Sdružení přátel Pardubického kraje

Zlaté rouno pro Vratislava z Pernštejna


18.12.2012 „Řád Zlatého rouna patří mezi nejatraktivnější vyznamenání, která přinesl středověk a která se významně zapsala do české historie“, uvádí řádový historik František Lobkowicz svou pozoruhodnou studii o tomto řádu. Řád založil burgundský vévoda Filip Dobrý (1396-1467). Oznámil jeho založení 10. Ledna 1430 při příležitosti své svatby s Isabelou Portugalskou v Bruggách. Tehdy oznámil i jména prvních 24 rytířů. Na vévodově náhrobku v Dijonu je nápis: „K podpoře Církve, která je Božím domem, jsem založil řád, nazvaný Rounem.“ Zlaté rouno a jeho statuta byla potvrzena papežem Eugenem IV. Bulou „Regnum universalis acclesiae“ 7. září 1433.

Základním symbolem je zlaté beránčí rouno, jehož hlava je heraldicky obrácena doprava a nohy visí dolů. Beránek je uprostřed přepásán prstencem a zavěšen na zlatém řetězu sestaveném z 28 černě smaltovaných křesacích kamenů, mezi něž jsou vloženy dvojice zlatých ocílek. Vratislav z Pernštejna (1530-1582) jej obdržel v Antverpách 27. Ledna 1555 jako v pořadí již 225. Rytíř, ale historicky 1. česká privilegovaná osoba. Španělským králem byl tehdy Filip II. (1527- 1588). Vratislav z Pernštejna převzal řád s 18 dalšími rytíři, mj. Donem Carlosem, následníkem španělského trůnu a hrabětem P. de Hoornem, popraveným později roku 1568 v Bruselu za teroru vévody z Alby. Vratislav z Pernštejna se roku 1555 na podzim (14.9.) oženil se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara, s níž přišel do rodiny Pernštejnů duch přísného katolicismu. Z manželství se narodilo asi 20 dětí , ale dospělosti se dožilo jen 7 (2 synové a 5 dcer). Dcera Polyxena se stala manželkou 2 rytířů řádu Zlatého rouna – Viléma z Rožmberka /1535-1592) a po jeho smrti Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic (1568-1628).

Autor: PhDr. Jiří Kotyk PhD.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2012




Předchozí článek: Vratislav z Pernštejna (1530 - 1582) a jeho rodina
Následující článek: Ing. Bohumil Fořt jubilantem


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml