Sdružení přátel Pardubického kraje

Parní oračky knížete Auersperka


17. 01. 2006 V čáslavské rovině a v pardubické nížině bylo v období let 1850 až 1950 při podzimních orbách vidět u dvorů v Třemošnici, na Skalce, ve Žlebech, v Moravanech a v Heřmanově Městci parní oračky, které byly majetkem pokrokového knížete J. Auersperka ze Žlebů. Orba byla patrná z dálky a provázena kouřem a pachem kysličníku uhličitého. Hluboká orba pro pěstování cukrové řepy byla prováděna na rozlehlých panských polních plochách. V této době nebyly ještě vyráběny těžké traktory, jako je tomu dnes. Popisovaný obraz vidět nemůžeme, protože éra páry již neexistuje. Technický pokrok a vyspělé strojírenství dodávají do zemědělství silné a těžké traktory. V současnosti můžete parní oračky vidět pouze v Zemědělském muzeu na zámku Kačina u Kutné Hory. Zde slouží jako trvalé exponáty u vchodu do areálu muzea. Podrobnější informace naleznete ve starých zemědělských knihách 1) a encyklopediích 2) pod hesly "parní orba" a "parní pluh".

Podstata parní orby pozůstává ze dvou lokomobil, které pomocí ocelových lan tahají mezi sebou překlopný pluh. Lana se navíjejí a odvíjejí na bubny, které se otáčejí pomocí parního stroje, který je srdcem každé lokomobily. Plazivá rychlost lan a pohyb lokomobil jsou docíleny pomocí ozubených převodů. Výkon parního stroje může z lokomobily být též odváděn pomocí řemenu, který se nahodí na setrvačník, ten je součástí parního stroje. Oračka v tomto případě nahradí "párnici", která byla u dvorů používána k pohonu mlátící garnitury. Pro živější představu oračky je na přiložené kresbě parní lokomobila, používaná k orbě, vyráběná firmou John Fowler a spol. v Praze - Libni v letech 1870 - 1900.
Druhým důležitým strojem parní orby je dříve zmíněný překlopný víceradličný pluh. Jeho základem je rám, na němž jsou symetricky upevněny pravé a levé radlice. Rám nesou dvě pojížděcí kola, která jsou ve svislém směru přestavitelná. Při orbě jedno kolo běhá v brázdě a druhé zdvihne o hloubku brázdy. Na orací straně pluhu sedí řidič na sedadle a ručním kolem řídí směr jízdy pluhu.
Parní oračky byly velmi výkonné stroje, které měly vícestranné použití. Jejich kupní náklady byly vysoké, ale provozní náklady malé. Mohly pracovat jenom na velikých polních plochách a územních celcích.

Technická charakteristika:
na obrátku pluhu je zorán pás šířky 2 m do hloubky 0,5 m, pojížděcí rychlost lokomobily - 4 km/h, vzájemná vzdálenost lokomobil mohla být 400 až 600 m, spotřeba hnědého uhlí - 5q/den

Literatura:
1. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Nakladatelství Libri, Praha 2004
2. Tayssler - Kotyška: Technický slovník naučný, ilustrovaná encyklopedie věd technických, díl IX., Nakladatelství Borský a Šulc, Praha XIII.

Autor: Karel Cyprian
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005




Předchozí článek: Historie ponocenského spolku pro Dolné předměstí v Poličce
Následující článek: Sezemické památky


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml