Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


11.11.2017 Na podzim letošního roku si chrudimská obchodní akademie bude připomínat 135. výročí svého založení. Jelikož se jedná o druhou nejstarší obchodní akademii v České republice, bude jistě zajímavé podívat se na její bohatou historii, která se začala psát v podzimních měsících roku 1882. Zaměříme se především na prvních pět desetiletí existence školy.
První myšlenky na založení obchodní školy v Chrudimi sahají na počátek osmdesátých let devatenáctého století. V roce 1881 se představitelé města obrátili na Ministerstvo kultu a vyučování s žádostí o povolení zřídit obchodní kurz při odborné průmyslové škole. V tento moment byla žádost ještě neúspěšná. V roce následujícím se již ústřední orgány ve Vídni k žádosti postavily kladně. Tentokrát chrudimská městská rada však nežádala o povolení obchodního kurzu, ale využila situace, kdy ve stejném období vznikala obchodní akademie v rakouském Linzi, a požádala o povolení zřídit samostatnou obchodní akademii. Po vydání souhlasu se tak na konci září 1882 začala psát historie této vzdělávací instituce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



6.11.2017 Tento výlet za freskami V.Vokolka se konal opět v režii Klubu přátel Pardubicka pod vedením ing. Marcely Timarové v sobotu 27.května 2017. Je to čtvrtý kostel s freskami v Pardubickém kraji, který jsme navštívili. V tomto kostele se slouží mše svaté pouze o sobotách v podvečerních hodinách, proto byla domluvena návštěva s panem farářem Brindou právě na tuto sobotu. Osmnáct turistů vyjelo z Pardubic už dopoledne do Seče na náměstí, odkud byla krásná a pohodlná procházka po modré turistické značce přes louky a po koňské značce lesem až do Hrbokova. Pan farář měl přijet až o půl druhé, takže čekání nám zkrátilo občerstvení v malé hospůdce na rozcestí při kávičce a pardubickém pivečku. V chodbě hospůdky mají vyvěšenou tabuli s fotografiemi a historií obce Hrbokov. Dokonce pan hostinský se uvolil a sám něco k tomu dovyprávěl. Postupně jsme se vydali ke kostelu, který byl od hospůdky nedaleko na dohled. Odpoledním autobusem přijelo ještě sedm členů KPP, celkem nás bylo 25 a ještě asi sedm kolařů a několik cizích lidí.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



6.11.2017 Okolo hradu
Tato trasa začíná u budovy hřebčína na Masarykově náměstí a pokračuje kolem kaple sv. Kříže ulicí U Bažantnice a prochází dál kolem bývalé Mariánské nemocnice (dnes Domov pro seniory). Asi po 150 m odbočíme vpravo a úzkou pěšinou za domy se dostaneme do Bažantnice, kde hlavní středovou cestou dojdeme až ke koňským překážkám v podobě malého hradu. U něj se dáme vlevo a cesta nás povede zpět okolo fotbalového hřiště až na silnici (Havlíčkova ulice). Vpravo na této ulici najdeme starý židovský hřbitov a vydáme-li se vlevo, zpět na Masarykovo náměstí, potkáme zrekonstruovanou synagogu a židovskou školu, ve které je dnes galerie Cyrany. Trasa měří cca 2,5 kilometru
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017



27.06.2017 Při horním toku říčky Novohradky najdeme spoustu hodnotných přírodních partií a romantických zákoutí. V blízkostí Nových Hradů, Budislavi a Proseče k nim patří zejména známé pískovcové skalní území s přírodní rezervací Maštale (více o ní v minulém čísle VLPK), řadu dalších zajímavých míst najdeme také v blízkém okolí malebného údolí Novohradky, procházeného červeně značenou cestou z Nových Hradů směrem k Luži. Převážná část této údolní partie je už téměř dvacet let součástí Přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky, zřízeného 2. 9. 1998 nařízením Okresního úřadu Chrudim, vyhlášeny tam byly také dvě přírodní památky. Půvabným lesním zátiším poblíž hojně vyhledávané chaty Polánky (při křižovatce silnic z Nových Hradů do Proseče a Skutče) je např. rybníček Kapalice se studánkou a mariánskou soškou, v následujícím pokračování údolí protíná jeho levý svah několik pozoruhodných bočních roklí. Pod Kapalicí k nim patří údolní zářez Slaný důl, zvýrazněný několika pískovcovými útvary. Známější tu ale bývala jen Ludvíkova skála při vyústění rokle do údolí Novohradky, kdysi upravená na vyhlídku, ale nyní přerostlá lesem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017



27.06.2017 V druhé polovině 60. let vznikl v Medlešicích nový pomník obětem první a druhé světové války. Za jeho vybudováním a doplněním o jména obětí druhé světové války stál dlouholetý pracovník místní samosprávy pan Adolf Hattan (1909 – 1977) Bylo vybráno místo na veřejném prostranství, kde původně před desetiletími bývala obecní váha s domkem, z části využívaným jako obecní šatlava, tzv. „šupka“.Tato budova je patrná na leteckém snímku z roku 1938, na snímku z roku 1947 již nikoli. Nový pomník byl odhalen 27.10.1969, zúčastnili se pozůstalí, řada hostí a místní občané. Protože autor tohoto článku byl jedním z účastníků slavnosti, můžeme uvést, že odhalení provedl předseda místního národního výboru Alois Vlček (1921 -1981)
První část pomníku uvádí 12 jmen obětí první světové války a zabývali jsme se jí v první části této stati.
Druhá část pomníku v Medlešicích je věnována čtyřem obětem 2. světové války, majícím vztah k obci. Osud těchto občanů se zásadně liší od obětí první světové války. Jedná se osoby, které zahynuly v zázemí, tedy nikoli padlé v uniformách a oběti bojů na frontách. Je to dáno změnou způsobu válčení i odlišnou účastí naší země v druhém světovém válečném konfliktu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2017



11.04.2017 Unikátní stavbu lze nalézt v Deblově, místní části Mladoňovic nedaleko Nasavrk. Z bývalé trafostanice zde totiž byla v průběhu roku 2016 vybudována kaple. Nad betonovou krychlí původní trafostanice, v níž se nachází sakrální prostor, bylo vybudováno ještě jedno patro se samotnou zvonicí. Jednopatrovou stavbu uprostřed člení římsa a završuje ji stanová střecha s křížem. Uvnitř je oltářní deska se symbolickými postavami tří strážných andělů, kterým je kostel zasvěcen. Vše doplňuje modrá výmalba a vnitřní i venkovní osvětlení. Pod střechou je nový zvon se znakem obce a všech osmi místních částí Mladoňovic. Zvon váží 90 kilogramů a je v tónu G2, což je stejný zvuk, jako má nejmenší zvon Ježíš v Chrámu svatého Víta. Jeho zvuk je možné slyšet každý den v pravé poledne. Bílou kapli ve tvaru hranolu o velikosti tři krát tři metry navrhl architekt Jan Klimeš. Kaple nebude vyhrazena jedné církvi, ale bude sloužit všem křesťanským církvím. Na kapli se složili místní lidé i dárci odjinud. Kaple stála zhruba půl milionu korun.
Oprýskaná trafostanice kopec v místní části Deblov se změnila k nepoznání a je nyní dominantou obce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017



11.04.2017 Přibližně 1,5 km severně od Heřmanova Městce u obce Klešice roste nevelký lužní les, který odedávna místní nazývají „V Mrdicích“. Zvláštní název lokality je připomínkou na zaniklou starou tvrz. Stejně jako zmiňované bývalé středověké sídlo se jmenovali i jeho vlastníci a zakladatelé – páni z Mrdic.
Z roku 1325 se dochoval popis majetku Mrdických. Jedná se o vklad Heřmana z Mrdic, kterým vypořádal majetek v rámci své rodiny. Lze se v něm dočíst, že synům Heřmanovi a Ctiborovi připsal sumu z podílu na hradě Rychmburku. Manželce Miloslavě a dalším synům Vaňkovi, Bernardovi a Jarošovi rozdělil ostatní zboží ve dvou fázích. V prvním díle to byla tvrz Mrdice s poplužním dvorem, městečko Heřmanovo Město, vesnice Kněžice a „něco“ v Klešicích. Druhou skupinu tvořily vesnice Rosice s tvrzí a mlýnem i s kostelem sv. Václava s patronátním právem, k tomu ještě vesnice Trnová a Doubravice s poli, loukami, lesy a kobylím polem. Podílem na Rychmburku, městečkem, dvěma tvrzemi a čtyřmi vesnicemi patřil rytíř z Mrdic k celkem majetným vlastníkům tehdejšího Chrudimska.
Během 14. století se majetek Mrdických rozrůstal, což je možné vyčíst z dalších vkladů z let 1351, 1382 nebo 1398. Z původních tří lokalit v roce 1325 jich k roku 1398 bylo jedenáct. Jen pro úplnost – statek v Rosicích se stal po roce 1351 samostatným zbožím s tím, že v roce 1373 je zde doložen jako držitel syn Heřmana z Mrdic Jaroš. Někdy po roce 1373 jej tehdejší vlastníci prodali Opatovickému klášteru.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017



11.04.2017 První světová válka
Zatímco v Praze mapují historii mnohých domovních dvorků a ve větších městech se minulostí obce alespoň částečně zabývají profesionální pracovníci muzeí či archivů, historie obcí venkovských, a to ani těch ne úplně malých, zůstávala a zůstává pouze v rukou lokálních patriotů - nadšenců. S mizejícími generacemi tak obvykle historie místa nenávratně mizí. Jedním z dokladů této skutečnosti je zachování paměti na účast místních občanů v první světové válce. V mnohých obcích vznikly v období první československé republiky skromné či nákladnější pomníky těch, kteří položili životy ve světové válce. Po druhé světové válce pak byly tyto památníky podle místní situace doplněny o jména obětí druhé světové války. Někde dokonce vznikly v průběhu let pomníky zcela nové. Jména uvedená na pomnících však ztrácejí vazbu na současné občany obcí a vyjmenované oběti se stávají po sto letech víceméně anonymními.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2017



21.12.2016 Věnováno památce PhDr. Pavla Studničky, chroustovického patriota

Mezi Chrudimí a Vysokým Mýtech leží městys Chroustovice. První zmínka o tamější tvrzi s městečkem a kostelem pochází z roku 1349. Jako majitel tvrze je uváděn Hereš, dvořan čtvrté manželky Karla IV. Alžběty Pomořanské. Byli to potom Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří ve druhé polovině 15. století vystavěli z místní tvrze zámek, jenž však za třicetileté války velmi zchátral. V roce 1663 postavil na místě staršího slavatovského sídla nový barokní zámek s francouzským parkem a lipovou alejí František Karel Libštejnský z Kolovrat. V 18. století se zámek s městečkem a 22 vesnicemi dostal do vlastnictví hrabat de Capece a de Rofrano, zpřízněných se starobylým českým šlechtickým rodem Kinských (Vchynských) ze Vchynic a Tetova.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2016



21.12.2016 Chrudimka patří k nemnoha větším levostranným přítokům Labe, které celou délkou svého toku – od pramene, až po ústí – náležejí výhradně Pardubickému kraji. Podstatná část jejího 104,4 km dlouhého toku náleží horopisné jednotce Železné hory, pouze dolní úsek se Slatiňany, Chrudimí a Pardubicemi je už na České tabuli (respektive na Chrudimské tabuli a v Pardubické kotlině). Bez zajímavosti není, ani to, že o větší část toku a povodí Chrudimky se dělí dvě chráněné krajinné oblasti. Horní část povodí až po Trhovou Kamenici je na území CHKO Žďárské vrchy, navazující úsek až po Svídnici byl zahrnut do CHKO Železné hory. Malebná krajina kolem Chrudimky nepochybně upoutá v každé roční době a téměř celý tok je provázen značenými cestami, včetně oblíbené trasy „Vlastivědné naučné stezky Krajem Chrudimky“. Některá zajímavá místa v údolí patří k oblíbeným cílům výletů a vycházek, jiná jsou naopak skryta v lůně poklidné přírody.
Prameny pod „střechou“ Železných hor
K poněkud opuštěným zákoutím patří i partie s pramennou studánkou Chrudimky. Najdeme ji při okraji lesa mezi Svratouchem a osadou Filipov, a to na severozápadním temeni nápadného kopce s poněkud nelibozvučným jménem „U oběšeného“. Návrší je pozoruhodné spíše z geografického hlediska, protože nadmořskou výškou 737 m jde o nejvyšší kótu v celých Železných hor (dříve byla jako nejvyšší uváděna též 697 m vysoká Pešava nad Jeníkovem poblíž silnice z Hlinska do Kameniček).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2016


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml