Sdružení přátel Pardubického kraje

Zámek Nové Hrady - rokokový unikát


17. 01. 2008 Zajímavou památkou Pardubického kraje, která v posledních letech získává na atraktivitě, je zámek Nové Hrady nacházející se nedaleko Vysokého Mýta. Tento romantický rokokový zámek je tak trochu raritou, protože celý areál je nejen vzorně upraven a udržován, ale majitelem zámku není ani žádný šlechtický rod, ani žádný z ústavů památkové péče ani žádné muzeum. Před deseti lety se majiteli zchátralého zámku s okolním areálem stali manželé Kučerovi tak, že si jej prostě koupili.

Historie zámku
Nové Hrady jsou zámkem relativně mladým. Jako jediný zámek u nás byly Nové Hrady postaveny v čistě rokokovém stylu. To je dle jednoho z majitelů zámku Mgr. Petra Kučery dáno tím, že stavitelem byl francouzský hrabě Harbuval de Chamaré, jehož rod přišel v polovině 18. století do Čech ve službách Habsburků přes Slezsko. "Rod Chamaré byla podnikatelská šlechta, ale také starý lotrinský rod. Do Čech přišli po prusko-rakouských válkách," upřesnil Kučera. Harbuval de Chamaré zakoupil nejprve potštejnské a poté i novohradské panství. Tehdy v Nových Hradech na vyvýšeném vrchu stál starý zámek, původně rodu Kostků z Postupic, který později sloužil jako hospodářská správa novohradského panství. Harbuval de Chamaré se v roce 1774 rozhodl, že tento původní zámek renovovat nebude, ale pro své sídlo si vybuduje zámek nový. Tak vzniknl dnešní novohradský zámek. "Ten na rozdíl od jiných památek nebyl nikdy přestavován, takže se zachoval v původní podobě dodnes," upřesnil Kučera, který současně přiznal, že i díky tomu nebyl nikterak náročný problém vrátit při rekonstrukci zámku původní podobu.

Zámek Nové Hrady byl v držení rodu Chamaré do roku 1905. Poté bylo novohradské panství prodáno do podnikatelských rukou, zámek často měnil majitele až do roku 1935, kdy jej koupili Bartoňové z Dobenína. "To byla také podnikatelská šlechta v textilním průmyslu původem z Nového Města nad Metují a Náchoda. Ti poté začali s velkorysou rekonstrukcí zámku, která byla poslední rekonstrukcí před tou naší. Zastavila je až světová válka, zámek byl obsazen německou armádou, kdy tu byly jednotky SS, později Hitler Jugend," popsal historii dále Kučera. Po válce pak byla ve východním křídle zámku umístěna měšťanská škola, která tu vydržela až do roku 1986, kdy byla z havarijních důvodů vystěhována. Druhou polovinu zámku obhospodařovali po roce 1948, kdy byl majetek zkonfiskován Bartoňům-Čerychům, památkáři. Vznikla tu expozice rokokového mobiliáře. V roce 1992 v rámci restitucí byl zámek Bartoňům-Čerychům navrácen. Ti však neměli chuť zámek opravovat a manželé Kučerovi jej koupili v roce 1997 ve značně zuboženém stavu, o rok později byla zahájena jeho rekonstrukce. V roce 2001 se zámek poprvé otevřel veřejnosti.

Jak zámek opět ožil
Jak svorně popisují manželé Kučerovi, když zámek v roce 1997 kupovali, byl doslova vybydlený. "To, co bylo restituentů, to si odvezli a nebylo toho málo. To, co bylo státní, to si odvezl stát a to, co bylo ostatních majitelů, jako hrabata Šternberkové nebo Kinští, tak to si zase odvezli oni. Posléze i to, co šlo odmontovat, také zmizelo. Konec konců zámek pět let do té doby, než jsme ho koupili, nebyl úplně dobře spravován a zajištěn, dokonce bych řekl, že v době těch pěti let výrazně zchátral," popisuje stav zámku Kučera.
Celá rekonstrukce začala v roce 1998 opravami střech včetně krovů, protože teklo do hlavního sálu i do ostatních místností v západním křídle, vyměněna byla i všechna okna, protože řada z nich nešla otvírat a v přízemí dokonce již nebyla žádná okna. Pokračovalo se rekonstrukcí ústředního topení, elektřiny, ale i vybudováním počítačových sítí.
Opravovaly se stěny, zejména pak štuky, které se renovovaly podle plánů. Na podlahy bylo položeno 1400 metrů čtverečných parket, protože v přízemí parkety chyběly zcela. Původní podlahy se zachovaly asi v jedné čtvrtině zámku. Tyto pak prošly celkovou renovací. Jednalo se tedy o nejrozsáhlejší rekonstrukci v historii objektu. "Tím, že zámek nebyl nikdy zásadně přestavován, což potkalo naprostou většinou historických objektů v 19. století jako Lednici, Konopiště či Sychrov, je zámek Nové Hrady vlastně unikátem, jelikož mu bylo možné vrátit původní autentickou podobu včetně barevnosti fasád," sdělil Kučera. Dle něj je však mylná domněnka, že zrestaurovat zámek je největší problém. Ve skutečnosti tomu tak není. "Pokud je trochu peněz a umí se to, tak to není tak náročný úkol. Daleko těžší je najít pro objekt uplatnění, aby si na svůj provoz ekonomicky vydělal. My to řešíme financováním z více zdrojů," přiznal.
Výhodou Nových Hradů je, že zámek je celoročně obydlen a díky tomu v zimě vytápěn. Ročně se zde koná více než sto svateb, pořádají se tu koncerty, společenská či firemní setkání atd. Zázemím je pak zámecká restaurace, sezónní cukrárna, sál pro rautové hostiny, součástí je i malá galerie, kde se konají periodické výstavy, ve špýcharu bylo letos otevřeno první cyklistické muzeum v Čechách, do budoucna by Kučerovi rádi otevřeli pro návštěvníky i farmu jelení a daňčí zvěře. "U nás tyto farmy nejsou zvykem, ale v cizině to je atrakce zejména pro rodiny s dětmi, která navíc umožní na rozdíl od tradičních památek celoroční provoz," sdělil Kučera.
Dnes můžete na zámku navštívit expozici historického nábytku, která vznikla ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Postupně se tak dotváří docela zajímavá expozice, která ukazuje vývoj bydlení od baroka až do dvacátého století.
Tak trochu raritou, kterou jiný zámek nenabízí, je, že návštěvníci můžou přímo nahlédnout do soukromí majitelů zámku a podívat se, jaké to je, žít na zámku. "Víme ze zkušeností z ciziny, že návštěvníkům můžete ukazovat skvosty barokního nábytkářského bydlení, ale daleko více je potěšíte, když jim dáte nahlédnout do žitého soukromí majitelů. Takže po dohodě s rodinou umožňujeme lidem, aby se podívali, byť je to přes provaz, do jídelny, podívali se na kuchyň, shlédli naši knihovnu, apartmán a jednu z koupelen. To je zase něco, co tento zámek favorizuje i ve srovnání s daleko lépe vybavenými zámky, protože tento pocit tam návštěvník zažít nemůže. Čas od času je to ozvláštněno i tím, že návštěvník nasaje vůni jídel, která se tu připravují," přiznal s úsměvem Kučera.
I to přispívá k tomu, že obliba Nových Hradů neustále stoupá. Podle majitelů na zámek jezdí stále více lidí. Podle současných odhadů zavítá na Nové Hrady ročně na šedesát tisíc návštěvníků, z čehož přibližně třetina si prohlédne interiéry, většina návštěvníků si pak projde krásně upravené zahrady, zvláštností je i barokní divadélko, které slouží pro svatby či koncerty. "Velice nás však trápí absence ubytovacích kapacit. Víme, že by to bylo žádoucí. Dostali jsme se v úvahách od penzionu až k hotelu, protože se mění klientela, a tím se problém komplikuje. Postavit penzion je snazší než postavit hotel, který je nákladnější. Ale zatím k tomu sbíráme síly a finance, abychom byli schopni výstavbu hotelu zvládnout. Je to problém náročný podobně jako rekonstrukce celého zámku," uvedl Kučera.
Zatímco realizace hotelu na Nových Hradech je časově přeci jen trochu vzdálená, daleko dříve se budou moci návštěvníci projít novým bludištěm či labyrintem zbudovaným z tisícovky tůjí. Ačkoliv své kvality dosáhne labyrint až asi za 4 roky, budou se jím návštěvníci moci projít již na jaře.

Památky mohou fungovat se ziskem
Manželé Kučerovi a zámek Nové Hrady tak dokazují, že památka může fungovat, být atraktivní, vydělávat na sebe. "Naším cílem je dokázat, že památky provozovat lze a že je lze provozovat se ziskem. Což kdyby se povedlo, mohl by to být příklad pro další podobné nadšence, jako jsme my," míní Kučera. Současný model, kdy památky jsou pouze schránkami na cennosti a jsou dle něj pouze neživoucí, a tím i trvale ztrátové objekty, je dlouhodobě neudržitelný. "Sebebohatší stát není schopen, aby se staral o všechny památky. Je třeba se zamyslet nad tím, zda současný přístup k památkám je vhodný. Osobně se domnívám, že ne, že se přežil. Jen na Pardubicku je evidováno na 2,5 tisíc památek, což je absurdní množství. Musí se najít nový model fungování památkových objektů. Pravděpodobně je určitou cestou decentralizace, tedy předání naprosté většiny památek na kraje. Přeci jen tam blíže znají problematiku daného místa. Měla by se udělat revize památek. Stát by si měl ponechat například 25 objektů, které bychom měli brát jako rodinné stříbro a my všichni občané jsme smířeni s tím, že z našich daní se budou udržovat, aby se uchovaly pro budoucnost," míní Kučera.
Velkým problémem českých památek však je, že řada památkových objektů je třeba dobře vybavená, ale chybí jim hospodářské zázemí. "Podlomila to již první republika se svým záborovým zákonem, vykořenění pak přišlo po roce 1948. Takže najít životaschopný model pro fungování památky je složitý úkol. V roce 1919 při záborovém zákonu přišla většina zemědělských velkostatků o zemědělskou půdu. Většinou byly původní šlechtické rody dobrými hospodáři. Součástí panství byly malé cukrovary, pivovary, pískovny, lomy, ale i lesy či polnosti, které pomáhaly vydělávat na chod a údržbu historického objektu," upřesnil Kučera.

Navštivte Nové Hrady!
Vypravte se tedy na Nové Hrady. Návštěva zámku, zahrady či stylové restaurace může být příjemným zpestřením pobytu třeba v Toulovcových maštalích. A jelikož se v regionu nachází celá řada značených cyklistických tras, příznivci jízdních kol by pak neměli opomenout navštívit první české muzeum cyklistiky. Za pozornost stojí také pískovcová rokoková křížová cesta lemující čtrnácti zastaveními od novohradského kostela původní přístupovou cestu ke gotickému hradu.
Samotný zámek v Nových Hradech je sice otevřen celoročně, v zimním období však pouze po předchozí domluvě. Sezóna na Nových Hradech začíná na počátku dubna, kdy je otevřeno pouze o víkendech, od června do září pak můžete Nové Hrady navštívit denně včetně pondělí mezi 10. a 16. hodinou. V říjnu vás pak rádi uvítají již pouze o víkendech.

GPS souřadnice: 49.85344N, 16.14512E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007








Předchozí článek: Městský obchodní podnik : Josef Franc a synové a jeho reklama ( obchodní dům U Merkura )
Následující článek: Navštivte první české muzeum cyklistiky !


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml