Sdružení přátel Pardubického kraje

žampach nabízí zajímavé arboretum i zámecký areál

Zámecký areál v Žmpachu. Foto: autor

2.03.2012 V republice se nachází celá řada parků a arboret. Například o tom nacházejícím se pod hradem Košumberk, jsme vás na stránkách Vlastivědných listů již informovali. Tak trochu neobvyklé arboretum však naleznou návštěvníci také pod zříceninou hradu Žampach v areálu zámeckých parků na Žampachu. Toto arboretum je totiž zvláštní tím, že na rozdíl od vzrostlých stromů zde návštěvníci naleznou přehlednými cedulkami označené malé stromky. Návštěvník tak může sledovat rozdíly například mezi jednotlivými druhy borovic již na malé rostlince.
Zámecké parky v Žampachu jsou chráněnou kulturní památkou. V celkové výměře více jak 4 hektary jsou členěny na horní a dolní část pod silnicí a park ve vnitřním zámeckém areálu. V areálu je tabulový informační systém, který poskytuje návštěvníkům podrobné informace o tom, co se v arboretu nachází. Arboretu Žampach bylo v roce 2007 přiznáno řádné členství v Unii botanických zahrad České republiky. Arboretum se nachází v nadmořské výšce 440 m.n.m. přímo pod hradním kopcem s výškou 545,7 m.n.m.

Hrad Žampach pochází z přelomu 13. a 14. století. Jeho název a dnes i název obce pod hradem snad pochází podle původního německého názvu Sandbach, tedy písčitý potok. Z něho pak vzniknul název Žampach.
Jméno zakladatele hradu není známé. Někdy po roce 1312 se Žampach neznámým způsobem dostal do majetku královské komory. Jan Lucemburský udělil hrad Jindřichovi mladšímu z Lipé, který vydal roku 1324 zápis, že drží Žampach jako léno královské. K roku 1347 se váží zápisy, v nichž jsou majetky pánů z Lipé, tedy i Žampach, zastaveny za 2000 kop grošů. Je možné, že byly zastaveny Janovi ze Smojna řečenému pancíř, který je uváděn jako držitel Žampachu. Nelze všal vyloučit, že Jan ze Smojna získal Žampach jiným způsobem později. Jan ze Smojna byl nicméně loupeživý rytíř, který byl však ještě před tím, než začal loupit, vyznamenán od Karla IV. zlatým řetězem. Jako pán na Žampachu však začal loupit. Hrad byl však dobyt královskými vojsky a rytíř byl oběšen. V letech 1367 – 74 patřil Žampachům z Potštejna za nichž byl v roce 1469 obnoven. V průběhu třicetileté války byl Žampach několikrát vydrancován a poté zpustl. Zůstala funkční pouze kaple sv. Kříže , která byla roku 1672 opravena kamenem z opuštěného hradu. Ještě na konci 18. stol. stály na Žampachu zdi, které sloužily jako zdroj stavebního materiálu pro stavby v okolí. Byla zde postavena například dnes již zaniklá dřevěná rozhledna a lávka spojující předhradí a vlastní hrad, která je dnes bohužel opět pobořena.
V areálu zámku pod hradem se nachází lapidárium, kde je možné sledovat některé zajímavé nálezy objevené při archeologickém průzkumu hradu Žampach, který provádělo Východočeské muzeum Pardubice pod vedením Mgr. Miroslavy Cejpové. Nachází se zde mimo jiné i plánek hradu s popisem, kresby dokumentující stav zříceniny hradu okolo roku 1880, dřevěnou rozhlednu a další fragmenty z historie hradu.
Původně tvrz postavená pod hradem je doložená před rokem 1600. Z roku 1672 pak pochází přestavba tvrze na raně barokní zámek, který sloužil jako letní rezidence královéhradeckých jezuitů. K výstavbě zámku bylo použito materiálu z již tehdy zpustlého hradu. V roce 1701 – 1713 byla k severnímu zámeckému křídlu přistavěna raně barokní kaple sv. Bartoloměje. Po stavebních úpravách z 18. a 19. století získala budova zámku postupně dnešní půdorys ve tvaru písmene E. Nejvýznamnějšími majiteli zámku byli manželé Anna Gustava a František Lutzovi. Z této doby pochází také poslední větší přestavba zámku.
V letech 2006 – 2008 se uskutečnila celková rekonstrukce zámecké budovy, zaměřená současně na obnocu a zachování památkových hodnot žampašského zámku, který od roku 1967 slouží především potřebám sociálního zařízení pro osoby se zdravotním postižením. Dnes zde sídlí Domov pod hradem, což je příspěvková organizace zřizovaná Pardubickým krajem. Celý areál včetně arboreta je přístupný široké veřejnosti.
Nejhodnodnotnější částí zámeckého komplexu je kaple sv. Bartoloměje, která je přístupná veřejnosti. Kaple je registrovanou kulturní památkou. Kaple dnes slouží pro duchovní a kulturní aktivity obyvatel zdejšího domova a je také prostorem společných veřejných koncertů a akcí. Velkou rekonstrukcí kaple prošla v roce 1992, kdy byla nově zhotovena věžička, střecha i strop kaple. V prosinci téhož roku byl do věže zavěšen zvon s datem odlití 1863. Do věžní baňky bylo vloženo pouzdro se zprávou a dobovými dokumenty. Z původního vybavení byl postupně restaurován základní mobiliář, který je součástí dnešního interiéru kaple. Rozvilinový oltář je sestaven z vyřezávaných prvků barokního oltáře kolem r. 1700 a mladších doplňků. Velkou uměleckou hodnotu představuje zejména oltářní obraz sv. Bartoloměje, který byl restaurován v letech 1997 – 99. Barokní malířské dílo jeho autor datoval na kameni, na které světec spočívá svou pravou nohou. Kámen nese datum 1678. V kapli jaou dále zavěšeny obrazy sv. Josefa a sv. Anny. Autorství obrazů lze připsat malíři Janu Umlaufovi (1825 – 1916). Interiér kaple doplňují dva skleněné závěsné lustry, které sem byly přemístěny ze zámeckých komnat. Před vstupem do zámecké kaple si lze také prohlédnout cennou řezbářskou práci na vnitřní straně původních zámeckých dveřích.
Před kaplí stojí barokní pískovcová socha Krista – Ecce homo neznámého autora z roku 1758. Tato socha je zapsána mezi kulturní památky. Socha byla původně umístěna na Žampachu u staré silnice do Hnátnice, kde byla několikrát poškozena. Socha byla několikrát retaurována, například v roce 1872, 1994 a naposled před přemístěním na současné stanoviště v roce 2000.
Spojnicí mezi zámeckým parkem a hradním vrchem tvoří zámecká lávka tzv. vzdušný most z roku 1886. Lávka zároveň spojovala parky s honitbou. V létě a na podzim přijížděli za zámeckými pány četní hosté z ciziny, zejména literáti, filozofové a umělci z Anglie. Ti tyto procházkové trasy rádi využívali. Večer pak byly též vedeny diskuse o české historii o českém boji národním i politickém. Při celkové opravě v roce 1989 byla lávka zvýšena kvůli projíždějící lesní technice.
Úprava zámeckých parků v anglickém stylu pochází z doby činnosti manželů Lützowových na Žampachu v letech 1884 – 1933 a souvisí s větší přestavbou zámku z této doby. Poslední úpravy parků spojené s novou výsadbou náležejí do roku 1990. V Arboretu jsou zastoupeny dendrologicky hodnotné a u nás unikátné druhy dřevin. Celkem zde návštěvníci mohou poznat podrobnosti až o 100 rodech dřevin, arboretum a zámecké parky na Žampachu zahrnují cca 550 druhů a odrůd zajímavých dřevin. V roce 2008 byla založena skalka pod lávkou u dětského hřiště. Součástí skalky je také menší sbírka čarověníků. Dále byla v dolním zámeckém parku v lokalitě "U rybníčku" založena menší sbírka bambusů. Návštěvníci mají možnost poznat například 10 druhů buků. Jak se dozvídáme z informačních panelů, dorůstají až výšky 40 metrů, dožívají se až věku 300 let. Nejrozšířenějším u nás z buků je buk lesní, zajímavý je také buk japonský, ale i buk východní, který se od našeho domácího buku lesního odlišuje listem nejširším nad svou polovinou. Zetlením buků prý vzniká zem zvaná „bukovka“, kterou lze použít jako náhradu rašeliny. Z jiného panelu se pak dozvídáme například to, že olše patří do stejné čeledi jako například břízy či lísky. Také několik druhů olší je možné vidět v arboretu v Žampachu. Naleznete zde také zajíémavosti i vrbách, jilmech, jerlínech, jedlích, jasanech a mnohých dalších dřevinách. V parku se také nachází lokalita výskytu plně chráněné bledule jarní.
Pokud tedy toužíte po klidu, přírodě ve spojení se zajímavými památkami, určitě neopomeňte navštívit Žampach.

GPS souřadnice: 50.0379697N, 16.4315175E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2011


arboretum v Žampachu. Foto: autor
Zámecký areál v Žmpachu. Foto: autor






Předchozí článek: Výprachtická lípa
Následující článek: Svojanov nabízí výjimečnou gotickou zahradu i spojení středověkého hradu s romantickým zámečkem


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Barokní radnice uprostřed náměsdtí v POLIČCE.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml