Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13


19.05.2019 Jednou z úloh Pardubického kraje je podporovat rozvoj turistického ruchu v kraji ruku v ruce s obnovou památek i s udržitelným rozvojem obcí. Jednou ze stále zajímavějších lokalit pro milovníky historie, památek, kultury i přírody je město Luže a jeho okolí. O využití tohoto potenciálu jednal 1. náměstek hejtmana Roman Línek s nedávno zvolenou starostkou Luže Veronikou Pešinovou. „V tomto dvouapůltisícovém městě jsou tři mimořádně atraktivní místa v těsném sousedství. Jednak je to nedávno kompletně opravený poutní chrám na Chlumku, dále hrad Košumberk, který patří městu, a v neposlední řadě Hamzův park a arboretum, což je jediná botanická zahrada v našem kraji,“ řekl Roman Línek a pokračoval: „Navíc má Luže strategickou polohu, může být výchozím bodem pro návštěvu Toulovcových Maštalí, Nových Hradů, Prosečska i celého regionu Železných hor.“
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019



19.05.2019 Druhý zájezd se konal ještě v roce 2015 v sobotu 19.září do Železných hor, rovněž u příležitosti 50.výročí KPP. Tentokrát menším autobusem s odjezdem od nádraží ČD v 8,00 hodin. První zastávka se konala na hradě Lichnice. Měli jsme vyjednanou na 9.00 hodin paní průvodkyni. Přijeli jsme o něco dříve, bylo ještě zavřeno. Někdo navrhl, že se zatím můžeme podívat kousek pod hrad na Dívčí kámen. Tak jsme vyrazili. Na ukazatelích čteme: Dívčí kámen a pod tím Skála „Dívčí skok“ s výhledem 100m opředena pověstí o kruté princezně Miladě a diamantových hřebech na podkovách. Výhledy jsou tu krásné nejen na protější skálu, kde se museli nápadníci princezny Milady otáčet na koni, aby posléze skončili svůj život pádem do Lovětínské rokle. Je krásně a z vyhlídky je vidět dolů do široké krajiny.
Vrátili jsme se na hrad, kde se nás ujala šikovná paní průvodkyně. Hned ve vstupní bráně je na stěně umístěna tabule s historickými daty hradu od jeho vzniku až po současnost. Jako první údaj se uvádí, že hrad byl založen roku 1250 Smilem ze Žitavy na kopci Světlicí zvaném. Těch údajů s letopočty a majiteli je tu hodně spolu s erby jednotlivých rodů, které hrad vlastnily. Podrobně nám historii vyprávěla paní průvodkyně. Chátrání hradu probíhalo především v průběhu 18. a 19.století. Zřícenina se tak stala zdrojem stavebního materiálu pro okolní obyvatelstvo. Na počátku 20.století byly podniknuty první kroky na záchranu aspoň zbytků hradu. Nejrozsáhlejší opravy začaly až v roce 1933, kdy hrad přešel do vlastnictví Klubu českých turistů. V současné době probíhají stavební práce v různých částech hradu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019



16.07.2018 Městečko Luže leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Polabské nížiny. Již od středověku to bylo významné místo pro pravidelné konání trhů s množstvím řemeslníků. V Luži však byla v minulosti poměrně početná i židovská komunita. Židovské osídlení v Luži je doloženo od druhé poloviny 16. století, dodnes zde stojí židovská čtvrť. Dle pramenů se na noc řetězy uzavíral vstup do židovského města. Většina domů zde po přestavbě stojí dodnes včetně domu č. p. 44, kde dříve byla židovská rituální lázeň (mikve).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018



16.07.2018 V Chrudimi hned vedle tzv. širokých schodů se nachází dům č. p. 104–II. Tato poměrně rozsáhlá stavba v sobě skrývá několik zajímavostí. Dům těsně přiléhá k městskému opevnění, vznikl tak přestavbou bývalé hradební bašty. Díky poloze na hraně svahu na pozorovatele působí dojmem „hradu“. Dům stojí v místech, kde se říká Na Puši. Pojmenování Na Puši je staroněmecké pojmenování pocházející od slova Busch, tedy křoviště či lesík a znamenalo asi část Nového města po pozdější kostel sv. Michala a svažující se od nynější Puše k náhonu. Stráň byla původně porostlá nízkým stromovím.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018



5.06.2018 K půvabným partiím na prahu Vysočiny, přesněji řečeno na zvlněném rozmezí Českomoravské vrchoviny a České tabule, patří údolí říčky Krounky. Tento levý přítok Novohradky dostal pojmenování podle obce Krouna, dobře dostupné po silnici č. 34 z Hlinska do Poličky, nebo po železniční trati č. 261 Žďárec u Skutče–Polička–Svitavy. Krounka celou délkou svého toku (22,7 km) náleží Pardubickému kraji, respektive okresu Chrudim. Při březích Krounky se skrývá spousta zajímavých a turisticky přitažlivých míst, včetně několika chráněných území. Pramenná partie je součástí botanicky významné přírodní památky U Tučkovy hájenky, dolní polovina toku od kutřínské silnice až k ústí do Novohradky pod obcí Doly byla zahrnuta do Přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky. Území kolem toku Krounky je též součástí Národního geoparku Železné hory.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2017



4.06.2018 Tento článek je věnován stavební historii objektu, jehož současná podoba vznikla právě před 100 lety. V té době se jednalo o největší průmyslovou stavbu v širokém okolí. První cukrovar továrního typu na Chrudimsku ovšem vznikl ve Slatiňanech díky podnikavému duchu knížete Auersperga již v letech 1857 až 1858. Ostatně Auerspergům lze připsat i první cukrovarnické pokusy na Chrudimsku - pokusy s výrobu cukru z javorové šťávy na panství v Nasavrkách v roce 1812. Cukrovar ve Slatiňanech si udržel svou zakladatelskou a vůdčí zpracovatelskou pozici ve významném řepařském kraji více než sto let. Zachytit stavební proměny jeho areálu je právě účelem následující stati. První řepný cukrovar postavili Auerspergové již v roce 1851 ve Žlebech na Čáslavsku. Na konci stejné dekády byl vybudován cukrovar i ve Slatiňanech. Vznikl na základě zadání Vincence Karla, knížete z Auerspergu a ředitele slatiňanského statku V. Mikuly, ve své době novátora a vynálezce. Podle zadání pak architekt Benedikt Škvor a stavitel Františk Schmoranz projektovali provozní budovy cukrovaru. Výrobní zařízení byla dílem pražských strojíren. Jednak strojírny Čeňka Daňka z Karlína, která zhotovila stroje, jednak strojírny Františka Ringhoffera ze Smíchova, která provedla měďařské práce. Cukrovar byl uveden do provozu v listopadu 1859 a již v první kampani vyráběl tzv. bílé zboží, neboli rafinovaný cukr.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2018



11.11.2017 Na podzim letošního roku si chrudimská obchodní akademie bude připomínat 135. výročí svého založení. Jelikož se jedná o druhou nejstarší obchodní akademii v České republice, bude jistě zajímavé podívat se na její bohatou historii, která se začala psát v podzimních měsících roku 1882. Zaměříme se především na prvních pět desetiletí existence školy.
První myšlenky na založení obchodní školy v Chrudimi sahají na počátek osmdesátých let devatenáctého století. V roce 1881 se představitelé města obrátili na Ministerstvo kultu a vyučování s žádostí o povolení zřídit obchodní kurz při odborné průmyslové škole. V tento moment byla žádost ještě neúspěšná. V roce následujícím se již ústřední orgány ve Vídni k žádosti postavily kladně. Tentokrát chrudimská městská rada však nežádala o povolení obchodního kurzu, ale využila situace, kdy ve stejném období vznikala obchodní akademie v rakouském Linzi, a požádala o povolení zřídit samostatnou obchodní akademii. Po vydání souhlasu se tak na konci září 1882 začala psát historie této vzdělávací instituce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



6.11.2017 Tento výlet za freskami V.Vokolka se konal opět v režii Klubu přátel Pardubicka pod vedením ing. Marcely Timarové v sobotu 27.května 2017. Je to čtvrtý kostel s freskami v Pardubickém kraji, který jsme navštívili. V tomto kostele se slouží mše svaté pouze o sobotách v podvečerních hodinách, proto byla domluvena návštěva s panem farářem Brindou právě na tuto sobotu. Osmnáct turistů vyjelo z Pardubic už dopoledne do Seče na náměstí, odkud byla krásná a pohodlná procházka po modré turistické značce přes louky a po koňské značce lesem až do Hrbokova. Pan farář měl přijet až o půl druhé, takže čekání nám zkrátilo občerstvení v malé hospůdce na rozcestí při kávičce a pardubickém pivečku. V chodbě hospůdky mají vyvěšenou tabuli s fotografiemi a historií obce Hrbokov. Dokonce pan hostinský se uvolil a sám něco k tomu dovyprávěl. Postupně jsme se vydali ke kostelu, který byl od hospůdky nedaleko na dohled. Odpoledním autobusem přijelo ještě sedm členů KPP, celkem nás bylo 25 a ještě asi sedm kolařů a několik cizích lidí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



6.11.2017 Okolo hradu
Tato trasa začíná u budovy hřebčína na Masarykově náměstí a pokračuje kolem kaple sv. Kříže ulicí U Bažantnice a prochází dál kolem bývalé Mariánské nemocnice (dnes Domov pro seniory). Asi po 150 m odbočíme vpravo a úzkou pěšinou za domy se dostaneme do Bažantnice, kde hlavní středovou cestou dojdeme až ke koňským překážkám v podobě malého hradu. U něj se dáme vlevo a cesta nás povede zpět okolo fotbalového hřiště až na silnici (Havlíčkova ulice). Vpravo na této ulici najdeme starý židovský hřbitov a vydáme-li se vlevo, zpět na Masarykovo náměstí, potkáme zrekonstruovanou synagogu a židovskou školu, ve které je dnes galerie Cyrany. Trasa měří cca 2,5 kilometru
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



27.06.2017 Při horním toku říčky Novohradky najdeme spoustu hodnotných přírodních partií a romantických zákoutí. V blízkostí Nových Hradů, Budislavi a Proseče k nim patří zejména známé pískovcové skalní území s přírodní rezervací Maštale (více o ní v minulém čísle VLPK), řadu dalších zajímavých míst najdeme také v blízkém okolí malebného údolí Novohradky, procházeného červeně značenou cestou z Nových Hradů směrem k Luži. Převážná část této údolní partie je už téměř dvacet let součástí Přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky, zřízeného 2. 9. 1998 nařízením Okresního úřadu Chrudim, vyhlášeny tam byly také dvě přírodní památky. Půvabným lesním zátiším poblíž hojně vyhledávané chaty Polánky (při křižovatce silnic z Nových Hradů do Proseče a Skutče) je např. rybníček Kapalice se studánkou a mariánskou soškou, v následujícím pokračování údolí protíná jeho levý svah několik pozoruhodných bočních roklí. Pod Kapalicí k nim patří údolní zářez Slaný důl, zvýrazněný několika pískovcovými útvary. Známější tu ale bývala jen Ludvíkova skála při vyústění rokle do údolí Novohradky, kdysi upravená na vyhlídku, ale nyní přerostlá lesem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml