Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15


14.10.2022 V polovině roku 2022 vydalo nakladatelství Sursum knihu Jaroslava Hubeného Krounská čítanka obsahující texty mnoha osob spjatých s Krounou a jejími místními částmi (Čachnov, Františky, Oldřiš, Ruda, Rychnov). Autor publikace pochází z Krouny, pracoval v Praze, od roku 1983 žije v Brandýse nad Orlicí, kde také v􀣢letech 1990– 1994 působil jako starosta. O tomto městě vydal v roce 2014 populárně naučnou knihu Brandýs jakoby; je také scénáristou a spolurežisérem filmu o Brandýse nad Orlicí. Knižně debutoval v􀣢roce 2005 novelou Cesta za zrcadlem, v􀣢roce 2010 vydal sborník poezie Labyrinty srdce, v􀣢roce 2019 Pátečníci ze ztracené varty o􀣢bytových seminářích na evangelické faře ve Svratouchu v􀣢době normalizace. Kromě množství článků ze své novinářské praxe je také autorem divadelní hry ze života J.􀣢A.􀣢Komenského Comenius pictus et ludus.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Zejména pro rodiny s dětmi je vhodným tipem k rodinnému výletu návštěva záchranné stanice a􀣢ekocentra Pasíčka nacházející se na okraji Proseče. Tato záchranná stanice se stará o živočichy, kteří utrpěli nějaké zranění a potřebují naši pomoc, aby se posléze mohli vrátit do volné přírody, pokud jim to jejich zdravotní stav umožní. V opačném případě tato zvířata pak tráví další část svého života právě v záchranné stanici. Tato záchranná stanice Pasíčka je přístupná veřejnosti, kde mohou návštěvníci navštívit malou zoologickou zahradu, kde se nacházejí například čáp bílý nebo čáp černý, liška obecná, ale také vydry říční, velké pozornosti zejména menších dětí se pak těší voliéra s veverkami. Vlastní expozice je složená z dravců, sov, větších druhů pěvců a některých savců. Návštěvník zde tak může spatřit například naši největší sovu – výra velkého, a stejně tak i jednu z nejmenších a nejvzácnějších sov – sýčka obecného. Ze savců upoutá majestátný pohled rysa ostrovida. Součástí areálu je kromě voliér se zvířaty také ukázka různých druhů ptačích budek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Tato stať vychází ze zápisů vrchního ofi ciála Otokara Vojtíška a jeho předchůdců, správců medlešického nádraží. Zápisy dochované v Národním archivu v Praze končí jeho odchodem do penze v roce 1946. Železniční trať Pardubice- Havlíčkův Brod byla dokončena a zprovozněna v roce 1871. V jejím úseku procházejícím katastrem obce Medlešice se nacházely dva strážní domky, a to číslo 60 v kilometru 83.00, kde trať od Chrudimi vstupuje do katastru obce, a kde je také nejvyšší místo trati spojující Pardubice s Chrudimí. Na místě strážního domku je dnes jen malá skupinka vzrostlých stromů u nechráněného přejezdu polní cesty. Druhým domkem na katastru obce byl strážní domek č. 61 u přejezdu se závorami a signalizací na silnici z Medlešic směrem na Dřenice. Ten do dnešní doby zmizel beze stopy. Připomeňme, že oba domky byly trvale obydleny rodinami železničních zaměstnanců až do přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Službu konající strážníci se na domku střídali. Bývalo obvyklé, že kromě služby u dráhy doma na „druhý úvazek“ pracovali na svém malém zemědělském hospodářství. Přitom též například udržovali travnaté pozemky okolo železnice, kde sušili seno. Posledními obyvateli domku č. 60 byla rodina Pochobradských, domku č. 61 rodina Malinských.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.06.2022 Nedostatek vody může výrazně přispět k zahájení třetí světové války. Je to varování, na které neslyšíme. Už proto, že v našich podmínkách není tento problém naléhavý a aktuální. Východní Čechy jsou dokonce stále v pozici regionu, který se po nejbližší léta, možná desetiletí, nemusí tragického sucha a žízně obávat.
Východočeská vodárenská soustava, dokončená koncem 90. let minulého století, je v současnosti zárukou dodávek dostatečného množství kvalitní vody. Jistotu zaručuje systém, který zahrnuje stovky zdrojů počínaje přehradou Les království na horním toku Labe přes obří zásobníky na Kunětické Hoře, artézské studně v Železných horách nebo na Vysokomýtsku, až po hluboké podzemní zásoby ve svitavské synklinále, nabízející vodu, která má dokonce vyšší kvalitu než ta, která je označována jako kojenecká.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



14.06.2022 Jedním z turisticky vyhledávaných cílů Pardubického kraje je město Slatiňany se svým okolím. A to hned z několika důvodů. Předně si zde přijdou na své milovníci koní. Chov koní má na Pardubicku mnohasetletou tradici. K významným chovatelům koní v 1. polovině 16. století patřil v Kladrubech n. L. šlechtický rod Pernštejnů. V roce 1560 Pernštejnové odprodali pardubické panství s kladrubskou oborou císaři Ferdinandovi I. a její získání významně podpořili čeští stavové, kteří je darovali Maxmiliánu II. Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům. Slatiňany jsou druhou významnou součástí Národního hřebčína. Hlavní budovy hřebčína ve Slatiňanech jsou z konce 19. století a objevily se v seriálu Dobrá voda.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



14.06.2022 Oblast Nasavrk má významný turistický potenciál zejména pro ty, kteří májí zájem se dozvědět více o keltském osídlení na našem území. A těch možností v Nasavrkách a jejich okolí je hned několik. Přímo na zámku v Nasavrkách si návštěvníci mohou projít expozici věnovanou Keltům, turisté se pak mohou projít po naučné stezce věnované Keltům, za pozornost stojí však také skanzen, kde jeho návštěvníci mohou poznat život Keltů, v jeho sousedství se pak nachází restaurace, kde je možné si pochutnat mimo jiné i na specialitách keltské kuchyně.
Keltové se do dějin Evropy začínají zapisovat na počátku 4. století př.n.l. Tehdy se usadili v Pádské nížině v severní Itálii. Mezi jinými je zmíněn keltský kmen Bójové. Expandovali do tehdejší Makedonie a Řecka. Postupně se dostali pod nadvládu Říma a část Keltů – mezi nimi i Bójové po roce 191 př.n.l. opouští Pádskou nížinu a přesouvají se mimo jiné i na území dnešních Čech. Důkazy o osídlení u nás v tzv. době laténské, tedy v období 6. – 5. století př.n.l., jsou patrné zejména na Chrudimsku, Pardubicku, Královéhradecku či Hořicku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022



2.04.2022 Římskokatolický kostel sv. Martina se nachází v ulici Farská před vstupem do zámeckého areálu. První zmínka o farním kostele sv. Martina pochází z roku 1297. Kostel spolu se sousedním zámkem stojí v místě někdejší tvrze. Další zprávu o kostele máme až z 15. století, kdy byly Slatiňany poničeny vojskem uherského krále Matyáše. Kostel tehdy utrpěl značné škody a byl několikrát opravován. Ovšem první výrazné přestavby se dočkal až v době baroka. Jednalo se o prosté jednolodí s věží v ose průčelí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



2.04.2022 Od prosince minulého roku se můžete dostat z Dukly v Pardubicích do Slatiňan za 12 minut po dokončené páteřní regionální komunikaci I/37, viz schéma. Jako zpracovatelé územních plánů dotčených měst z toho máme radost a chtěli bychom čtenáře VL o přípravě výstavby informovat.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2022



18.12.2021 Zima pro naše předky začínala o svátku svatého Martina - 11. listopadu. V tento den, kdo mohl, vystrojil martinskou hostinu. Na stole nechyběla husa a velké martinské rohlíky. Pekly se z kynutého těsta a plnily se mákem nebo řepnou nádivkou. Výslužku dostávala čeládka i rodinní příslušníci. Po tomto datu se práce stěhovala pod střechu. Ve světnicích se lidé scházeli k draní peří a předení. Byla to příležitost k setkáním a besedování. Zvláště děti se těšily na večery, kdy poslouchaly vyprávění a předčítání. Tato činnost ustávala jen ve svátečním období adventu a vánočních svátků.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2021



18.12.2021 Kostel sv. Bartoloměje v obci Kočí na Chrudimsku nepatří mezi vyhledávané turistické cíle, ale o jeho unikátech by se dalo vyprávět hodiny a popsat desítky stran. Za více než 700 let historie za sebou kostel zanechal řadu záhad a dohadů, kdy historici své soudy vyjadřují jen velmi opatrně.

Most z jiného světa
Už na první pohled upoutá sama stavba tohoto církevního komplexu. Kostel vznikl na mokřině, proto k němu vede most. Dřevěné a zastřešené mosty tohoto rázu jsou k vidění v Tyrolsku, Švýcarsku, italských Alpách, ale u nás je takový most mimořádně řídkým zjevem. Historici most zařadili do baroka, přestože svým duchem se přiklání k pozdní gotice. Kamenný kostel byl postaven už koncem 14. století a už tehdy němu musel vést most. I v současné podobě je dílem mimořádně zručných tesařů, kteří nepotřebovali kramle nebo hřeby, festovně drží pohromadě přesnými, téměř geniálními, svlaky a čepy.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2021


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml