Sdružení přátel Pardubického kraje

Svitavy - město zbavené nebezpečí


04. 07. 2006 Použil jsem nadpis z roku 1960 z tehdejšího východočeského deníku "Pochodeň". Článek a vzpomínku bych chtěl věnovat Svitavám, které letos slaví 750 let výročí města. Co se tehdy v roce1960 vlastně stalo? Pracoval jsem jako řidič autobagru T111 u Pozemních staveb Pardubice. Tehdy jsme prováděli stavby domů pro tehdejší Pardubický kraj. První týden jsme prováděli výkopy pro domy na novém sídlišti směrem na Brno, nad pravým ramenem řeky Svitávky.

Na okraji Svitav, kde je odbočka na Poličku, jsem již měl vykolíkovanou stavbu nové střední školy. Stará německá škola pod náměstím pravděpodobně již potřebám nedo-stačovala. Stavitel měl určit hloubky výkopů, zanechal na místě stavby dřevěný kříž pro vyměřování a odešel na sídliště.
Okolo poledne jsem započal s výkopem a po dvou hodi-nách práce, kdy jeho hloubka dosahovala tří metrů, jsem zahlédl bílou krabičku. Zvědavost mi nedala a tak jsem se rozhodl prozkoumat bílý předmět velikostí připomínající krabičku od cigaret.
Zamrazilo mě v zádech, když jsem si vzpomněl na počá-tek květba 1945, kdy po odchodu Němců a před příchodem Rusů zavládlo naprosté bezvládí. Jako malí kluci jsme tehdy na pardubickém letišti objevili bílé rozbušky. První jsme tehdy objevili pod betonovou tribunou na dostihovém závodišti. Tehdy nás před katastrofou zachránil starší pán, který nás odsud vyhnal se slovy, že prostor tribuny je zaminován. Nyní jsem však bezradně stál ve výkopu ve Svitavách, v ruce jsem držel rozbušku s kusem drátu. V tom se nad výkopem ozval hlas staršího muže s bílým vousem: "Položte to na zem a okamžitě pojďte nahoru!" Poslechl jsem ho. Poté mi vyprávěl svůj příběh. Za války byl prý nasazen v Německu na nucených pracích, odkud se mu těsně před koncem války podařilo uprchnout do Sudet. Ve Svitavách byl zadržen a poslán na ruční výko-pové práce právě v této lokalitě, Němci přiváželi munici z celého okolí. Po provedení výkopů byl pověřen propo-jením rozbušek s municí. Jak se přiznal, podváděl, jak to šlo. Proto měla ta "moje" rozbuška ustřižený drát.
Němci však později od svého záměru vyhodit přístupovou cestu do města do povětří ustoupili, když si uvědomili, že pro pár prvních Vlasovců by padla asi polovina převážně německého obyvatelstva. Tento muž až do roku 1953 neustále informoval tehdejší vedení města o zaminování prostoru nedaleko národního výboru. Sám hodlal tento prostor odminovat. Původní německé obyvatelstvo bylo totiž z oblasti vystěhováno
a nově usídlené české obyvatelstvo nic o zaminování prostoru nevědělo, až na tohoto jednoho muže, který byl však v roce 1953 vystěhován za město. Jeho jméno si již dnes nepamatuji. Když mi dovyprávěl svůj příběh, odešel jsem rozbušku ukázat na nedalekou stanici VB. Po příjezdu vyšetřovatelů byl celý prostor uzavřen a hlí-dán. Později došlo k zatčení stavbyvedoucího, který byl propuštěn až po několika týdnech. Důvodem byla proká-zaná skutečnost, že se nikde v lokalitě nenachází elektrický proud, plyn, voda ani telefon a nic tedy nebrání pokra-čování stavby. Za všeobecné ohrožení života občanů však byl zatčen právě onen muž s bílým vousem. Jaký byl však jeho osud, se mi již bohužel zjistit nepodařilo.
Já jsem po skončení vyšetřování zašel na večeři do neda-leké kavárny "Slavie", která měla evokovat populární stejnojmennou pražskou kavárnu.
Druhý den, když jsem dorazil na místo výkopu, nestačil jsem se divit. Na stavbě se to hemžilo pyrotechniky, kteří plastovými lžičkami odhrabávali hlínu a snažili se najít munici. Zahájení stavby školy se tak oddálilo o celé dva roky.
Redakce Vlastivědných listů uvítá případné upřesnění skutečností uvedených v tomto článku od pamětníků této historické události.

Autor: Jiří Maldur Havlíček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006




Předchozí článek: Volby 1946 na Pardubicku
Následující článek: Z historie železniční trati Svitavy - Polička - Žďárec u Skutče


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml