|
| |
|
Osobnosti kraje Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17  06. 10. 2010 Dne 4. července 2007 uplynulo 200 let od smrti slavného dolnočermenského rodáka P. Tadeáše Hűbla, prvního českého redemptoristy, vzdělaného kněze. Čermná, nyní Dolní Čermná, jej vždy zařazovala mezi své slavné rodáky (vyjma komunistické totality). O vážnosti našeho rodáka svědčí zápis kronikáře Jana Coufala v obecní kronice: "Jest pro nás ctí, že P. Tadeáš Hýbl vyšel z Čermné a je důkazem toho, že i z našich chaloupek a statků vycházeli do světa uvědomělí synové národa, kteří se ve Vídni svému národnímu a náboženskému poslání nezpronevěřili a celý svůj život obětavě věnovali službě lidu."
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010  24. 06. 2010 Před časem jsem našel v Jiráskově díle " Z- mých pamětí" jeho za jímavé vzpomínky na spolužáka Bohdana Jelínka/21.6.1851-19.5.1874/, rodáka z Choltic na Přeloučsku. Přetiskujeme je a doplňujeme Jelínkovou podobiznou a fotografií jeho rodného domku s pamětní deskou.
Alois Jirásek: Vzpomínka na B. Jelínka (In: Z mých pamětí, MF Praha 1980) V obou kvintách bylo nás čtyřiasedmdasát; když jsme se pak za rok sloučili, měla sexta žáků jedenašedesát. Ani ti všichni nebyli z našich kvint. Z litomyšlsiké přibyl František Pavelka, nyní plukovník ve výslužbě; z loňské sexty zůstal i v naší Bohdan Jelínek, s kterým jsem se záhy spřátelil. Sedali jsme pak ve školní lavici vedle sebe, já časem jako jeho stráž, když Jelínek zapomenuv na profesora a na všechno, začal črtat i za vyučování verše tužkou do malého notesu. Notesy míval plné veršů, zlomků i celých básní. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010  08. 04. 2010 Je tomu už dvacet let od chvíle, kdy se uzavřelo bohaté dílo Miloslava Lesného (3. 2. 1903 – 17. 12. 1989), malíře patřícího do početné skupiny tvůrců, kteří propadli kouzlu krajiny Českomoravské vysočiny a Železných hor a opětovně v ní nacházeli náměty pro svou uměleckou tvorbu. Malířské dílo Miloslava Lesného představuje významnou součást bohatství regionálního výtvarného umění a jeho tvůrce je výraznou osobností kulturních dějin Chrudimska. Pedagog, režisér ochotníků, autor několika výtvarně zdařilých kolekcí loutek, kulis, dovedný fotograf a současně člověk s nesmírně širokým kulturním rozhledem, který byl i dobrým klavíristou a houslistou. Jeho hlavní zaměření však patřilo výtvarnému umění, zpočátku se věnoval zejména grafi ce, kde mohl plně uplatnit své kreslířské nadání, později stále více inklinuje ke krajinomalbě.
Pražský rodák Miloslav Lesný (původním jménem Miloslav Blažej Lederer), se po působení na školách v Moravském Žižkově, v Kovčíně, Nepomuku a Kolinci, kde poznává šumavskou krajinu, dostává na Chrudimsko ve třicátých letech minulého století. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009  08. 04. 2010 Pokračování z minulého čísla Vlastivědných listů Pardubického kraje Co můžeme autorovi vytknout? Především malou drobnou nedůslednost, spočívající v tom, že kniha má nepatrně jinak formulovaný titul a podtitul na obálce, na titulní straně a v tiráži. Zdá se, že se tento způsob úpravy knih stává všeobecnou módou. Při velkém počtu často neznámých fotografi í překvapuje, že nebylo místo pro fotografi i alespoň pamětní desky v rodném Žumberku, stejně jako hrobu v Chrudimi, kde se dramatická cesta nedožitého šedesátníka Laušmana skončila. V reprezentativní knize velkého formátu se také nenašlo místo pro krátkou informaci o autorovi. Několik tiskových chyb, např. kolize v označení náměstí v Pardubicích (Zborovské-Zbraslavské), kde žila krátce Laušmanova matka, nepokládáme za významné. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009 02. 02. 2010 Na žulové pamětní desce na budově OÚ v Žumberku u Miřetic na Chrudimsku se od 18. 9. 1993 nachází tento text: „V tétoobci se narodil 30. 8. 1903 Bohumil Laušman, sociálně demokratický politik, poslanec Národního shromáždění a ministr
průmyslu v letech 1945–1948. Zemřel v komunistickém žaláři dne 9. 5. 1963. Čest jeho památce!“ Desku připravila organizace ČSSD v Chrudimi a odhalil ji tehdy čerstvě nový předseda ČSSD Miloš Zeman za přítomnosti Laušmanova přítele a spolupracovníka z doby exilu Dr. Ing. Rudolfa Krupičky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009  01. 10. 2009 V. Chvojka se narodil 8. února 1850 v Semíně u Přelouče na statku,v rodině sedláka, jako první ze 13 dětí. Studoval reálku v Chrudimi a později v Praze se dostal do okruhu „uvědomělých studentů“. Vysokoškolské vzdělání nedokončil kvůli jedné z dcer ruského šlechtice rodiny Alexandrovových, do které se zamiloval. V r. 1876 s nimi odjel do Ruska a nějaký čas u nich bydlel. Bohužel dívka onemocněla nevyléčitelnou chorobou a zemřela. Chvojka se již nikdy neoženil a natrvalo zůstal v Kyjevě.
Pořídil si tam domek se zahradou a pozemky. Jako syn sedláka z úrodného Polabí se v hospodaření vyznal a začal pěstovat proso a chmel. O svých poznatcích psal do různých novin a časopisů a sklízel medaile na ruských výstavách i od Francouzské akademie za účast a úspěch na světové výstavě v Paříži. Asi to byla jeho velká vášeň a koníček, co ho přivedlo k archeologii – to nikdo neví. Jedno je však jisté: od r. 1891 udělal mnoho objevů, které jsou uznávány v celém archeologickém světě.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009  25. 09. 2009 Při vyslovení příjmení Malík si obvykle v Chrudimi představíme sídliště na východním okraji města a základní školu nesoucí též Malíkovo jméno. Pojmenování je oceněním Prof. PhDr. Jana Malíka (1904–1980), jenž se významně zasloužil o chrudimskou loutkářskou tradici, i když přímo v Chrudimi nepůsobil. Chrudim však měla ještě jednoho doktora Malíka, jehož čtyřicáté výročí úmrtí si můžeme letos připomenout. Dr. Ing. Vratislav Malík byl osobností československého strojírenského průmyslu a jeho význam pro Chrudim je skutečně zakladatelský. To, že na severozápadním okraji města stojí rozsáhlý průmyslový areál tzv. „nový závod“ bývalé Transporty, je hlavně jeho dílem a zásluhou. Vratislav Malík nejen z Chrudimska pocházel, ale také zde působil ve vysokých řídících funkcích Wiesnerovy strojírny a po roce 1945 se stal prvním ředitelem podniku Transporta. V osobě doktora technických věd Ing. Malíka se navíc spojovaly schopnosti řídící s technickým nadáním. Výrobky vycházející z patentů V. Malíka vyráběla Transporta ještě dlouho po jeho odchodu v roce 1949. Jednalo se například o systém vypínání tažného lana u mechanické lopaty nebo o způsob pohonu lehkých přenosných stavebních dopravníků – pomocí převodu tvořeného pouze klínovými řemeny a předlohovým hřídelem. Dodnes se také u válečkových dopravníků používá Malíkův princip tzv. prokluzných válečků, patentní ochrana je už ale dávno neplatná…
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009  15. 05. 2009 Je skutečností, že osídlování našich měst i neobdělávané krajiny, a zvláště těžba rud, patří do časů prvních českých králů, kteří do Česka zvali Němce. Česko-německé soužití je pradávné a byla doba, kdy se Němci museli naučit povinně česky, pokud žili ve městě. Němčina i čeština byly používány současně od doby příchodu kolonistů.
Bohužel, nastala doba pobělohorská, která nařizovala používání němčiny. Mnozí lidé tak přestali používat český jazyk . vzkřísilo jej teprve osvícenství. Přesto řada členů obou národů znala oba jazyky. Před nástupem Marie Terezie nastala prakticky doba (asi jako Pražské jaro), kdy naši i zahraniční pobělohorští stavové pochopili, že český národ si rozumí více s Bavory než s Rakušany. Nabídli Korunu kurfi řtu bavorskému Albrechtovi. Rakušané však zasáhli vojenskou mocí!
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009  15. 05. 2009 Významnou, třebaže pozapomenutou osobností v dějinách našeho kraje byl v 19. století působící katolický kněz a český matematik Václav Šimerka.
Je vhodné právě v tomto roce připomenout osobnost tohoto kněze a matematika ze dvou důvodů. Jednak v souvislosti s historickým výročím (890 let od první historické zmínky) východočeské obce Jenišovice, kde Šimerka větší část života působil; jednak v souvislosti s historií jednoho z nejstarších spolků u nás, a to Jednoty českých matematiků (dnes Jednoty českých matematiků a fyziků), který si připomíná 140 let svého trvání. Šimerka byl v roce 1869 jedním ze spoluzakladatelů této organizace.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009  09. 04. 2009 Jihovýchodně od Ústí nad Orlicí se v Čermné 17. března 1899 narodil v rodině obchodníka Cyrila Pecháčka dlouho očekávaný syn Cyril.
Základní vzdělání Cyril získal v místní škole, jeho velkým kamarádem zde byl Jindřich Štýrský, pozdější posluchač Akademie výtvarného umění.
U Cyrila se brzy projevilo hudební nadání. Jeho otec však předpokládal, že po něm převezme živnost. Na doporučení pana učitele však u Cyrila zvítězila hudba. Velmi nadaný žák odešel v roce 1914 studovat do Prahy na konzervatoř.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
