Sdružení přátel Pardubického kraje

Samotížná lanovka na dopravu vápence z Prachovic do Třemošnice


15. 03. 2006 Ještě v době mého dojíždění na kole do čtvrté měšťanky (1939) bylo za třemošnickým nádražím slyšet šumot lan a klapot najíždějících klapek na ramena stožárů.
Ve výši zhruba pěti metrů nad zemí se pohybovaly vyklápěcí koše, naplněny balvany vápence, pojíždějící po nosném ocelovém laně lanovky z Prachovic do Třemošnice. Bylo slyšet i slabý sykot páry z nízké budovy, nazývané lidmi "drátěnka", kde pravidelně oddychoval malý parní stroj. Ten dával do pohybu lanovníkový buben a tím tažné lano, na němž byly přichyceny dříve zmíněné vyklápěcí koše. Zblízka mohly být koše bezpečně pozorovány ve vzduchu s dvěma lany u přejezdu okresní silnice z Třemošnice do Závratce. Tam byl postaven z bidel a kulánů přes silnici celý most, kde ve výšce zhruba 3,5 metrů bylo položeno drátěné síto. Síto bránilo vypadlým balvanům, aby nespadly na vozovku, kde by mohly zranit náhodné chodce, jezdce na kole, vozku s potahem, ojediněle i projíždějící automobil.

Toto všechno v dnešní době již vidět nemůžeme, neboť lanovka byla zrušena. Zbyl z ní jenom zatím viditelný průsek, který pomalu zarůstá na svahu Železných hor u zříceniny hradu Lichnice ze strany od Čáslavi i Prachovic.
Dnes se s odstupem času ze zbylých zápisů v obecních kronikách dozvídáme, že lanovka byla uvedena do provozu v roce 1887 a sloužila k dopravě vápence na nádraží do Třemošnice z lomu v Prachovicích. Zde se vápenec vagónoval ze skládky na třemošnickém nádraží ve vyklápěcích železných vozíčkách, pojíždějících po úzkorozchodné trati, tažených párem koní. Kromě vápenky v Závrati pálilo se tehdy ještě vápno v Kostelci u Heřmanova Městce a ve Vápenném Podole. Vypálené vápno bylo po okolí rozváženo formany, kteří měli pevně stanovené trasy.
Provoz a údržba lanové dráhy byla velmi ekonomická. Její projektanti a stavitelé byli zdatní technici a využili nadmořských výšek, kam lanovku situovali: Prachovice 340 metrů, Lichnice 469 metrů a Třemošnice 230 metrů nad mořem. Tím byla zajištěna samotížnost lanovky. K pohonu byl tak zapotřebí malý příkon. Jeho velikost byla dána pasivním třením a potřebou síly pro rozbíhání stojícího dopravního systému. Lanovka byla postavena firmou A. Bleichert a patřila mezi největší technické stavby svého druhu v Čechách, Moravě a Slezsku.

Technické parametry:
Dopravní vzdálenost: …………… 5,5 km
Výkon parního stroje: ……………10 koňských sil
Počet zavěšených košů: ………….180
Váha náplně koše: ………………..280 kg
Překonávaný výškový rozdíl: ……180 m
Počet dřevěných sloupů: …………110 m
Výška dřevěných sloupů……… …od 2,5 do 20 metrů
Rychlost pohybu…………………1,5 metrů za vteřinu
Doba jednoho oběhu koše: ……… 50 minut
Počet vozíků:…………………...…90
Maximální sklon: …………………27 promile
Za desetihodinovou směnu se přepravilo 100 tun vápence.
Nákladní lanovka z Třemošnice do Prachovic byla ve své době nejdelší lanovka v Čechách.

Poznámka: Před časem se uvažovalo o propojení železniční stanice Prachovice se stanicí Třemošnice, tedy o železničním propojení Chrudimi či Přelouče s Čáslaví. Pro technické problémy s trasou železnice byla navrhována alternativa visuté lanové osobní i nákladní dopravy mezi těmito stanicemi. Dnes by to mohla být přitažlivá turistická atrakce.
Jiří Paleček

GPS souřadnice: 49.89137N, 15.63229E

Autor: Karel Cyprián
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2006






Předchozí článek: Zdechovická škola s více než stodvacetiletou historií
Následující článek: Pardubický kraj chce zvýšit svou atraktivitu


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml