|
| |
|
Zdechovice měly pivovar
27. 06. 2006 Neznáte? Inu nevadí, nedivím se, pivovar už zde dávno totiž není. Nahradil ho před lety lihovar. A ani ten už neexistuje. Poslechněte si tedy historii dávnou, možná i slavnou. Na nápad napsat tento článek mě přivedl zajímavý člověk pan Miroslav Anger (viz také www.anger.cz). Je to zřejmě všestranný člověk, milovník historie, historie pivovarů v Čechách nevyjímaje a pravý skotský dudák. Vydejte se tedy se mnou po stopách pivovaru ve Zdechovicích (Pardubický kraj). Tak stopa první je nejvíce na očích. Na pilířích bran zámku najdeme zcela na vrcholu dekorativních váz šišku. Ozdobná šiška, řekne si každý. Ale není to šiška obyčejná, je to šiška chmelová. A je to taky znamení, které říká, že tomuto domu bylo uděleno právo várečné. A skutečně, zajdeme-li do hospodářského dvora zámku, vidíme budovy (dnes už bohužel se zřícenými střechami), které provozu pivovaru sloužily. Na snímku lihovaru z počátku minulého století vidíme před komínem těsně pod hřebenem střechy úmyslně nadzdvižené tašky, takové větrání. Ano, větrání to je, říká se tomu párnice, protože tudy odcházela pára z pánve při vaření piva. To je další stopa. A vejdeme-li do objektu vedle s klenbami a sloupy přicházíme do sladovny, kde se z ječmene připravoval slad. Studiem starých obecních kronik přicházíme k závěru, že produkce sladu byla zřejmě větší než jeho spotřeba ve vlastním pivovaře. To není tak zvláštní, prostě se vyráběl slad na prodej pro jiné výrobce piva. A jdeme dál. Kde jsou pivovarské sklepy? Každé pivo zraje - leží a vzniká tedy ležák! Začne se vkrádat myšlenka, že se mohlo vařit i jinde. Při daném objemu varné pánve asi 2 hl, tedy 200 litrů, nemusely být sklepy tak velké. Z toho se dá soudit, že se pivo vařilo například v panské hospodě čp. 5 ve Zdechovicích, o níž se hovoří jako o panské hos-podě Matěje kováře (asi 15. století). Tuto informaci, která pochází z ústního podání se nepodařilo ověřit. Je ale pravděpodobné, že se poddanské pivo mohlo zde vařit dříve než v zámeckém pivovaru. Je také fakt, že se při tomto stavení ještě nedávno (1952) nacházela lednice, která se v zimě naplnila ledem z rybníků, kterým se pak přes léto pivo chladilo. Na mapě z roku 1838 si můžeme všimnout, že dvůr panské hospody čp. 5 byl ještě prů-jezdný. To nasvědčuje tomu, že zde bylo počítáno s vět-ším provozem. Podívejme se teď do starých kronik. Z "Kroniky vesnic Zdechovicka" na str. 60 najdeme tento text: "Sládků či pivovarníků neboli varčích i vodovarů bývalo od 15. stol. vždy nepoměrně méně nežli sladovníků, kteří pouze připravovali slady". Původně každý občan mohl si ve své pánvičce vařiti pivo, ale rozkvětem řemesla byly zřizovány velkým nákladem větší pánve jen u některých sou-sedů. Avšak již v druhé polovině 15. století si královská města vymohla na králi zákaz prodeje poddanského piva v okruhu jedné míle. Ještě v druhé polovině 16. století mohli leckde pod-daní svobodně šenkovat pivo. K zákazu svobodného šenkování a domácího vaření piva došlo až v 17. století. Již v předhusitských dobách bývaly ve vrchnostenských sídlech malé pivovary jen pro potřebu místního obyvatel-stva. Až do počátku 16. století se vrchnosti příliš nestaraly o vaření piva ve vlastní režii pro potřebu svého poddané-ho lidu. Dováželo se městské pivo a to bylo přísně kontro-lováno a zdaňováno. Teprve v druhé polovici 16. století začaly vrchnosti budovat vlastní výkonnější pivovary pro nucený odběr piva poddaným lidem na venkově i ve měs-tech. Plně se však tento záměr uplatnil až v době nevolnictví. Zdechovický pivovar byl velmi starého původu. Uváděl se při odhadu zdechovického statku Mikulášem z Brukštejna roku 1517. Podle vzniku poddanských vý-sadních krčem stál již asi mnohem dříve. V prodejní smlouvě z roku 1585 mluví se o pivovaru s pánvemi a nádobím, o sladovně a chmelnici. (Poznámka při opisu - není náhodou zplanělý chmel, tj. tzv. "psí víno" zbytkem zdejších chmelnic?). Rovněž roku 1642 při prodeji statku je uváděn pivovar a sladovna. Na počátku 19. století vařilo se ve Zdechovicích zpravidla 45 várek. Náklad na jednu várku činil v roce 1804 301 zlatý a 42 krejcary 1 3/4 denáru. V roce 1832 stála jedna várka 318 zl. 58 kr. Podle 12-ti letého průměru z let 1815 - 26 se prodalo ročně 694 sudů piva. Roční příjem z průměru 44 várek činil - čistý výnos průměrně 4708 zl. 25 kr 2 1/2 denáru. Roku 1829 rozhodla správa statku zvýšit cenu piva z 10 na 12 krejcarů za máz." Výnos z pivovaru postupně klesal. Od roku 1841 začal statek pivovar pronajímat. Vrchnostenská správa nakonec převzala pivovar do svých rukou. Pivovar definitivně zanikl roku 1877. Od těch dob se pak začala psát historie lihovaru. Poslední symbolickou tečkou za existencí výroby lihových nápojů ve Zdechovicích byla likvidace zdě-ného komína v padesátých letech 20. století. O krčmách se dovídáme z kronik také. Například v polovině 19. století čteme, že panské krčmy, které byly povinny odebírat zdechovické pivo byly ve Zdechovicích (šenkýřem byl Jan Veselý), ve Chvaleticích (Matěj Stark), v Telčicích (Jan Rambousek), v Trnávce (Jan Bílek), v Řečanech (J. Vnuk), v Labětíně (J. Kůrka). O krčmách příště. Jako upoutávku uvádíme, že "ve Zdechovicích koupil roku 1608 krčmu Jan Klouček za 230 kop míšeňských".
Autor: ing. Robert Chutic Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006 Předchozí článek: Přírodní rezervace Peliny Následující článek: Volby 1946 na Pardubicku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
