k Jezdci malebnou krajinou s lesíky, hájky a skupinami starých mohutných vrb. Před obcí u silnice vlevo stojí malý pomníček připomínající neštěstí, při němž byly bleskem zabity dvě ženy, jako trest za to, že chtěly přesadit růže z nedalekého Růžového paloučku.
Na okraji obce nás přivítal mohutný památný strom jilm hadrovitý nazývaný Hurtův, pak následuje půvabná náves s několika velkolepými zemědělskými usedlostmi, krásně opravenou kapličkou a originální dopravní značkou: POZOR – PŘECHOD KACHEN. Po krátkém odpočinku u nové a na informace velmi obsažné tabule jsme se vydali od ní vlevo na červenou turistickou značku, po níž jsme stoupali vpravo mírně nahoru alejí vzrostlých bříz na náš další cíl – Růžový palouček, na němž je též umístěna nová informační tabule, z níž jsme načerpali mnoho vědomostí o tomto památném místě naší historie. Mimo jiné je zde uvedeno: palouček má rozlohu 340 m2, je porostlý beztrnným druhem stepních růží Rossa Gallicia, některé vzácné dřeviny např. jinan dvoulaločný, katalpa trubcovitá, topol kanadský, smrk omorika, šeřík čínský. Z historických souvislostí je zajímavé, že sem Alois Jirásek umístil pověst o českých bratřích, kteří se zde loučili s rodnou zemí po porážce českého stavovského povstání.
Ve druhé polovině 19. století se zde konalo mnoho vlasteneckých shromáždění, vznikl Spolek Růžového paloučku, jehož cílem bylo vybudování Památníku čes. bratří. Ten byl odhalen v červnu roku 1921, kdy slavnostní řeč pronesl před 70 tisíci účastníky Alois Jirásek. Památník má tvar čtyřhranného sloupu s kalichovitým vyústěním. Zhotoven je ze sibiřské mědi, kterou věnovali českoslovenští legionáři.
Po zhlédnutí těchto přírodních i historických zajímavostí jsme pokračovali po červené turistické značce k osadě U Tří kocourů, která dostala jméno podle tří mýtných sloupů (kocourů), u nichž se vybíralo mýto na stezce vedoucí do Luže.
Nejstarší stavení – bývalá hospoda – se dosud pyšní žertovnými soškami kocourků ve výklencích štítů.
U této osady jsme opustili červenou značku a vydali se vlevo silnicí směřující východním směrem do Morašic. Díky tomu, že jsme během putování stále mírně stoupali, ocitli jsme se nyní v nejvyšším místě naší trasy. Vzhledem k malému zalesnění krajiny jsme i z této nadmořské výšky kolem 400 metrů viděli význačné body v okolí – vlevo věže kostelů v Cerekvici a Vysokém Mýtě, vpravo věže v Litomyšli a před námi na zalesněném pásmu vyčnívala věž nové rozhledny na Andrlově chlumu nad Ústím nad Orlicí. Po půlhodině pohodlné chůze jsme dorazili do obce Morašice, pyšnící se titulem Vesnice roku 2007 Pardubického kraje.
Uvítaly nás vzorně upravené chodníky, pečlivě ošetřené zahrádky s prvními jarními květy bledulí a sněženek. Významnou historickou památkou obce je gotický farní kostel sv. Petra a Pavla z první poloviny 14. století, v němž byly roku 1951 objeveny gotické nástěnné malby „Klanění tří králů“ a „Kristus Trpitel“, které patří k nejlépe zachovaným dílům gotického nástěnného malířství v Čechách. Poblíž kostela se nachází gotická zvonice se dvěma funkčními zvony (mohli jsme si i zazvonit).
Díky vstřícnosti pátera Beneše z litomyšlského proboštství a ochotě správců objektů manželů Famfulíkových jsme mohli tyto skvosty gotického umění obdivovat. V obci se nachází i barokní rychta, stylově zrekonstruována, v níž se příležitostně konají společenské akce.
K významným rodákům Morašic patří mimo jiných i architekt Čeněk Mužík, autor a projektant několika funkcionalistických vil v Chocni.
Zpáteční cestu jsme zvolili opět zčásti po červené značce silnicí mírně klesající k osadě Sedlíšťko, kde můžeme obdivovat mohutnou zdáli viditelnou barokní sýpku. Zde jsme na křižovatce opět červenou značku opustili a vydali se vlevo přes obec Nová Sídla, kde nás okouzlilo (i navzdory jejímu názvu) několik pěkně udržovaných staveb lidové architektury i nově opravená kaple sv. Anny z roku 1876.
Trasa měří asi 14 km, vede po zpevněných komunikacích nenáročným, avšak většinou otevřeným terénem, proto je lépe ji absolvovat v jarním či podzimním období.
Přístup: Od železniční stanice Cerekvice n. Loučnou–Zastávka (trať 018 Choceň–Litomyšl) silnicí přes most ke kostelu sv. Václava.
Doporučená mapa na trasu: Turistická mapa (edice KČT) č. 47 – Vysokomýtsko a Skutečsko
Literatura: Jaroslav Kohoutek: Východní Čechy – obrazový vlastivědný průvodce

GPS souřadnice: 49.87044N, 16.20281E

Autor: Ing. Marcela Timarová, vedoucí turistického odboru KPP
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009






Předchozí článek: Rodný byt Bedřicha Smetany v Litomyšli
Následující článek: Mají vůbec Králíky něco společného s Pardubicemi?


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml