Sdružení přátel Pardubického kraje

Střípky z historie Pardubic - Počátky Pardubic


19.05.2019 Pardubice jsou dnes devadesáti tisícové krajské město ležící na soutoku Labe a Chrudimky v Polabské nížině. Dodnes není zcela jasné, kde vlastně první osídlení v Pardubicích vzniklo, není ani jasné, jaký je původ jména Pardubice. Historie osídlení Pardubic není nikterak prastará. Důvodem byl bažinatý terén, proto nebyla tato oblast vhodná k osídlení. Pozůstatky většího sídliště až z mezolitu byly odhaleny na jihu u hřbitovů a na severovýchodě nedaleko Labe u Hůrek. Na počátku neolitu území Pardubic pokrýval lužní prales, a nálezy z té doby jsou ze vzdálenějšího okolí zejména z vyšších poloh se sprašovými půdami směrem na Chrudim. Na hustší osídlení ukazují nálezy z doby kultury lidu vypíchané keramiky (kolem 4. tisíciletí před n.l.) na územní dnešních Pardubic v Trnové a blízkém okolí na jihu. Tehdy byl na severním svahu Kunětické hory dobýván štěpný porcelanit, který byl používán na nástroje místo vzácnějšího pazourku. Z té doby je nález asi krátkodobého tábora obchodníků s porcelanitem pod Hrčáky na levém břehu Labe u prastarého brodu. V labském náplavu Na Ležánkách a na druhé straně u Rosic byly nalezeny celé nádoby tzv. Lengyelského kulturního okruhu z konce neolitu. Nálezy naznačují, že tento lid pronikající od východu využíval vodních cest přes území dnešních Pardubic místo prastaré stezky, později zvané Trstenická přes Chrudim. Od poloviny 4. tisíciletí před n.l. jsou nálezy sidlišť kultury nálevkovitých pohárů v pískové duně v Doubracicích a ve sprašové půdě v Mikulovicích.

Po roce 2000 před n.l. přichází na území dnešního Pardubicka doba bronzová. Zprvu kultura unětická, jejíž stopy jsou nalézány jižně od Pardubic na území Ostřešan a Mikulovic. To je patrně okraj většího osídlení na Chrudimsku. Ve 12. stol před n.l. sem proniká zemědělský lid kultury lužické s žárovými, mnohdy rozsáhlými, pohřebišti. Na území Pardubic byly nalezena pohřebiště na Hůrkách a na Přerovsku, dnes východní části Svítkova. Přesněji neurčené nálezy jsou z území Dukly a z ul. Ke trati na Slovanech. Stopy sídliště jsou na Přerovsku i přímo ve Svítkově, na Hůrkách, mezi Dražkovicemi a Nemošicemi, v Rosicích nad Labem. ˂BR˃ Na sklonku doby bronzové od 9. stol před n.l. přišla na Pardubicko nová vlna lidu popelnicových polí ze Slezska nazvaná slezskoplatenická. Druhá část pojmenování je podle Platenic u Dašic. Dle starších představ byl tento lid pokládán za Praslovany. V pozdní době se v nálezech objevují již železné předměty, zprvu ve špercích, později nástroje a zbraně. Slezskoplatenický lid byl zde ještě při příchodu Keltů ve 4. stol. před n.l. Jeho zbytky dožívaly do 2. stol. před n.l. Keltská osada na území Pardubic se nacházela na pískové duně na levém břehu Chrudimky nedaleko hřbitovů. Další osídlení lze sledovat i na území Nemošic, Dražkovic a dále na jih k předpokládanému většímu keltskému středisku na území Chrudimě. ˂BR˃ Před změnou letopočtu Kelty vytlačily germánské kmeny. V posledních letech bylo odkryto sídliště v Mikulovicích na staveništi rodinných domků. První stopou slovanského osídlení je ojedinělý nález keramiky pražského typu na území Dražkovic. Pardubicko je spojováno s kmenem Charvátů. Pardubice i s okolím zůstávaly stranou osídlení. To se mění až v 9. a 10 stol. v tzv. době hradištní. Z 9. stol. je sídliště v Rosicích – Na Krétě a druhé v Semtíně jižně od silnice na Lázně Bohdaneč. Z konce 9. stol. je keramika nalezená u Cihelny, dle toho se předpokládá sídliště asi na břehu Labe. Na levém břehu Labe na území Svítkova byla nalezena keramika o něco mladší. Na rozhraní katastrů Dražkovic a Starých Jesenčan stála osada datovaná podle nálezů do 9. až počátku 10. stol. Znalosti z tohoto období bohužel pocházejí převážně z náhodných nálezů, soustavný archeologický průzkum chybí, další je ztížen zničením stop hustým osídlením, hlubokou orbou a jinými zemními pracemi.˂BR˃ Otazníky jsou nad počátky Pardubic. První písemná zmínka o Pardubicích z roku 1295 a je o klášteře cyriaků s kostelem sv. Bartoloměje v Pardubicích. Ten byl 28.4.1421 vypálen husity a zmizel beze stopy. Až do devadesátých let 20. století se předpokládalo se, že tento klášter stál na místě dnešního arciděkanství v centru města, kde stával od roku 1514 klášter minoritů a kostel stával v místě dnešního kostela sv. Bartoloměje. Archeologický výzkum kostela sv. Bartoloměje zahájený roku 1995 však nenalezl stopy sakrální stavby, která by zde stávala již ve 13. století. Dnešní kostel sv. Bartoloměje na náměstí Republiky v centru Pardubic byl tak Vilémem z Pernštejna postavený jako novostavba. ˂BR˃ Naopak archeologický výzkum prováděný v téže době u hřbitova v Pardubičkách zde patrně nalezl základy kláštera a druhého kostela. To naznačuje, že klášter a původní Pardubice stávaly na místě Pardubiček. Zdá se tedy, že Pardubice při ústí Chrudimky jako „nové město“ založil Arnošt ze Staré kolem roku 1330 u hradu, který postavil na místě původní tvrze. Archeologický průzkum kolem zámku po roce 2000 odhalil základy tvrze - hradu a tok Chrudimky nebo jejího ramene, který je chránil. ˂BR˃ Počátky Pardubic je tedy třeba hledat v Pardubičkách, tedy v dnešní čtvrti města, která se nachází vzdušnou čarou půldruhého kilometru od centra města. Již byla zmíněna ona první písemná zmínka o Pardubicích. Jedná se o listinu z 15. prosince roku 1295, kterou bere papež Bonifác VIII. v ochranu cyriacký klášter s kostelem sv. Bartoloměje „in Pordoby“. S tím je spojena řada nevyjasněných otázek. Kdo a proč klášter založil, zda ves Pordoby nevznikla až po jeho založení, především kde klášter stál. Historické prameny zmiňují, že zde měl klášter jen dvůr. Arnošt ze Staré, po založení Pardubic - „města nového“ (tedy dnešních Pardubic), věnoval roku 1332 klášteru ves Pardubice, pak nazývanou Pardubice Mnichové, dnes Pardubičky – tedy tuto v listině z roku 1295 zmíněnou ves Pordoby. ˂BR˃ Pardubický klášter „in Pordoby“ nebyl příliš velký, ani nevynikal pozemskými statky. Dne 29. dubna roku 1421 byl vyvrácen i s kostelem oddílem husitů z vojka ležícího před Chrudimí. Město Nové s farním kostel Zvěstování Panny Marie zničeny nebyly, i to naznačuje, že klášter byl od města vzdálen a byl blíže k Chrudimi, odkud bylo provedeno vojenské husitské tažení. Klášter obnoven nebyl, materiál z trosek použit na stavbu domů Pardubiček, stopy po něm zmizely, odhaleny až po roce 1995.˂BR˃ Již tu byla zmíněny místa archeologických nálezů v Pardubicích a okolí. Na samotném území vnitřního města máme potvrzena tři místa nejstaršího osídlení. Prvním místem byla již popsaná oblast Pardubiček. Druhé místo osídlení bylo objeveno roku 1940 při ulici Ke trati, tedy v oblasti mezi dnešní čtvrtí Slovany a areálem Zámeček. Třetím místem osídlení byla tvrz mezi rameny Chrudimky při jejím ústí do Labe. Opět neznámo kdo založil tvrz, ani nevíme, zda tomu bylo před nebo po založení osady u kláštera. ˂BR˃ Tato všechna tři výše zmíněná sídla výměnou získal po roce 1320 Arnošt z Hostýně. Asi kolem roku 1330 při tvrzi, na vyvýšenině na ostrůvku mezi rameny Chrudimky, založil „město nové“, patrně malé, nehrazené poddanské městečko (tedy přibližně mezi dnešním zámkem a kostelem Zvěstování Panny Marie).

GPS souřadnice: 50.0400686N, 15.7798694E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019






Předchozí článek: Pardubičtí hlásní a ponocní
Následující článek: Krajská galerie výrazně rozšiřuje sbírky i s výhledem na prostory v automatických mlýnech


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml