Sdružení přátel Pardubického kraje


Vlastivědné listy Pardubického kraje 3/2022




14.10.2022 Na letošní rok připadá 170. výročí úmrtí Friedricha Ludwiga Jahna, německého pedagoga, člena frankfurtského Národního shromáždění. Proslul ale především jako zakladatel německého tělocvičného hnutí, které později fungovalo pod názvem Deutscher Turnverband. Z toho důvodu byl F. L. Jahn nazýván Turnvater, tj. otec tělocviku. Narodil se roku 1778 v Lanzu v Braniborsku. Studoval na gymnáziu v Salzwedlu a později v Berlíně. Po dokončení gymnázia se věnoval studiu teologie v Halle a Greifswaldu, ovšem kvůli neustálým sporům studium opustil a začal studovat německý jazyk. Roku 1805 byl v Göttingen jmenován docentem a o rok později se po bitvě u Jeny připojil k pruské armádě. Již v této době se zaměřoval na tělesnou výchovu mládeže. Za tímto účelem zřídil v Hasenhaidu první cvičiště, kde své žáky učil hrám, pochodu a cvičení. Po válce se vrátil do Berlína, kde byl jmenován státním učitelem gymnastiky. Ustanovil základy cvičení na bradlech, hrazdě a koni, vynalezl odrazový můstek. Zasloužil se i o to, že se již necvičilo pouze venku, ale začalo se cvičit i v tělocvičnách.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Nenápadně a bez piety byl před rokem zbourán pardubický komín v areálu nemocnice, který byl zároveň vodojemem. V první třetině minulého století byly tyto unikátní komíny s obřím prstencem vodní nádrže dost častým zjevem. Bývaly jich stovky. Před sedmi lety jich byla v Česku jen dvacítka, přestože žádný z nich už nesloužil původnímu účelu. Vtip byl v tom, že vodojem se, v uvozovkách, přiživil na komínu. Nepotřeboval vlastní náročnou konstrukci a v dostatečné výšce zajišťoval potřebný tlak ve vodovodním potrubí. Navíc fungující komín v zimě ohříval vodu ve vodojemu i potrubí, které k němu z vodovodního řadu vedlo, a snižoval tak riziko zamrznutí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 oulovcovy Maštale jsou jednou z přírodních zajímavostí Pardubického kraje. Ačkoliv pro mnohého návštěvníka nic nenasvědčuje tomu, že by měla být oblast mezi Litomyšlí a Prosečí přírodně zajímavá, mnohého návštěvníka pak překvapí zajímavé pískovcové skalní útvary ukryté v borových lesích mezi Novými Hrady a Prosečí. Soustavu skalnatých údolí vyhloubily pramenné toky a pobočky Novohradky. Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty u nás. V oblasti se nacházejí pískovcové skalní útvary Toulovcovy a Městské Maštale. Soustava uzoučkých roklí vytváří skryté skalní městečko, které je protkáno systémem chodeb, jeskyní a děr se zajímavými názvy jako Kuchyně, Sklep, Myší díra nebo Zvon. Skály tvoří svrchně křídové pískovce mořského původu. Oblast je křižována turisticky značenými trasami i cyklotrasami. Hned vedle jsou tzv. Městské maštale se skalními útvary Liščí doupě, Hrad a Deštník.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V lesích nedaleko Kozlovského kopce u České Třebové se nachází pravěká osada Křivolík. Toto muzeum v živé přírodě a experimentálně archeologické centrum je postupné budováno od roku 2007 spolkem Bacrie, který vznikl z volného uskupení fanoušků historie a archeologie. Tehdy zde proběhly první experimenty s pravěkým zemědělstvím, zpracováváním dřeva a kůží a postupem času se z malé březové ohrady stala prosluněná mýtina, kde se dnes nachází hned několik rekonstrukcí staveb z různých období pravěku (od dob lovců a sběračů, přes dobu bronzovou až k době železné), řemeslných okrsků a výběh s domácími zvířaty. Uprostřed krásných hvozdů u České Třebové se tak díky tomuto muzeu v živé přírodě můžete na chvíli ocitnout v pravěku, kdy se na našem území vyskytovali tehdejší lovci a sběrači, první zemědělci, taviči kovů doby bronzové i první etnika – Keltové či Germáni.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Jedná se o poutní místo, které leží v nadmořské výšce cca 500 m asi 2 km jihozápadně od České Třebové uprostřed lesů Kozlovského hřbetu, posledního z nejjižnějších výběžků Orlických hor. Lokalita zvaná Hory zahrnuje budovu restaurace, bývalých lázní a opodál pak kapli P. Marie Pomocné spolu s křížovou cestou a studánkou a také s venkovní posilovnou nedaleko již zmíněné restaurace. V zimních měsících je tato lokalita pak známa vyznavačům běžeckého lyžování, jelikož se zde nachází jeden z výchozích bodů pro běžkařské trasy. Z České Třebové na Hory vede zelená, modrá nebo žlutá turistická značka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Orlické hory jsou z vodopisného hlediska zcela logicky spojovány s řekou Orlicí. Přitom je poněkud paradoxní, že ani jedna ze zdrojnic tohoto největšího východočeského přítoku Labe – Tichá a Divoká Orlice – v Orlických horách nepramení. Upravenou studánku Tiché Orlice mineme při výstupové modře značené trase na druhé „tisícimetrové“ pohoří (po Králickém Sněžníku) na území našeho kraje – vrcholek Jeřábu (1 003 m), Divoká Orlice dokonce pramení až za státní hranicí, v rašeliništích na náhorní planině Topieliska a Czarne Bagno v polských Bystřických horách.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V seznamu statků patřících klášteru sedlckému v knize „Cistercium Bistertium“ z roku 1700 na str. 983 od. Aug. Sartoria, cisteciáka sedlckého, nacházíme část vsi Horušic s lesem. Podle Schallerovy topografi e kraje čáslavského z roku 1737 měly Horušice 47 čísel, z nichž 18 příslušelo k panství žehušickému, ostatní ke klášteru sedleckému. Protože ves Horušice od mateřského kláštera byla velmi vzdálena a obhospodařování zdejšího zboží činilo zdejšímu klášteru obtíže, byl v Horušicích vystavěn dům, do kterého bylo vysláno několik bratří podřízených představenému, aby majetek náležející ke klášteru spravovali a ročně odváděli ¼ výtěžku klášteru.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V obci Srch nedaleko Pardubic se nachází zajímavé technické dílo. Je jím historická podzemní vodárna z roku 1515. Jelikož se jedná o podzemní vodárnu, tak by si neznalý kolemjdoucí mohl vchod do vodárny zaměnit s vchodem do sklípku. Jedná se však o 8 metrů dlouhou a 3,5 metrů vysokou zděnou nádrž zahloubenou do svahu, která je zaklenuta valenou cihlovou klenbou. Zadní, pod terén zapuštěné čelo nádrže je vyzděno z􀣢kamene, stejně jako obruba a taras na průčelí. Vodárna se jeví jako mírná terénní vlna. Nad zatravněný povrch terénu vystupuje pouze průčelí nádrže z režného cihelného zdiva s novodobými kovanými dvířky. V horní části cihelného průčelí je osazena kamenná pískovcová deska s textem: “postaveno za Viléma z Pernštejna roku 1515”.
Není bez zajímavosti, že toto technické dílo je od roku 2001 zapsáno mezi kulturní památky. Prý byla na počátku 16. století voda v Srchu tak výborná, že ji měli zájem pravidelně pít i představitelé pernštejnského rodu na pardubickém zámku. A tak nechal Vilém z Pernštejna, tehdejší majitel pardubického panství, postavit v obci Srch vodárnu, z níž bylo vedeno dřevěné potrubí, které mělo údajně vést až do Pardubic a zásobovat vodou studnu na dnešním Pernštýnském náměstí a na pardubickém zámku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Na počátku roku 1971 byla zahájena výstavba podchodu před Zelenou bránou. Předpokládaný náklad na stavbu podchodu byl 1,5 mil Kčs. V lednu 1972 byl postaven montovaný provizorní most přes výkop podchodu, v průběhu výstavby byly odkryty základy středověkých hradeb, chránících vjezd do města, t. zv. barbakán. Podchod u Zelené brány byl dán do provozu 5. 11. 1973. Následně pak byly do již hotového podchodu 20. ledna 1976 namontovány fi rmou Transporta Chrudim dva pohyblivé eskalátory, každý o váze 15,5 t. 4. června 1971 byl položen základní kámen stavby obchodního domu Prior (dnes Tesco) na místě někdejších jezdeckých kasáren. Budova byla postavena podle návrhu architektky Žertové z Brna. První obchodní dům Prior ve východních Čechách byl slavnostně otevřen 23. srpna 1974 a nabízel i zboží, které bylo jinak složité získat, včetně zboží z dovozu. Měl prodejní plochu 5850 čtverečních metrů, pracovalo v něm ve své době asi 600 zaměstnanců. Přízemní okna stínily plátěné modré vysouvací markýzy. Původně měla budova unikátní skleněný vchod se spouštěcím portálem, který však zanikl při přístavbě Afi paláce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Bývalá reálka na Komenského náměstí, část Příhrádku pro Knihovní centrum U Vokolků, Krajská knihovna na Pernštýnském náměstí, budova krajského úřadu na náměstí Republiky, potravinářská škola od architekta Karla Řepy a samozřejmě Zámek. To jsou památkově chráněné budovy v Pardubicích, které se díky rekonstrukci Pardubickým krajem dostaly zase do formy. Brzo k nim přibudou i národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny projektovaná Josefem Gočárem, elektrotechnická průmyslovka od dalšího věhlasného architekta Ladislava Machoně a opravenou fasádu má nově také historický Dům U Jonáše na Pernštýnském náměstí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Do ledna roku 2021 sociální zařízení Pardubického kraje, od května 2021 v roli kulturní památky Pardubického kraje spravované Regionálním muzeem v Chrudimi. Hrad Rychmburk je neobvyklou dominantou skalního ostrohu, který zakončuje obec Předhradí u Skutče. Jakmile trochu vysvitne sluníčko, je cílem pěších turistů i cyklistů, i když je samotná památka ještě zavřená. Mnohé sem láká i vyhlášená restaurace Hradní spižírna s vlastní zmrzlinou a anglickou kuchyní. Letos vstoupil hrad do druhé sezóny a nabízí řadu novinek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V obci Zderaz nacházející se mezi Skutčí a Prosečí se nachází jeden zajímavý unikát. A tím jsou dochovaná obydlí vytesaná v pískovcových skalách na okraji obce. Takováto obydlí vytesaná přímo do skal se nacházejí např. v oblasti Kokořínska. Nicméně zde v Pardubickém kraji je existence těchto památek poměrně málo známá. Unikátní pískovcové sklepy sloužily k uskladňování potravin i bydlení ještě na začátku 19. století. Z původních 40 sklepů se dochovalo 27. Dvě skalní místnosti jsou k vidění i dnes, v jedné z nich je otevřena expozice fotografi í mapující dochované sklepy. V expozici jsou fotografi e současné podoby takovýchto sklepů. Návštěvník se např. dozví, že některé z nich dnes slouží jako kůlna na dřevo, jiná někdejší obydlí pak ještě donedávna sloužila např. jako provizorní koupelna nebo chlév. Některé místnosti vytesané do skal ve Zderazi jsou funkční součástí domu dodnes např. jako kotelna, vinotéka apod.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V polovině roku 2022 vydalo nakladatelství Sursum knihu Jaroslava Hubeného Krounská čítanka obsahující texty mnoha osob spjatých s Krounou a jejími místními částmi (Čachnov, Františky, Oldřiš, Ruda, Rychnov). Autor publikace pochází z Krouny, pracoval v Praze, od roku 1983 žije v Brandýse nad Orlicí, kde také v􀣢letech 1990– 1994 působil jako starosta. O tomto městě vydal v roce 2014 populárně naučnou knihu Brandýs jakoby; je také scénáristou a spolurežisérem filmu o Brandýse nad Orlicí. Knižně debutoval v􀣢roce 2005 novelou Cesta za zrcadlem, v􀣢roce 2010 vydal sborník poezie Labyrinty srdce, v􀣢roce 2019 Pátečníci ze ztracené varty o􀣢bytových seminářích na evangelické faře ve Svratouchu v􀣢době normalizace. Kromě množství článků ze své novinářské praxe je také autorem divadelní hry ze života J.􀣢A.􀣢Komenského Comenius pictus et ludus.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Zejména pro rodiny s dětmi je vhodným tipem k rodinnému výletu návštěva záchranné stanice a􀣢ekocentra Pasíčka nacházející se na okraji Proseče. Tato záchranná stanice se stará o živočichy, kteří utrpěli nějaké zranění a potřebují naši pomoc, aby se posléze mohli vrátit do volné přírody, pokud jim to jejich zdravotní stav umožní. V opačném případě tato zvířata pak tráví další část svého života právě v záchranné stanici. Tato záchranná stanice Pasíčka je přístupná veřejnosti, kde mohou návštěvníci navštívit malou zoologickou zahradu, kde se nacházejí například čáp bílý nebo čáp černý, liška obecná, ale také vydry říční, velké pozornosti zejména menších dětí se pak těší voliéra s veverkami. Vlastní expozice je složená z dravců, sov, větších druhů pěvců a některých savců. Návštěvník zde tak může spatřit například naši největší sovu – výra velkého, a stejně tak i jednu z nejmenších a nejvzácnějších sov – sýčka obecného. Ze savců upoutá majestátný pohled rysa ostrovida. Součástí areálu je kromě voliér se zvířaty také ukázka různých druhů ptačích budek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Tato stať vychází ze zápisů vrchního ofi ciála Otokara Vojtíška a jeho předchůdců, správců medlešického nádraží. Zápisy dochované v Národním archivu v Praze končí jeho odchodem do penze v roce 1946. Železniční trať Pardubice- Havlíčkův Brod byla dokončena a zprovozněna v roce 1871. V jejím úseku procházejícím katastrem obce Medlešice se nacházely dva strážní domky, a to číslo 60 v kilometru 83.00, kde trať od Chrudimi vstupuje do katastru obce, a kde je také nejvyšší místo trati spojující Pardubice s Chrudimí. Na místě strážního domku je dnes jen malá skupinka vzrostlých stromů u nechráněného přejezdu polní cesty. Druhým domkem na katastru obce byl strážní domek č. 61 u přejezdu se závorami a signalizací na silnici z Medlešic směrem na Dřenice. Ten do dnešní doby zmizel beze stopy. Připomeňme, že oba domky byly trvale obydleny rodinami železničních zaměstnanců až do přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Službu konající strážníci se na domku střídali. Bývalo obvyklé, že kromě služby u dráhy doma na „druhý úvazek“ pracovali na svém malém zemědělském hospodářství. Přitom též například udržovali travnaté pozemky okolo železnice, kde sušili seno. Posledními obyvateli domku č. 60 byla rodina Pochobradských, domku č. 61 rodina Malinských.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022






Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín


Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
 sitemap.xml