Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


14. 03. 2008 O plochodrážním sportu se traduje, že se po svém "zrození" v Austrálii cca ve dvacátých létech minulého století rychle vydal do staré dobré Anglie, kde zakotvil a v příznivých podmínkách se jal úspěšně vzkvétat. To ovšem nezůstalo utajeno evropskému kontinentu a ten zatoužil mít tuto vzrušující podívanou také. No, a nás může těšit, že jednou z prvých zemí, kde se na kontinentě začala plochá dráha "chytat", byla tehdejší Republika Československá a v ní pak zejména východočeský region.
Pochopitelně, vždyť v Pardubicích se na dostihovém závodišti začal jezdit nejstarší z dosud živých plochodrážních závodů na evropském kontinentě, slavný závod o Zlatou přílbu. Nu, a protože města Chrudim a Pardubice jsou od sebe vzdálena coby kamenem dohodil, není divu, že tento sport v poválečném nadšení a v čase po prvém šoku z komunistického puče v r. 1948 zanechal i v Chrudimi velmi významnou historickou stopu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008



14. 03. 2008 Tísiciletá obec leží v nadmořské výšce 338 m n.m a nyní zde žije více jak 500 obyvatel. Běstvina leží na jižním úpatí Železných hor. Je připomínána již roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského, pokračovatele kronikáře Kosmy. Její vznik je úzce spojen se starou Liběckou stezkou a byzantskou kulturou. Již předhistorická existence Liběcké stezky navazující na Zlatou stezku je doložena nálezy římských mincí. Území obce se rozkládá na ploše 1407 ha a zahrnuje tyto části: Spačice, Pařížov (do roku 1960 samostatné), Vestec, Rostejn se Zbohovem a Drhotínem.
Dominantu obce tvoří farní kostel svatého Jana Křtitele. V roce 1726 byl barokně přestavěn z původní gotické stavby. Existence kostela a fary je zmiňována již roku 1137. Šestiboká kaple svatého Jana Nepomuckého je dílem J.B. Santiniho. Kaple je zaklenuta kupolí s šestibokou lucernou. Stěny jsou bohatě členěny pilastry nesoucích vyloženou římsu. Tři portály jsou ve tvaru oslích hřbetů, okna šesticípé hvězdy. V roce 2006 kaple prošla kompletní rekonstrukcí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008



14. 03. 2008 Kostel sv. Jana Křtitele. Foto: archiv autora Úvodem je nutno podotknout, že v roce 1987 obec oslavovala 850 let od svého vzniku. K tomuto jubileu byla vydána brožura, kterou zpracovala skupina čtrnácti odborníků z hlediska historie i současnosti pod názvem "Běstvina 1137 - 1987". Abychom se zbytečně neopakovali, předpokládám, že tento almanach je u místních občanů k dispozici. Přistoupím tedy ke vzpomínkám, které jako tehdy malý žáček obecné školy v letech 1932 - 1935 na tuto obec mám. Připomínám, že obec Pařížov, kde jsem tehdy bydlel, náležela školou k Běstvině, kdežto kolaturou jsme náleželi do Vilémova. Běstvina však byla blíže, proto jsme zdejší kostel navštěvovali.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008



05. 03. 2008 Jedeme-li až na samou hranici Pardubického kraje, dostaneme se odbočkou na mostku v Trhové Kamenici k osadě Polom, která je katastrálně součástí Trhové Kamenice. Osada se nalézá asi 3 km východně od Trhové Kamenice asi 20 km jižně od města Chrudim. V této osadě se nachází 7 domů, z nichž trvale osídlen je pouze jeden a ostatní jsou využívány jako rekreační objekty. Chalupy v Polomu dnes sice obývají spíše rekreanti, ale v minulosti byla osada hustěji obydlená a bývala poutním místem. Obec se proslavila také v době druhé světové války jako místo, které poskytovalo podporu protifašistickým bojovníkům, což připomíná hřbitovní zdi malý památník rodiny Eisovy u, která spolupraco-vala v době druhé světové války s partyzány.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008



05. 03. 2008 Řadě českých vesnic i v dnešní době dominuje silueta kostela a kostelních věží, jejichž neodmyslitelnou součástí jsou zvony. Řada z nich však již bohužel není původních, protože v průběhu času se kvalitní zvonovina využívala zcela jinak než bylo původně určeno. I v takovém případě však bývají pro válečné účely zrekvírované zvony nahrazovány novými. Ne nutně ovšem zvon ukrývala jen kostelní věž - nejinak tomu bylo i v Bylanech na Chrudimsku. První zmínka o obci pochází až z roku 1406, kdy Bylany prodal Vavřinec z Dolan poličskému měšťanovi Wolframu Peczoldovi. Bylany nejspíše již tehdy spadaly pod kostel sv. Marka v Markovicích (dnes Chrudim IV). Nejspíše od druhé poloviny 15. století se vesnice rozdělila na dvě nestejně velké části, což v konečném důsledku negativně poznamenalo její rozvoj (přiškolena byla k sousedním Třibřichům, spadala nadále pod filiální markovický kostel). Od poloviny 16. století pak větší část vsi patřila poddanskému městu Heřmanův Městec a menší část k morašickému statku, s nímž roku 1661 vplynula do heřmanoměsteckého panství. Paradoxně tak obě dvě části Bylan měly v konečném důsledku totožnou vrchnost; pouze v případě heřmanoměstecké části stála mezi Šporky, pány z Greiffenclau a později Kinskými městská rada Heřmanova Městce. Jednou z prvních staveb, která obě dvě formálně rozdělené části Bylan spojovala, byla zvonička (a samozřejmě také zvon v ní). Ale nepředbíhejme…
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008



04. 01. 2008 V období první republiky byla Třemošnice obcí politického okresu Čáslav. V proběhlých historických obdobích se střídavě rychle nebo pomalu rozvíjela. 1. července 1994 se statutárně stala městem chrudimského okresu. Dnes je tedy obec součástí Pardubického kraje.
Sedmdesátiletý časový úsek prodělal mnoho změn, které jsou v dalším chronologickém sledu zmíněny. Je nutno předeslat, že Třemošnice v tomto časovém období nežila ze sebe, ale byl to Hedvikov, který ji k této slávě pozvedl.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007



18. 10. 2007 Co vám dnes řekne název obce Vápenný Podol? Obce, která leží v malebném údolí pod svahy Bučiny? Kdysi to byla obec, kde se pálilo vápno, neboť v okolí jsou vápencové lomy. Později, když se při těžení vápence narazilo na prameny vod obohacených vápennými a hořečnatými solemi, otevřela se obci možnost založit lázně. Historicky se uvádí rok 1600 (viz pohlednice), kdy svobodný pán Trčka z Lípy doporučil otevření lázní.
K vybavení Vápenného Podola společenskými a lázeňskými stavbami došlo z iniciativy hraběte Šporka v roce 1726. Ten nechal postavit kapli v místě, kde vytékal "léčivý pramen", nechal upravit okolí pramene a také dal zřídit lázeňskou budovu. Tím byla umožněna větší návštěvnost lázní. To již sloužily tři lázeňské domy a hostinec. Lázeňské domy nesly různá označení, např: U černého orla, U bílého lva nebo u Turecké hlavy. Lze tedy mluvit o lázeňském charakteru obce od 17. přes 18. až po 19. století.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007



04. 09. 2007 Je největší rukopisnou knihou světa - měří 920 x 505 mm a váží úctyhodných 75 kilogramů. Je napsána na pergamenových foliích, obsahuje 624 stran textu a soudí se, že k získání materiálu bylo potřeba kůží ze 160 oslů.
Kniha vznikla v klášteře v Podlažicích u Chrasti asi kolem roku 1229. O jejím vzniku a autorovi se nezachovaly žádné doklady. Její vznik je opředen celou řadou různých záhad. Ku příkladu přesto, že vše nasvědčuje tomu, že kniha byla psána jedním člověkem a její sepsání trvalo asi 20 let, rukopis osoby, která knihu psala, se za tuto dobu nezměnil, vše je dodnes čitelné.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007



26. 07. 2007 Včelákov, malá obec na okraji Železných hor, s kostelem sv. Máří Magdalény, který tvoří dominantu místní krajiny. Jen málokdo si však s touto obcí vybaví hlubinné doly, jejichž zbytky se dodnes nacházejí v podzemí místních domů. Včelákov, dříve také Čelákov nebo Hory Čelakovské, leží 7 km severně od Hlinska na kraji chráněné krajinné oblasti Železné hory. První písemná zmínka o Včelákově pochází z r. 1349. Historie osidlování zdejší krajiny a využívání místního ložiska pravděpodobně spadá již do doby Keltů, kteří zde těžili převážně železnou rudu (limonit), a možná i rudy neželezné.
O počátcích zdejšího dolování se nedochovaly žádné věrohodné zprávy. První zmínky o dolování pocházejí z doby knížete Soběslava I. roku 1137, kdy zde začalo pracovat několik horníků. V této době se zde těžila a hutnila železná ruda. Významná těžba zdejšího ložiska začala až po roce 1159, kdy zde začali těžit mniši z benediktinského kláštera v Podlažicích, kteří zde dobývali až do roku 1421, kdy byl klášter vypálen husity. Počátkem 17. století zažilo ložisko dobu největšího rozkvětu, kdy zde byly těženy rudy železa, mědi, olova a stříbra. Z tohoto století máme také první zmínku o vitriolové a kamencové huti. Během třicetileté války, v roce 1648, byly doly opuštěny.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007



26. 07. 2007 S myšlenkou vytvořit pro obec Miřetice obecní znak a prapor přišel starosta obce Zdeněk Trubák někdy v roce 2000. Byla vybrána firma Stanislav Kasík - Heraldická kancelář "Dauphin" , Roudnice nad Labem, aby zpracovala návrhy na obecní znak. Předloženy byly čtyři návrhy, každý ve dvou variantách. S návrhy znaků byla seznámena veřejnost a starosta obce inicioval anketu, kde se občané mohli ke znakům vyjádřit a vybrat mezi nimi ten nejvhodnější. Na základě výsledků ankety zastupitelstvo schválilo usnesením ze dne 25.3.2003 jeden z návrhů a vzápětí byla odeslána žádost o posouzení návrhu znaku a praporu obce Miřetice a o doporučení jejich udělení obci.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml