Sdružení přátel Pardubického kraje

Volby 1946 na Pardubicku


27. 06. 2006 Letos si připomínáme šedesáté výročí od prvních poválečných a na dlouhou dobu i posledních svobodných parlamentních voleb v roce 1946. I když tyto volby nebyly tak zcela svobodné a již samy jakoby před-znamenávaly vývoj, který byl později nazýván jako pretotalitní politický systém.
Počátky tohoto stavu je nutné hledat již na sklonku roku 1943, kdy 12. prosince prezident Edvard Beneš uzavřel v Moskvě smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik. Smlouva symbolizovala radikální změnu československé zahraničně politické orientace a byla důsledkem "mnichovského zklamání". Sovětský svaz se od chvíle jejího uzavření stal nejdůležitějším prvkem zvenku ovlivňujícím proces formování nového politického systému.

Za datum oficiálního ustavení systému lze považovat 4. duben 1945, kdy prezident republiky čerpající svou legitimitu z exilového státního zřízení jmenoval v Košicích vládu Československé republiky. Ta o den později přednesla svůj tzv. Košický vládní program, který představoval počátek činnosti Národní fronty Čechů a Slováků jako základu politického systému lidové demokracie.
První poválečná vláda byla výsledkem jednání mezi dvěma centry zahraničního odboje. V Moskvě sestavená vláda se skládala z představitelů Komunistické strany Československa (KSČ), Československé strany sociálně demokratické (ČSSD), Československé strany národně socialistické (ČSNS), Československé strany lidové, Ko-munistické strany Slovenska (KSS), Demokratické strany (DS) a pěti členů vlády bez politické příslušnosti (z velké části blízkým komunistům). V jejím čele stál sociální demokrat Zdeněk Fierlinger.
Z dnešního pohledu je zvláštní, že již před parlamentními volbami v roce 1946 bylo rozhodnuto, že vládu po vol-bách opět sestaví všech šest stran sdružených v tzv. Národní frontě. Proto již tehdy bylo jisté, že v našich zemích nebude existovat žádná opozice.
Jak zjišťujeme i z dobového tisku, předvolební kampaň byla i tehdy nevybíravá, politické strany se vzájemně nešetřily. V listu Budujeme, který vydávala pardubická sociální demokracie, se 24. května 1946 objevila zpráva, ve které strana reagovala na pomluvy šířené o jejím povolebním sloučení s komunisty: "Předvolební kampaň je zneužívána k soustavným pomluvám čs.sociální demokracie. Mimo jiné je například šířena pověst, že se má (ČSSD) sloučit s komunistickou stranou. ČSSD je nejstar-ší politickou stranou a nebude se s nikým slučovat a posílena důvěrou českého voličstva bude dále pracovat na výstavbě Československé republiky," uvádí se v prohlášení podepsaném vedením strany.
Jak již bylo uvedeno, účast ve volbách 26. června 1946 byla tehdy umožněna pouze čtyřem stranám v Čechách a čtyřem na Slovensku, které byly sdruženy v tzv. Národní frontě. Nejsilnější předválečná Agrární strana, která měla podporu zejména na venkově, nebyla na základě Košického vládního programu povolena.
A právě o původní příznivce této strany, která měla pod-poru zejména na venkově, byl sveden největší boj. Své hlasy se tak na venkově snažili získat zejména lidovci a komunisté.
Agitaci tehdejších komunistů na českém venkově popisuje i tehdejší list pardubických komunistů Rudá Zář, která 17. května 1946 přinesla informaci o tom, kterak soudruzi z pardubické Explosie jezdili po celém kraji zemědělcům pomáhat opravovat stroje. Mimo jiné tak zavítali do Vo-děrad na Litomyšlsku, Pravů či Dolan. V českých zemích vyhráli volby v květnu roku 1946 s naprostou převahou komunisté (40,2 % hlasů, 93 man-dátů), následovaní národními socialisty (23,7 % hlasů, 55 mandátů), lidovci (20,2 % hlasů, 46 mandátů) a sociální-mi demokraty (15,6 % hlasů, 37 mandátů). Na Slovensku byla situace odlišná - volby vyhrála se ziskem 62 % hlasů Demokratická strana, slovenští komunisté získali 38,4 %. Kromě toho zde ještě tehdy existovala možnost odevzdat tak zvané bílé hlasovací lístky, které umožnily především někdejším příznivcům nepovolené Agrární strany účast ve volbách. Z voleb vzešlé Ústavodárné národní shromáždě-ní (ÚNS) mělo předem daný maximálně tříletý mandát a jeho hlavním posláním bylo přijetí ústavní listiny. Spojením hlasů českých a slovenských komunistů tak vznikl nejsilnější politický blok, který bez problémů pro-sazoval své myšlenky, ovládl důležité úřady a likvidoval za tichého přihlížení ostatních politických stran své od-půrce. Oblibu si komunisté získali i prosazováním okázalého nacionalismu. Není však bez zajímavosti, že po vol-bách to byla Československá sociální demokracie, která se angažovala při znárodnění klíčového průmyslu a zastávala radikálnější koncepci než tehdy KSČ.
27. června 1948 pak došlo ke sloučení sociální demokracie s komunisty.
Z 55 poslanců zvolených v roce 1946 za Českou stranu národně sociální muselo 18 z nich po Únoru 1948 uprchnout za hranice, Milada Horáková a Alois Jaroš byli po-praveni, 19 dalších poslanců této strany bylo vězněno. Strana byla následně zrušena. Tento článek je pouze vzpomínkou na události před šedesáti lety. Jeho smyslem rozhodně nemá být politická agitace před letošními par-lamentními volbami.

Literatura: www.totalita.cz

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006




Předchozí článek: Zdechovice měly pivovar
Následující článek: Svitavy - město zbavené nebezpečí


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historické orientační sloupy
Pardubice za druhé republiky
Skalnaté orlické hory
40 let od největší energetické krize u nás




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml