Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13


27.06.2017 V druhé polovině 60. let vznikl v Medlešicích nový pomník obětem první a druhé světové války. Za jeho vybudováním a doplněním o jména obětí druhé světové války stál dlouholetý pracovník místní samosprávy pan Adolf Hattan (1909 – 1977) Bylo vybráno místo na veřejném prostranství, kde původně před desetiletími bývala obecní váha s domkem, z části využívaným jako obecní šatlava, tzv. „šupka“.Tato budova je patrná na leteckém snímku z roku 1938, na snímku z roku 1947 již nikoli. Nový pomník byl odhalen 27.10.1969, zúčastnili se pozůstalí, řada hostí a místní občané. Protože autor tohoto článku byl jedním z účastníků slavnosti, můžeme uvést, že odhalení provedl předseda místního národního výboru Alois Vlček (1921 -1981)
První část pomníku uvádí 12 jmen obětí první světové války a zabývali jsme se jí v první části této stati.
Druhá část pomníku v Medlešicích je věnována čtyřem obětem 2. světové války, majícím vztah k obci. Osud těchto občanů se zásadně liší od obětí první světové války. Jedná se osoby, které zahynuly v zázemí, tedy nikoli padlé v uniformách a oběti bojů na frontách. Je to dáno změnou způsobu válčení i odlišnou účastí naší země v druhém světovém válečném konfliktu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017



11.04.2017 Unikátní stavbu lze nalézt v Deblově, místní části Mladoňovic nedaleko Nasavrk. Z bývalé trafostanice zde totiž byla v průběhu roku 2016 vybudována kaple. Nad betonovou krychlí původní trafostanice, v níž se nachází sakrální prostor, bylo vybudováno ještě jedno patro se samotnou zvonicí. Jednopatrovou stavbu uprostřed člení římsa a završuje ji stanová střecha s křížem. Uvnitř je oltářní deska se symbolickými postavami tří strážných andělů, kterým je kostel zasvěcen. Vše doplňuje modrá výmalba a vnitřní i venkovní osvětlení. Pod střechou je nový zvon se znakem obce a všech osmi místních částí Mladoňovic. Zvon váží 90 kilogramů a je v tónu G2, což je stejný zvuk, jako má nejmenší zvon Ježíš v Chrámu svatého Víta. Jeho zvuk je možné slyšet každý den v pravé poledne. Bílou kapli ve tvaru hranolu o velikosti tři krát tři metry navrhl architekt Jan Klimeš. Kaple nebude vyhrazena jedné církvi, ale bude sloužit všem křesťanským církvím. Na kapli se složili místní lidé i dárci odjinud. Kaple stála zhruba půl milionu korun.
Oprýskaná trafostanice kopec v místní části Deblov se změnila k nepoznání a je nyní dominantou obce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017



11.04.2017 Přibližně 1,5 km severně od Heřmanova Městce u obce Klešice roste nevelký lužní les, který odedávna místní nazývají „V Mrdicích“. Zvláštní název lokality je připomínkou na zaniklou starou tvrz. Stejně jako zmiňované bývalé středověké sídlo se jmenovali i jeho vlastníci a zakladatelé – páni z Mrdic.
Z roku 1325 se dochoval popis majetku Mrdických. Jedná se o vklad Heřmana z Mrdic, kterým vypořádal majetek v rámci své rodiny. Lze se v něm dočíst, že synům Heřmanovi a Ctiborovi připsal sumu z podílu na hradě Rychmburku. Manželce Miloslavě a dalším synům Vaňkovi, Bernardovi a Jarošovi rozdělil ostatní zboží ve dvou fázích. V prvním díle to byla tvrz Mrdice s poplužním dvorem, městečko Heřmanovo Město, vesnice Kněžice a „něco“ v Klešicích. Druhou skupinu tvořily vesnice Rosice s tvrzí a mlýnem i s kostelem sv. Václava s patronátním právem, k tomu ještě vesnice Trnová a Doubravice s poli, loukami, lesy a kobylím polem. Podílem na Rychmburku, městečkem, dvěma tvrzemi a čtyřmi vesnicemi patřil rytíř z Mrdic k celkem majetným vlastníkům tehdejšího Chrudimska.
Během 14. století se majetek Mrdických rozrůstal, což je možné vyčíst z dalších vkladů z let 1351, 1382 nebo 1398. Z původních tří lokalit v roce 1325 jich k roku 1398 bylo jedenáct. Jen pro úplnost – statek v Rosicích se stal po roce 1351 samostatným zbožím s tím, že v roce 1373 je zde doložen jako držitel syn Heřmana z Mrdic Jaroš. Někdy po roce 1373 jej tehdejší vlastníci prodali Opatovickému klášteru.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017



11.04.2017 První světová válka
Zatímco v Praze mapují historii mnohých domovních dvorků a ve větších městech se minulostí obce alespoň částečně zabývají profesionální pracovníci muzeí či archivů, historie obcí venkovských, a to ani těch ne úplně malých, zůstávala a zůstává pouze v rukou lokálních patriotů - nadšenců. S mizejícími generacemi tak obvykle historie místa nenávratně mizí. Jedním z dokladů této skutečnosti je zachování paměti na účast místních občanů v první světové válce. V mnohých obcích vznikly v období první československé republiky skromné či nákladnější pomníky těch, kteří položili životy ve světové válce. Po druhé světové válce pak byly tyto památníky podle místní situace doplněny o jména obětí druhé světové války. Někde dokonce vznikly v průběhu let pomníky zcela nové. Jména uvedená na pomnících však ztrácejí vazbu na současné občany obcí a vyjmenované oběti se stávají po sto letech víceméně anonymními.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017



21.12.2016 Věnováno památce PhDr. Pavla Studničky, chroustovického patriota

Mezi Chrudimí a Vysokým Mýtech leží městys Chroustovice. První zmínka o tamější tvrzi s městečkem a kostelem pochází z roku 1349. Jako majitel tvrze je uváděn Hereš, dvořan čtvrté manželky Karla IV. Alžběty Pomořanské. Byli to potom Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří ve druhé polovině 15. století vystavěli z místní tvrze zámek, jenž však za třicetileté války velmi zchátral. V roce 1663 postavil na místě staršího slavatovského sídla nový barokní zámek s francouzským parkem a lipovou alejí František Karel Libštejnský z Kolovrat. V 18. století se zámek s městečkem a 22 vesnicemi dostal do vlastnictví hrabat de Capece a de Rofrano, zpřízněných se starobylým českým šlechtickým rodem Kinských (Vchynských) ze Vchynic a Tetova.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2016



21.12.2016 Chrudimka patří k nemnoha větším levostranným přítokům Labe, které celou délkou svého toku – od pramene, až po ústí – náležejí výhradně Pardubickému kraji. Podstatná část jejího 104,4 km dlouhého toku náleží horopisné jednotce Železné hory, pouze dolní úsek se Slatiňany, Chrudimí a Pardubicemi je už na České tabuli (respektive na Chrudimské tabuli a v Pardubické kotlině). Bez zajímavosti není, ani to, že o větší část toku a povodí Chrudimky se dělí dvě chráněné krajinné oblasti. Horní část povodí až po Trhovou Kamenici je na území CHKO Žďárské vrchy, navazující úsek až po Svídnici byl zahrnut do CHKO Železné hory. Malebná krajina kolem Chrudimky nepochybně upoutá v každé roční době a téměř celý tok je provázen značenými cestami, včetně oblíbené trasy „Vlastivědné naučné stezky Krajem Chrudimky“. Některá zajímavá místa v údolí patří k oblíbeným cílům výletů a vycházek, jiná jsou naopak skryta v lůně poklidné přírody.
Prameny pod „střechou“ Železných hor
K poněkud opuštěným zákoutím patří i partie s pramennou studánkou Chrudimky. Najdeme ji při okraji lesa mezi Svratouchem a osadou Filipov, a to na severozápadním temeni nápadného kopce s poněkud nelibozvučným jménem „U oběšeného“. Návrší je pozoruhodné spíše z geografického hlediska, protože nadmořskou výškou 737 m jde o nejvyšší kótu v celých Železných hor (dříve byla jako nejvyšší uváděna též 697 m vysoká Pešava nad Jeníkovem poblíž silnice z Hlinska do Kameniček).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2016



11.10.2016 Náměstí je dlaní a ulice z něj vycházející představují pětici prstů. Za války si Ronov nad Doubravou vybral režisér Václav Binovec pro zfilmování románu spisovatele Jana Drdy, Městečko na dlani. Rukapáň. A ono takové opravdu je.
Je to už 75 let, co se na ronovském náměstí točilo. Filmařský šum je zachycen na spoustě černobílých fotografií. Na jedné z nich schvácený Karel Hašler pije podmáslí, které mu přinesla místní děvčata. Známý písničkář pracoval při natáčení jako odborný poradce a ve filmu Městečko na dlani si také zahrál, když zastupoval za nemocného Jindřicha Plachtu. Byla to ale jeho poslední role. Z popudu zřejmě právě režiséra Binovce byl Hašler zatčen gestapem. Po sérii výslechů v Drážďanech končí v koncentračním táboře Mauthausen, kde tři měsíce po svém zatčení umírá smrtí vskutku nelidskou.
Městečko na dlani zůstalo ve znaku města, ale nic víc z této historie v Ronově nad Doubravou návštěvníci nenajdou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016



11.10.2016 Při rekonstrukci jednoho portálu na hradě Rychmburk se našly lidské kosti. Možná je tedy něco pravdivého na legendě, že tady hradní pán Jaroslav Berka nechal zazdít svou dceru Markétu. Jako trest, že se neprovdala za muže, kterého jí vybral. Markétina duše nedošla pokoje a tak jako bílá paní dodnes bloudí hradními chodbami.
Rychmburk se říkalo i vesnici pod hradem. Ta byla ale v roce 1948 přejmenována na Předhradí. Na poměrně malém území je velké množství historických památek: kostel, kalvárie, Panský dvůr a zahrada, opevněné městečko s původními baštami. Tohle místo, pár kilometrů od Skutče, rozhodně stojí za návštěvu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016



11.10.2016 Město Chrudim se chystá na rekonstrukci poutní kapličky ve Vestci, místní části Chrudimi. Jednoduchá barokní kaple čtvercového půdorysu stojí na západním konci obce. Postavena byla v 18.století, některé prameny uvádějí rok 1741.
„Kaplička není užívána k církevním účelům a ani není nemovitou kulturní památkou, přesto jsem si jist, že její oprava obyvatele Vestce potěší. Spolu se dvěma stromy, které u ní rostou, je zajímavým krajinotvorným prvkem,“ říká chrudimský místostarosta Jan Čechlovský.
Obvodové zdivo kapličky je kamenné. Klenba křížového typu, hlavice pilastrů a pilastry jsou postaveny z cihel. Původně byla na celém zdivu nanesena omítka a celý prostor byl malířsky pojednán. Do dnešní doby se dochovala pouze část omítky s malovanými anděly na klenbě a malé fragmenty omítky s malbou na hlavici pilastru a na pilastru. Vstup do kaple tvoří jednoduchý kamenný portál, fasáda je jednoduchá s korunní římsou po obvodu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016



7.07.2016 Pod zámkem v Nasavrkách téměř uprostřed města roste unikátní sad jedlých kaštanů. V roce 1776 je zde nechal vysázet majitel nasavrckého panství Jan Adam Auersperg. Ten si přivezl prvních šest sazenice z Itálie. Kaštanovníkům se v zámecké zahradě dařilo a nejen tam, dnes rostou prakticky ve všech částech Nasavrk. V průběhu 19. a 20. století byly sázeny nové kaštanovníky. Na severním svahu pod zámkem jich dnes na ploše větší než hektar roste 97. Z původní výsadby se zachovalo dvacet stromů. Nejstaršímu a také nejmohutnějšímu se říká Knížák, nebo také Kněžák, v obvodu má 534 cm, ale je už značně poškozen. Kaštan setý (Castanea sativa) je podobný spíš buku nebo dubu, než klasickému kaštanu (jírovec maďal). Liší se výrazně květy, které se podobají jehnědám. Kaštanka kvete v polovině červnu a je to nádherná podívaná.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml