Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


7.07.2016 Pod zámkem v Nasavrkách téměř uprostřed města roste unikátní sad jedlých kaštanů. V roce 1776 je zde nechal vysázet majitel nasavrckého panství Jan Adam Auersperg. Ten si přivezl prvních šest sazenice z Itálie. Kaštanovníkům se v zámecké zahradě dařilo a nejen tam, dnes rostou prakticky ve všech částech Nasavrk. V průběhu 19. a 20. století byly sázeny nové kaštanovníky. Na severním svahu pod zámkem jich dnes na ploše větší než hektar roste 97. Z původní výsadby se zachovalo dvacet stromů. Nejstaršímu a také nejmohutnějšímu se říká Knížák, nebo také Kněžák, v obvodu má 534 cm, ale je už značně poškozen. Kaštan setý (Castanea sativa) je podobný spíš buku nebo dubu, než klasickému kaštanu (jírovec maďal). Liší se výrazně květy, které se podobají jehnědám. Kaštanka kvete v polovině červnu a je to nádherná podívaná.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016



7.07.2016 Malebně zvlněnou krajinou na rozmezí Železných hor a Vysočiny se vine říčka Doubrava, jeden z významných levých přítoků Labe. Údolí Doubravy se na horním a středním toku vyznačuje spoustou romantických zákoutí i hodnotných přírodních partií, z nichž některé jsou součástí chráněných území a většina z nich je dostupná po turisticky značených cestách.
Kde se voda rozlévá do dvou řek Pozornost zasluhuje už pramenná oblast Doubravy, která je součástí rozsáhlého rašeliniště mezi hladinami známých rybníků v lůně CHKO Žďárské vrchy – Velkého a Malého Dářka. K tomuto podmanivému území, chráněnému ve dvou národních přírodních rezervacích – Dářko a Radostínské rašeliniště, je nejlepší přístup po nenáročné trase naučné stezky „Dářská rašeliniště“, obnovené v roce 2013, a to buď ve směru od Velkého Dářka nebo od Radostína k osadě Borky. Tam je též poslední z dvanácti informačních panelů naučné stezky. Cesta se vyhýbá mokřinovým rašeliništím, kde v řídkém porostu s borovicí blatkou a bělavými koberci suchopýru zaujme několik tajemných jezírek. Z nich se voda rozlévá na dvě strany – ke zdrojnicím řek Doubravy a Sázavy. Jde o jeden z mála známých příkladů „říčního rozdvojení“ (tzv. bifurkace) na území naší vlasti.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016



7.07.2016 120. VÝROČÍ ZALOŽENÍ A 25. VÝROČÍ OBNOVENÍ
95. VÝROČÍ ÚMRTÍ JUDR. KARLA PIPPICHA
Obě významná výročí – založení a obnovení Sokolské župy Východočeské – Pippichovy i výročí úmrtí JUDr. Karla Pippicha – se stala zajímavým podnětem pro uspořádání slavnostního dne, který se konal v Chrudimi v sobotu 2. dubna 2016. Ve 13 hodin se začali Sokolové a návštěvníci z Pardubického kraje, cvičenci a vystupující z tělocvičných jednot pardubické župy i dalších pěti žup – Orlické, Jizerské, Jičínské, Fügnerovy a Havlíčkovy – řadit do průvodu, který směřoval z ulice U Vápenky k hrobce JUDr. Pippicha. Pietní akt u hrobky byl velmi důstojný, všichni vystupující (mj. i starosta města Chrudimi p. Petr Řezníček a první náměstek hejtmana Pardubického kraje p. Roman Línek) ve svých projevech ocenili přínos jednoho z nejvýznamnějších občanů Chrudimi.
Pozvání přijala i prapravnučka dr. Pippicha prof. Anna-Maria Laetitia von Pippich, Ph. D., příjemná mladá dáma, která byla velmi potěšena z průběhu pietního aktu i sportovně-společenského odpoledne.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016



7.07.2016 Obec Dvakačovice se nachází asi 2 km severně od Dvakačovická stráň zelená – 7. 5. 2016 Hrochova Týnce nad řekou Novohradkou. Od 18. století se staly střediskem evangelické církve, byly zde postupně založeny tři evangelické hřbitovy, první v blízkosti současného evangelického chrámu, druhý na okraji lesa severovýchodně od obce. Na východě od Dvakačovic se nachází na opukovém návrší zalesněná stráň s teplomilnou květenou. Řídíme se radami zkušených přírodovědců a vydáváme se na ni začátkem jara v době přes olistěním většiny stromů, kdy mají jarní rostlinky dosti slunečního světla pro svůj růst. Cestu začínáme na zastávce ČD Bořice první dubnovou neděli. Jdeme zprvu silničkou západním směrem asi 1 km, před námi se na plochém kopečku rýsují obrysy zatím holých vysokých stromů, jsou tu hlavně duby, buky, habry a olše. Ve starších mapách je lokalita označena jako Dvakačovický háj. Po příchodu na hlavní silnici od Hrochova Týnce odbočujeme po ní vpravo podél háje, který pak obcházíme po jeho severním okraji. Vede tudy dobře schůdná polní cesta, odbočující z hlavní silnice.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016



21.02.2016 Na konci mého článku byla uvedena stručná historie slévárny v Novém Ransku a fotografie sochy „Slévače“, která stojí před slévárnou u hlavní silnice na Havlíčkův Brod. Pátrala jsem po historii slévárny, ale o soše se mi nepodařilo zjistit vůbec nic. Paní Marcele Timarové se to podařilo, za což jí moc děkuji. Osud sochy byl zajímavý, a proto jej zde stručně uvádím.
Autorem sochy je akademický sochař Břetislav Benda. Socha byla majetkem ČKD Praha. Podnik byl zrušen a socha měla být rozřezána a následně roztavena. Díky všímavosti lidí byla zachráněna. Odkoupila ji slévárna z Nového Ranska a umístila před svůj podnik, kam jistě plným právem patří.
Podobně byla zachráněna socha „Vítězství“ v Pardubicích, rovněž od Břetislava Bendy, která měla být lhostejností vedení pardubického magistrátu utopena v lomu Leštinka, ale Pardubáci ji ubránili, a dnes zdobí náměstí na sídlišti Dubina v Pardubicích, a moc to tam „krásné dívce“ sluší.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2015



21.02.2016 Napsání tohoto příspěvku jsem dlouho odkládal, jednak bylo příliš horké léto, pak naopak zase moc pršelo. Pár lidí mi občas připomnělo, abych už konečně něco sepsal jenže, jenže vůbec nepřicházela inspirace. Múzy unavené horkým létem odhazovaly svá roucha a ochlazovaly svá těla u splavů a v chladnějších lokalitách, říká se, že některé odvázanější dokonce ve vinných sklípcích. A až na konci prázdnin opité létem nakonec dorazily vystřízlivět do Polabí.
Možná se na mě múza usadila v podobě elegantního šidélka většího (Ischnura elegans). Vždy jsem si myslel, že vážky jsou velice plaché, doposud se mi žádné nepodařilo kvalitněji vyfotit, protože uletěly. Šidélko mi z ničeho nic usedlo na ruku a nechalo se fotit. Fotografování chtivé šidélko ke mně přiletělo v přírodní rezervaci Týnecké mokřiny během turistické „Procházky přírodní rezervací vedle řeky Labe“ KPP konané 31. srpna 2014.
Záhada, o které se chci zmínit se však objevila o tři měsíce dříve, kdy se 1. června konala turistická „Vycházka za upolíny u Kamenice“. Během vycházky do přírodní památky CHKO Železné hory Upolíny u Kamenice se mi při focení orchideje podařilo vyfotografovat podivnou můru, která se později ukázala být motýlem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2015



21.02.2016 Dne 13. 10. 1781 rozhodl ve vídeňské státní radě rakouský panovník a římskoněmecký císař JOSEF II. o dokumentu, kterým byla vedle dosavadního oficiálního římskokatolického náboženství tolerována tři další křesťanská vyznání, a sice augsburské (luterské, evangelické v užším slova smyslu), helvetské (kalvínské, někdy označováno i jako reformované) a řeckopravoslavné (náboženství s Římem nesjednocených Řeků ve východní části monarchie). Byla tím rozvázána, jak se píše v úvodu, pouta útisku ve věcech svědomí. České gubernium přijalo toleranční patent 30. 10. 1781.
V českých zemích byly početně nejsilnější augsburské a helvetské proudy. První z uvedených duchovních hnutí vycházelo z augsburského vyznání sepsaného humanistickým učencem, reformačním teologem 16. století, vysokoškolským pedagogem a přítelem Martina Luthera PHILIPPEM MELANCHTHONEM. Vychází z apoštolského, nikajsko-cařihradského a Athanasiova vyznání víry. Spásy a odpuštění lze dosáhnout pouhou vírou. Při večeři Páně se přijímá pravé tělo a krev Kristova, vysluhují se svátosti, bohoslužby se praktikovaly mj. se svíčkami, krucifixem, hostiemi. Svatými se má věřící inspirovat, ne však je žádat o přímluvu (jediným přímluvcem je totiž Ježíš Kristus).
Helvetské vyznání vzešlo ze švýcarské (tedy helvetské) protestantské reformace 16. století a je spojeno především se jmény ULRICHA ZWINGLIHO, JANA KALVÍNA a HEINRICHA BULLINGERA. Zdůrazňuje spasení z Boží milosti, kterou člověk přijímá vírou. Bůh má svrchovanou vládu nad světem. Večeře Páně je pokládána jen za připomínku. Bohoslužby jsou prosté, zbavené ceremonií. Velký význam je přikládán kázání a čtení biblického textu. V běžném životě je kladen důraz na řád, kázeň (ve smyslu starozákonní přísnosti) a rozvoj sborového života.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2014



19.02.2016 Společnost Městské lesy Chrudim, s.r.o byla založena za účelem obhospodařování a správy lesů náležící městu Chrudim. V roce 2004 byla část této plochy převedena do jiné kategorie, tzv. lesy zvláštního určení – lesy příměstské se zvýšenou rekreační funkcí. Postupně od roku 2005 vznikala studie Rekreační lesy Podhůra, postavila se naučná stezka, rozhledna Bára a v roce 2008 se podařilo získat dotaci z EU. Díky tomu byla vytvořena síť cest, která nekonkurovala té dosavadní, ale stávající cesty spojovala, zlepšilo se turistické značení a vytvořila se atraktivní místa pro návštěvníky - lanový park a lesní tělocvična.
Lanový park je zavěšen v korunách stromů ve výšce 3 - 10 m a obsahuje 21 překážek v celkové délce téměř 250 m. Pro zdolání lanového parku si můžete vybrat jednu ze dvou cest s různou obtížností. Součástí je také dětský lanový park pro děti od tří do desíti let.
Asi největším lákadlem je však rozhledna Bára II. Atypická a unikátní konstrukce tvaru trojbokého komolého jehlanu je dle autora rozhledny, architekta Martina Rajniše, ojedinělá nejen v Evropě, ale pravděpodobně i na celém světě. Lehká a vzdušná konstrukce rozhledny je vyrobena z modřínového a dubového dřeva, které pochází z chrudimských městských lesů. Na stavbu bylo použito 95 m3 dřeva z modřínu a 5 m3 dřeva dubového. Modřínová prkna jsou složena do tvaru zužujícího se jehlanu, mezi ně vložili tesaři čtvercové prokládky vyrobené z latí. Vrchní část věže dosahuje výšky 10 metrů a upevňovali ji na stavbu horolezci a speciální jeřáb. Vedle rozhledny je stejnou technologií duté hráně postaven dřevěný obslužný domek, jenž slouží jako zázemí pro obsluhu rozhledny a prodejna s občerstvením.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014



19.02.2016 Pouhé 2 km od městečka Seč na Chrudimsku se nachází obec Kovářov. A zde se existuje již od roku 1998 Ranch LL Kovářov. Pokud máte rádi koně, určitě se zde zastavte. Zde můžete absolvovat vyjížďky na koni a to i v případě, že jste úplný začátečník. Začátečník dostane základní instruktáž a za doprovodu instruktora se může vydat na klidnou turistickou vycházku krokem do okolní přírody-obvykle na hodinu. Zkušenějším jezdcům zde nabízejí sportovní vyjížďku-klusem nebo cvalem, rovněž s instruktorem. Délku vyjížďky si lze domluvit buď na 1 hodinu, ale i na více hodin popř. i půldenní nebo vícedenní putování. Trasa je opět na domluvě, k dispozici je v okolí a celém Pardubickém kraji síť jezdeckých stezek a stanic. Oblíbené jsou rovněž pobyty na ranči a výlety na koních po vyznačených jezdeckých okruzích s návratem vždy k nám na ranč. Velmi využívané jsou rovněž pobyty s vlastním koněm na ranči, zde už si každý jezdí i bez našeho dohledu po vyznačených trasách.
Děti mladší 12 let povozí na koni u stájí. Ta věková hranice není jen samoúčelně stanovena pojišťovnou, ale kdo na koni jezdí, ví, že k jeho ovládání je potřeba fyzická síla a tu mladší děti nemají.
A kam se dá v okolí vydat na vyjížďky na koni? Třeba okolo sečské přehrady. Tento okruh měří 26 km. Další trasa vede okolo Křižanovické přehrady. Její délka je 25 km.
Na pokladně ranče obdržíte razítko do vandrovní knížky putování Letní pecky, poznej všecky!
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014



19.02.2016 První písemné informace o původní tvrzi pocházejí z konce 13. století, když ji v roce 1294 vlastnil František ze Slatiňan. Od té doby do poloviny 18. stol. se na tvrzi a od konce 16. stol. na zámku, vystřídalo více než 30 majitelů. V roce 1732 koupil zámek Josef František hrabě ze Schönfeldu a v roce 1746 se jeho dcera provdala za Jana Adama z Auerspergu, na jehož rodinu o několik let později přešlo vlastnictví majetku. Od té doby až do roku 1942 patřily Slatiňany tomuto šlechtickému rodu. Na další tři roky, kdy slatiňanští Auerspergové vymřeli po meči, je vlastnil Dr. Josef František Trauttmansdorff. Jeho majetek byl v roce 1945 Benešovými dekrety vyvlastněn.
Uvolněné stáje byly využity v srpnu roku 1945 pro starokladrubské vraníky regenerované Prof. Františkem Bílkem a budova zámku byla od roku 1950 využita pro účely hipologické expozice.
Nejedná se o sbírku po původních majitelích Slatiňan, ale o soubor předmětů (obrazů, grafik, plastik a dalších), jež se kdysi nalézaly na mnoha hradech a zámcích a různých institucích po celé naší zemi. Všechny části sbírky ale nesou jeden společný znak - zobrazují koně v celé jeho kráse, hrdosti a majestátnosti, ukazují, jak zasáhl kůň do života člověka a opačně.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml