Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15


16.01.2024 V okolí Proseče se nachází svým způsobem zajímavá naučná stezka. Jejím námětem je sluneční soustava a její planety. Jednotlivá zastavení naučné stezky jsou vlastně zmenšenou kopií těles sluneční soustavy v měřítku 1:1 miliardtině kterému odpovídají jak velikosti modelů těles, tak i jejich vzájemné vzdálenosti. Na necelých 8 km si tak lze blíže představit skutečnou velikost těles sluneční soustavy a velikost prostoru, který mezi planetami leží. Pro přiblížení skutečnosti, že sluneční soustava zdaleka není pouze skupinou osmi planet a jejich měsíců rotující kolem Slunce, je na stezce kromě nich umístěna i trojice modelů trpasličích planet Ceres, Pluto a Eris a s nimi související pásy asteroidů. Symbolicky je jako poslední zastávka na trase stezky umístěn model vesmírné sondy Voyager I, která putuje za hranice sluneční soustavy a je tak nejvzdálenějším lidským výtvorem.
Kromě zajímavých informací o blízkém i vzdálenějším okolí naší domovské planety poznáte také malebnou krajinu okolí Proseče, nebo můžete navštívit rozhlednu Terezku, kolem které stezka bezprostředně prochází. Nenáročnou trasu stezky je možné absolvovat pěšky i na kole.
Autory stezky byli v roce 2006 žáci základní školy, autorem vesmírných těles je MgA. Marek Rejent, autory nové stezky z roku 2017 jsou Bc. Ondřej Klofát a Ing. Jan Macháček.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023



16.01.2024 Po okupaci a za druhé světové války se i přes vysoké riziko ztráty života se Prosečsko výrazně podílelo na odboji a partyzánském hnutí. V Proseči se nacházel úkryt a část partyzánské organizace Ruda tří (označována také R3) a její představitelé generál Josef Svatoň a kapitán Eduard Soška.
Rada tří vznikla v roce 1942 a to nejprve pod názvem Přípravný revoluční výbor, poté existovala pod názvem Jaro a nakonec v roce 1944 jako Rada tří. V čele s generálem Lužou a Josefem Crňou byla od roku 1944 největší odbojovou organizací na našem území. Po smrti generála Luži byl vybrán Josef Svatoň jako jeho zástupce. Již od počátku své existence byla R3 ve spojení se zahraničím. V této organizaci se soustředilo mnoho důležitých postav národního odboje. Rada tří působila především na Českomoravské vrchovině a spadala do oblasti Chrudimska. Od roku 1943 se Josef Svatoň a jeho pobočník Eduard Soška pohybovali v ilegalitě pronásledováni gestapem. Na podzim roku 1944 začalo gestapo podnikat zásahy proti ilegálním organizacím hasičů, které byly součástí legálního Svazu českých hasičů. Při této příležitosti gestapo získalo informace o generálu Josefu Svatoňovi, který počítal s pomocí hasičů jako členů protinacistického odboje.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023



16.01.2024 Původně raně gotický kostel byl postaven někdy ve 13. století, prvně je zmiňován jako farní roku 1350. Roku 1610 věnoval kostelu hrabě z Trautsohnů velký zvon sv. Mikuláš. Po roce 1620 se stal kostelem filiálním k Novým Hradům. Roku 1625 byla provedena oprava kostela, při které byl kostel přestavěn a rozšířen. Roku 1754 se stal kostel po 333 letech znovu farním. Roku 1890 prošel kostel další opravou.
Počátkem 20. století původní kostel již nepostačoval svou kapacitou, také měl, jak se ukázalo, narušenou statiku. Proto byl roku 1912 stržen s výjimkou původně raně gotického presbytáře s křížovou žebrovou klenbou, samostatně stojící zvonice a kamenného portálu s ostěním a v letech 1912–1913 byl v pseugodotickém stylu postaven nový kostel kolmo na osu původního, který byl propojen se zvonicí (ta byla zvýšena a upravena do dnešní podoby kostelní věže). Autorem podoby nového kostela byl architekt Bóža Dvořák.
Roku 1921 vymaloval interiér kostela velkými malbami Antonín Häusler podle šablon Mikoláše Alše, zobrazující české světce sv. Václava, sv. Ludmilu a sv. Cyrila s Metodějem, dále Pannu Marii, Beránka Božího a evangelisty. V levé kapli jsou starší malby, zachycující výjev z podobenství o milosrdném Samařanovi a Setkání Abrahama s Melchisedechem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023



16.01.2024 Na okraji Toulovcových Maštalí nad Prosečí v obci Paseky se od roku 2004 nachází rozhledna zvaná Terezka. Její pojmenování má připomínat spisovatelku Terezu Novákovou (1853 -1912), která do Proseče zajížděla od roku 1901. V roce 1903 zakoupili manželé Novákovi v Proseči chalupu, v letech 1903-06 zde vznikl román Děti čistého živého. Po smrti manžela tu Teréza Nováková zůstala natrvalo a zpracovávala náměty z cest po okolí do svých dalších románů.
Tato rozhledna je jednou ze tří rozhleden, které byly postaveny sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale v letech 2003 – 2005. Architektem rozhledny byl Ing. Antonín Olšina. Rozhledna je nejvyšší z trojlístku rozhleden postavených v oblasti Toulovcovy Maštale. Doba výstavby trvala od dubna do srpna 2004. Hlavním investorem bylo Sdružení obcí Toulovcovy Mašale a celý projekt byl realizován za finanční podpory Pardubického kraje. Celkové náklady na rozhlednu činily 970 tis. Kč.
K rozhledně Terezka u Proseče je 28 metrů vysoká věž, na vyhlídkovou plošinu vede 125 schodů a je odsud krásný rozhled do okolí. V sezóně slouží lidem s pohybovým omezením výtah.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2023



21.07.2023 Nedaleko Skutče se na ostrohu nad řekou Krounkou vypíná původně gotický hrad Rychmburk. Pro veřejnost je zahalen tajemstvím díky tomu, že vlastně nikdy v historii nebyl veřejně přístupným turistickým objektem. Pardubický kraj ho získal jako sídlo domova pobytových sociálních služeb. Po jejich transformaci kraj v roce 2021 otevřel hrad s prvními expozicemi turistům a spolu s Regionálním muzeem v Chrudimi tuto nabídku každoročně rozšiřuje. Vloni přišlo na hrad na 13 tisíc lidí.
„Pardubický kraj po tři roky investuje do úprav hradu po pěti milionech korun. Ale nejsou to jen samotné expozice, letos byly třeba osazeny nové okapy, vyspraveny části mostku a dovybaveny prostory ve druhém podlaží,“ uvádí náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu a investice Roman Línek.
Z minulých dvou turistických sezón zůstávají na Rychmburku expozice o historii hradu, o útrpném právu a idylická domácnost správce hradu. Pokračuje také výstava ze soukromých sbírek Na kolech radosti, která představuje historické hračky a kočárky a také audiovizuální techniku. Dále jsou tu i galerijní prostory, společenský sál a vyhlídková věž.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023



21.02.2023 Při cestě z Trhové Kamenice směremna obec Hluboká v Železnýchhorách zaujme u silnice konstrukcestožáru, která slouží nejen jako převaděčtelefonního operátora, ale takéjako turistická rozhledna.Provoz rozhledny byl zahájen od5. června 2004. Po zdolání 182 schodůse návštěvníkům naskytnou výhledyvrcholy Žďárských vrchů, Železnýchhor, za jasného počasí i našenejvyšší hory Krkonoše a Orlickéhory. Objekt rozhledny se nacházív nadmořské výšce 615 m n. m., výškaobjektu je 55 m.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022



14.10.2022 Do ledna roku 2021 sociální zařízení Pardubického kraje, od května 2021 v roli kulturní památky Pardubického kraje spravované Regionálním muzeem v Chrudimi. Hrad Rychmburk je neobvyklou dominantou skalního ostrohu, který zakončuje obec Předhradí u Skutče. Jakmile trochu vysvitne sluníčko, je cílem pěších turistů i cyklistů, i když je samotná památka ještě zavřená. Mnohé sem láká i vyhlášená restaurace Hradní spižírna s vlastní zmrzlinou a anglickou kuchyní. Letos vstoupil hrad do druhé sezóny a nabízí řadu novinek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V obci Zderaz nacházející se mezi Skutčí a Prosečí se nachází jeden zajímavý unikát. A tím jsou dochovaná obydlí vytesaná v pískovcových skalách na okraji obce. Takováto obydlí vytesaná přímo do skal se nacházejí např. v oblasti Kokořínska. Nicméně zde v Pardubickém kraji je existence těchto památek poměrně málo známá. Unikátní pískovcové sklepy sloužily k uskladňování potravin i bydlení ještě na začátku 19. století. Z původních 40 sklepů se dochovalo 27. Dvě skalní místnosti jsou k vidění i dnes, v jedné z nich je otevřena expozice fotografi í mapující dochované sklepy. V expozici jsou fotografi e současné podoby takovýchto sklepů. Návštěvník se např. dozví, že některé z nich dnes slouží jako kůlna na dřevo, jiná někdejší obydlí pak ještě donedávna sloužila např. jako provizorní koupelna nebo chlév. Některé místnosti vytesané do skal ve Zderazi jsou funkční součástí domu dodnes např. jako kotelna, vinotéka apod.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 V polovině roku 2022 vydalo nakladatelství Sursum knihu Jaroslava Hubeného Krounská čítanka obsahující texty mnoha osob spjatých s Krounou a jejími místními částmi (Čachnov, Františky, Oldřiš, Ruda, Rychnov). Autor publikace pochází z Krouny, pracoval v Praze, od roku 1983 žije v Brandýse nad Orlicí, kde také v􀣢letech 1990– 1994 působil jako starosta. O tomto městě vydal v roce 2014 populárně naučnou knihu Brandýs jakoby; je také scénáristou a spolurežisérem filmu o Brandýse nad Orlicí. Knižně debutoval v􀣢roce 2005 novelou Cesta za zrcadlem, v􀣢roce 2010 vydal sborník poezie Labyrinty srdce, v􀣢roce 2019 Pátečníci ze ztracené varty o􀣢bytových seminářích na evangelické faře ve Svratouchu v􀣢době normalizace. Kromě množství článků ze své novinářské praxe je také autorem divadelní hry ze života J.􀣢A.􀣢Komenského Comenius pictus et ludus.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022



14.10.2022 Zejména pro rodiny s dětmi je vhodným tipem k rodinnému výletu návštěva záchranné stanice a􀣢ekocentra Pasíčka nacházející se na okraji Proseče. Tato záchranná stanice se stará o živočichy, kteří utrpěli nějaké zranění a potřebují naši pomoc, aby se posléze mohli vrátit do volné přírody, pokud jim to jejich zdravotní stav umožní. V opačném případě tato zvířata pak tráví další část svého života právě v záchranné stanici. Tato záchranná stanice Pasíčka je přístupná veřejnosti, kde mohou návštěvníci navštívit malou zoologickou zahradu, kde se nacházejí například čáp bílý nebo čáp černý, liška obecná, ale také vydry říční, velké pozornosti zejména menších dětí se pak těší voliéra s veverkami. Vlastní expozice je složená z dravců, sov, větších druhů pěvců a některých savců. Návštěvník zde tak může spatřit například naši největší sovu – výra velkého, a stejně tak i jednu z nejmenších a nejvzácnějších sov – sýčka obecného. Ze savců upoutá majestátný pohled rysa ostrovida. Součástí areálu je kromě voliér se zvířaty také ukázka různých druhů ptačích budek.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Barokní radnice uprostřed náměsdtí v POLIČCE.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml