Sdružení přátel Pardubického kraje

Výprachtická lípa


28.02.2012 V obci Výprachtice ležící mezi Horní Čermnou a Čenkovicemi na samém východním okraji Pardubického kraje nalezneme lípu malolistou, která byla v roce 2008 nominována na titul Strom hrdina roku. Stáří stromu je udáváno různě, většinou se uvárí její stáří na 600 let. Podle pověsti byla mohutně vzrostlým stromem už ve 20. letech 17. století. Zažila tedy bitvu na Bílé hoře. Podle jedné varianty byl tehdy u jejího kmene císařskými vojáky zastřelen poslední výprachtický českobratrský farář Jan Bosler. Podle jiné varianty byl tento farář už tak starý, že nemohl odejít za hranice se svými souvěrci. Ti se pod lípou rozloučili s vlastí, ve které nemohli zůstat bez změny své víry, odešli a stařec tu byl následně zabit projíždějícími kyrysníky. Podle jiných zdrojů zde byl začátkem 20. let 17. století utýrán kněz Jan Buffler.
Na lípu vzpomínal i rodák z Výprachtic, hudebník Jindřich Praveček: „Je to opravdu památný strom, opředený mnohými bájemi, jehož pečlivě opatrovaný zbytek je u cesty na Hoblovnu dodnes. U ní se odehrávaly všechny významné akce. Vybavuje se mi hluboký zážitek, když se před ní loučili v roce 1914, po vypuknutí 1. světové války, branci z Výprachtic se svými nejbližšími. Byly to srdcervoucí okamžiky. V roce 1918 byla lípa svědkem radosti z konce války a vyhlášení samostatného Československa.“

Lípa je původní evropský rostlinný druh, vyskytuje se často, je léčivá a medonosná. Tato lípa zřejmě nikdy neměla úlohu hraničního mezníku. Byla neobvyklá svou mohutností, celé generace zdejších obyvatel vnímaly její dlouhověkost.
Na přelomu 19. a 20. století byla již ze stromu jen skořepina z části dutého kmene. Ta se postupně nachylovala a regenerovala. Na dobové kresbě akademického malíře Jaroslava Turka je lípa zachycena s dřevěnou oporou. Dnes již podepřena není a svým deformovaným kmenem působí jako prastará přírodní plastika. Pozůstatek dutiny je zakryt proti zatékání. Lípa je vysoká 12 metů, její obvod je neuvěřitelných 520 cm. Od dubna roku 2004 je zapsána mezi památné stromy ČR. Stala se symbolem obce, psaly se o ní verše, její stylizované ratolesti jsou dnes součástí výprachtického obecního znaku. Prameny: wikipedia.cz

GPS souřadnice: 49.9910644N, 16.6665222E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2011








Předchozí článek: Klášterec nad Orlicí - Kdy a jak v Klášterci škola a školství začalo
Následující článek: žampach nabízí zajímavé arboretum i zámecký areál


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Poutní areály Pardubického kraje
Zemské brány na pomezí kraje
Letištní terminál Jana Kašpara
Kamenné studánky - 2. cást




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml