Sdružení přátel Pardubického kraje

Rodný byt Bedřicha Smetany v Litomyšli


31. 07. 2009 Litomyšl je dnes i díky opernímu festivalu „Smetanova Litomyšl“ neodmyslitelně spojená se jménem hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884), který se narodil ve zdejším zámeckém pivovaru. Byt Smetanových, kde malý Bedřich strávil nejranější dětství, je dnes upraven jako expozice a otevřen pro veřejnost. Navštívit jej můžete od dubna do října. Byt sládka Františka Smetany byl na tehdejší dobu velký a prostorný, což se ale jistě tak početné rodině, jakou Smetanovi byli, nezdálo. František Smetana pokoje zařídil nanejvýš honosně, na luxus si potrpěl. Přesné zařízení však neznáme, Smetanovi si s sebou roku 1831 odvezli veškerý nábytek do nového bydliště v Jindřichově Hradci.

Litomyšlané na slavného rodáka nezapomněli a vedle snah postavit Smetanovi pomník a pořádat hudební festival na jeho počest, snažili se zpřístupnit veřejnosti i jeho rodnou světničku. To se poprvé podařilo roku 1924 u příležitosti 100. oslav od Smetanova narození. Pivovar byl tehdy stále v majetku Thurn-Taxisů, ti však proti otevření ložnice, kde se skladatel narodil, nic nenamítali. Druhá část bytu, tedy velký pokoj a kancelář nadále sloužila potřebám pivovaru. Do expozice se vstupovalo nově zřízeným vstupem z prvního nádvoří, přes bývalý pokoj služky (stejně jako dnes). Místnosti byly vymalovány a na návrh Zdeňka Nejedlého (litomyšlského rodáka a propagátora Smetanova díla) zůstaly takřka prázdné. Do komůrky byla umístěna pouze pamětní deska z roku 1880 a do ložnice mramorové poprsí Bedřicha Smetany od Otakara Španiela.
Nové bohatší expozice a otevření celého bytu Smetanových se veřejnost dočkala až roku 1949. Poprvé zde byl rozmístěn dobový nábytek, který měl navodit atmosféru doby Bedřichova dětství. V obývacím pokoji stál (a dodnes stojí) klavír, na který Smetana hrával na zámku hraběnce.
Dobově byla zařízena i ložnice. Poslední místnost, komůrka, sloužila jako výstavní prostor pro fotografi e dokumentující životní události Bedřicha Smetany. Do expozice se vstupovalo z průjezdu, tedy původním vstupem přes pracovnu sládka.
Dalších úprav se expozice dočkala o 10 let později a znovu pak v roce 1973. Současná instalace pochází z roku 1996 a dobovým vybavením připomíná, jak mohl byt za Smetanových vypadat, protože, jak již bylo řečeno, přesné vybavení místností neznáme. Mezi exponáty ovšem najdeme ale i předměty skutečně dotýkané Smetanovými, na které se blíže podíváme:

Podlahové hodiny
Krásné podlahové hodiny se po smrti Bedřicha Smetany dostaly do držení biskupa Antonína Podlahy, a když pak roku 1932 probíhala dražba jeho majetku, zakoupil hodiny litomyšlský obchodník a sběratel František Brinke. Od něho získalo vzácný exponát městské muzeum. Hodiny vyrobil na počátku 19. století hodinář F. Gerard v Paříži. V dřevěné skříni, zdobené zlatou řezbou, se nachází bicí hodiny s Grahamovým kotvovým krokem.

Klavírní křídlo
Klavír značky Leschen Wien, pocházející z litomyšlského zámku, je součástí expozice již od roku 1949. Na toto křídlo údajně hrával Bedřich Smetana hraběnce Valdštejnové a jejím hostům. Vzhledem ke slávě Bedřicha Smetany si ale toto privilegium osvojilo více nástrojů, mezi nimi i klavír litomyšlského výrobce Kalles, nacházející se dnes v audienčním sále zámku.

Střelecký terč
Jediným předmětem, vztahujícím se přímo k Františku Smetanovi, který po odstěhování Smetanových v Litomyšli zůstal, byl střelecký terč na střelnici na Karlově. Ten pak spolu s dalšími přešel do sbírek muzea a je dnes vystaven v expozici rodného bytu. František Smetana byl vášnivým lovcem, a tak si nenechal ujít příležitost ukázat své střelecké umění na místní střelnici. Brzy po svém příchodu do Litomyšle vstoupil do střeleckého spolku a hned v prvním roce se stal králem střelců, k jehož prestižním povinnostem patřilo dát vymalovat střelecký terč. Na terči Františka Smetany je had vinoucí se mezi stromy a text o upřímném přátelství, které je stejné, ať již někomu z přátel štěstí přeje či nepřeje. Text je psán v němčině a zní:
„Hier Niemand ist der Schlange gleich,
Drum Schützen, spart nicht Stutzen.
Die Freundschaft bleibt sich immer gleich,
Diess, Brüder, bringt uns Nutzen.“
Při spodním okraji vyobrazení se pak nachází nápis o donátorovi terče: „Franz Smetana, am 28. September 1824.“ Loveckou vášeň po otci zdědil i Bedřich Smetana. Lovecké výjevy často zachycoval na svých kresbách.

Psací stůl
Psací stůl se také nenacházel v původním vybavení litomyšlského bytu, pochází však z majetku Bedřicha Smetany. Ten na něm psával od roku 1860 až do své smrti. Spolu se Smetanou se stůl stěhoval z Obříství do Prahy a odtud do Jabkenic. Muzeum získalo stůl od Smetanovy dcery Boženy Gráfové, žijící v Badenu.
Stůl vyrobený v historizujícím stylu někdy před rokem 1860 má střed desky potažený koženkou a nad deskou nízkou nástavbu se čtyřmi šuplíky. Stůl byl svědkem sepsání řady Smetanových děl.

Brýle
Nenápadné dioptrické brýle, vystavené ve vitrínce v pracovně, jsou zajímavé právě jen tím, že je nosíval sám Bedřich Smetana.

Jehelníček
Jehelníček ze slonové kosti patříval Barboře Smetanové, matce Bedřicha. Snad jej měla již v době, kdy bydleli v Litomyšli.

Pozornost návštěvníků zaslouží i pamětní deska na fasádě pivovaru, ke které se váže zajímavá historie. Současná deska byla původně osazena na domě čp. 61 na náměstí (dům patřil Františku Smetanovi), když ředitelství Thurn- Taxisského panství v r. 1880 nedovolilo její instalaci na pivovar. Na pivovar byla jiná deska – od Josefa Šejnosta – osazena až roku 1912. Ta byla ale roku 1949 na přání Zdeňka Nejedlého sejmuta a dána do muzea a její místo zaujala skromnější, ale starší připomínka Smetanova narození. Proč k výměně desek došlo, není zcela zřejmé, patrně ale kvůli skutečnosti, že slavnostnímu odhalení desky v r. 1880 (i když na špatném místě) byl přítomen sám Bedřich Smetana. Šejnostovu desku dnes můžete shlédnout v přízemí Regionálního muzea v Litomyšli, které také spravuje Rodný byt Bedřicha Smetany.

GPS souřadnice: 49.87293N, 16.31333E

Autor: Mgr. Hana Klimešová, Regionální muzeum v Litomyšli
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009






Předchozí článek: Národní kulturní památka v Poličce
Následující článek: Tip na výlet: Putování za historickými zajímavostmi Litomyšlska


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml