Sdružení přátel Pardubického kraje

Pískovcová skalní obydlí ve Zderazi


14.10.2022 V obci Zderaz nacházející se mezi Skutčí a Prosečí se nachází jeden zajímavý unikát. A tím jsou dochovaná obydlí vytesaná v pískovcových skalách na okraji obce. Takováto obydlí vytesaná přímo do skal se nacházejí např. v oblasti Kokořínska. Nicméně zde v Pardubickém kraji je existence těchto památek poměrně málo známá. Unikátní pískovcové sklepy sloužily k uskladňování potravin i bydlení ještě na začátku 19. století. Z původních 40 sklepů se dochovalo 27. Dvě skalní místnosti jsou k vidění i dnes, v jedné z nich je otevřena expozice fotografi í mapující dochované sklepy. V expozici jsou fotografi e současné podoby takovýchto sklepů. Návštěvník se např. dozví, že některé z nich dnes slouží jako kůlna na dřevo, jiná někdejší obydlí pak ještě donedávna sloužila např. jako provizorní koupelna nebo chlév. Některé místnosti vytesané do skal ve Zderazi jsou funkční součástí domu dodnes např. jako kotelna, vinotéka apod.

Většinu sklepů používali lidé k uskladnění brambor či jablek, některé sloužily jako chlévy. Dodnes není jasné kdy a proč sklepy a obydlí do skály vytesal. Mohly to být v minulosti např. úkryty pro majetek i lidi v době válek. Většina sklepů se nachází v tehdy nezastavěném území v dosti příkrém svahu, kterému se říká „Ve Skalkách“. V polovině 19. století v celé obci bydlelo ve stovce domů zhruba 600 obyvatel. Tro bylo v době, kdy zažívalo rozkvět panství zámku v Nových Hradech a tak i do Zderazu přicházeli noví obyvatelé, kteří hledali možné obydlí. Někteří z nich se uchýlili do skalních sklepů, ke kterým si přistavěli přístřešky a postupně v jejich blízkosti nebo nad nimi postavili chalupy. Některé sklepy prokazatelně sloužily pro trvalé bydlení až do počátku 20. století. Lidé spali od jara do podzimu raději venku, než v pískovcové jeskyňce. Často marodili, někteří předčasně umírali. Vlhko a chlad nebyly to jediné, co se podepsalo na jejich špatném zdraví, také měli tu nejtěžší práci, málo jídla a pracovní dobu sedm dní v týdnu. V pískovci je také vytesána bývalá kovárna s dosud zachovanou výhní. Podle vyprávění se v jednom ze sklepů scházeli k tajným obřadům Adamité. Sklep měl uprostřed sloup a po obvodu sedátka. Adamité prý tančili okolo sloupu. Tento sklep se však bohužel nedochoval, byl zničen v 70. letech minulého století. Návštěvník má možnost zavítat do čtyř volně přístupných sklepů. V jednom z nich je umístěna jakási expozice, která popisuje historii vzniku sklepů ve Zderazi a je zde řada fotografi í dodnes existujících sklepů na soukromých pozemcích. V dalším z dochovaných a veřejnosti přístupných sklepů je ukázka tehdejšího sklepního obydlí včetně vybavení nábytkem a sousedním chlévem, třetí objekt je vlastně jakási kaplička ve skále. Nad čtvrtým přístupným sklepem je vytesán nápis Zderazák. A uvnitř se skutečně nachází fi gurína postavy, která má představovat skřítka Zderazáka. Jak se v rámci přístupné expozice uvádí, tak jako mají Krkonoše svého Krakonoše nebo Orlické hory svého Rampušáka, má Zderaz svého skřítka Zderazáka. „Je to menší mužíček, který dobrým lidem pomáhá a zlým tropí všelijaké zlomyslnosti a žerty. Často pomáhal chudým skalákům v lomu, proto drží v ruce kladivo a má i zástěru a boty, jaké nosili zdejší kameníci. Bydlí a schovává se ve zderazských sklepích. Je to prý potomek zemana Zderada, který obec Zderaz založil,“ uvádí se v popisu fi gurky v expozici.

GPS souřadnice: 49.8271900N, 16.1002200E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022








Předchozí článek: Krounská čítanka - Nová publikace o obci na Chrudimsku a jejím blízkém okolí
Následující článek: Hrad Rychmburk otevřel druhou sezónu zase o něco bohatší


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml