Sdružení přátel Pardubického kraje


Z historie


Strana: 1 2 3 4


17. 01. 2006 V čáslavské rovině a v pardubické nížině bylo v období let 1850 až 1950 při podzimních orbách vidět u dvorů v Třemošnici, na Skalce, ve Žlebech, v Moravanech a v Heřmanově Městci parní oračky, které byly majetkem pokrokového knížete J. Auersperka ze Žlebů. Orba byla patrná z dálky a provázena kouřem a pachem kysličníku uhličitého. Hluboká orba pro pěstování cukrové řepy byla prováděna na rozlehlých panských polních plochách. V této době nebyly ještě vyráběny těžké traktory, jako je tomu dnes. Popisovaný obraz vidět nemůžeme, protože éra páry již neexistuje. Technický pokrok a vyspělé strojírenství dodávají do zemědělství silné a těžké traktory. V současnosti můžete parní oračky vidět pouze v Zemědělském muzeu na zámku Kačina u Kutné Hory. Zde slouží jako trvalé exponáty u vchodu do areálu muzea. Podrobnější informace naleznete ve starých zemědělských knihách 1) a encyklopediích 2) pod hesly "parní orba" a "parní pluh".
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005



17. 01. 2006 Následkem onoho ohně vzniklého v švobovské chalupě č. 110 na Dpř. se sousedé na Dolním předměstí dohodli, že založí ponocenský spolek na ochranu majetku a veřejného pořádku, který bude vydržovat k těmto účelům ponocného z příspěvků členů, kteří ke spolku přistoupí. Od 1. ledna 1822 začal tedy první ponocný vykonávat svoji službu. Iniciátorem a zakladatelem tohoto spolku byl Jan Vinařický, c. k. solní kontrolor v Poličce, majitel domu č. 160 na náměstí (dnešní budova Městského úřadu). Také vystavěl dům č. 15 ve Vrchlického ulici zvaný ,,Na Památce". Sám byl prvním předsedou spolku a po 11 let vydržoval ze svého ponocného, vymohl mu hrobařství a příděl dříví, daroval mu byt a stravu, což podle listiny vykazoval 730 zlatých za 11 let. Pro pomluvy a urážky spoluobčanů přestal dále platit a vystoupil ze spolku.
Také v roce 1822 byla zakoupena zápisní kniha z ručního papíru pěkně vázaná v kůži (uložena v Okresním archivu v Litomyšli). Jsou v ní zapsány události ve městě, zápisy z valných hromad každoročně konaných, finanční hospodaření spolku atd. První zápisy jsou učiněny německy, další již česky, avšak kurentkou, později latinkou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005



17. 01. 2006 Známe je spíš z fotografií a filmových záběrů pořízených zejména během pražského květnového povstání roku 1945. Tu a tam rozesmátí, v německých uniformách, popíjející kořalku, kterou jim podali vděční Pražané. Jinde vážní v očekávání věcí příštích. "Špatní" Rusové, co v posledních dnech války "převlékli kabát" a začali střílet proti Němcům.
Na konci války, určitě však od března 1945, byli vlasovci i v Ústí nad Orlicí. To nám nakonec potvrzuje i kronika města Ústí nad Orlicí. Podle výpovědi pamětníků chodili ruští vojáci vyzbrojeni puškami za zpěvu cvičit směrem ke Kubincově kopci, doprovázení ústeckými dětmi, zvědaví kluci pozorovali jejich střelby z pancéřových pěstí…. Jednoho dne však zmizeli. Už před více jak šedesáti lety se nad nimi navždy zavřela neprostupná hladina. Zmizeli i z Ústí - nezdokumentováni, nenafotografováni, nenafilmováni. Nezanechali po sobě žádných jmen…
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005



05. 01. 2006 Více jak před sto deseti lety byla poprvé uvedena ve Svatojosefské jednotě vánoční divadelní hra o narození Ježíše Krista s názvem Bůh - "láska" v jesličkách, jejíž autorkou je lidová spisovatelka Terezie Andrlíková (1863 - 1921) trpící od narození křivicí. Co jí scházelo na těle, přebývalo na duchu. Terezie byla duch poetický a tvůrčí. Jako prostá žena milovala velice i Danta a vlastní rukou opsala celou jeho Božskou komedii, kterou si dala svázat do tří svazků. Také skládala básně a do rodinného betlému svou dovednou rukou z kašírovaného papíru "oblékla" figurky do krásných šatů a rouch, na kterých svými zvláště jemnými prsty tvořila pěkné záhyby a obruby. Ustrojené figurky, jejichž kostry z hlaviček, rukou a nohou vyřezaných z lipového dřeva, spojených drátkem a omotaných koudelí, barvila klihovou nebo olejovou barvou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005


Strana: 1 2 3 4





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml