|
| |
|
Chrudimsko a Hlinecko Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15  21.07.2023 Nedaleko Skutče se na ostrohu nad řekou Krounkou vypíná původně gotický hrad Rychmburk. Pro veřejnost je zahalen tajemstvím díky tomu, že vlastně nikdy v historii nebyl veřejně přístupným turistickým objektem. Pardubický kraj ho získal jako sídlo domova pobytových sociálních služeb. Po jejich transformaci kraj v roce 2021 otevřel hrad s prvními expozicemi turistům a spolu s Regionálním muzeem v Chrudimi tuto nabídku každoročně rozšiřuje. Vloni přišlo na hrad na 13 tisíc lidí.„Pardubický kraj po tři roky investuje do úprav hradu po pěti milionech korun. Ale nejsou to jen samotné expozice, letos byly třeba osazeny nové okapy, vyspraveny části mostku a dovybaveny prostory ve druhém podlaží,“ uvádí náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu a investice Roman Línek. Z minulých dvou turistických sezón zůstávají na Rychmburku expozice o historii hradu, o útrpném právu a idylická domácnost správce hradu. Pokračuje také výstava ze soukromých sbírek Na kolech radosti, která představuje historické hračky a kočárky a také audiovizuální techniku. Dále jsou tu i galerijní prostory, společenský sál a vyhlídková věž. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2023  21.02.2023 Při cestě z Trhové Kamenice směremna obec Hluboká v Železnýchhorách zaujme u silnice konstrukcestožáru, která slouží nejen jako převaděčtelefonního operátora, ale takéjako turistická rozhledna.Provoz rozhledny byl zahájen od5. června 2004. Po zdolání 182 schodůse návštěvníkům naskytnou výhledyvrcholy Žďárských vrchů, Železnýchhor, za jasného počasí i našenejvyšší hory Krkonoše a Orlickéhory. Objekt rozhledny se nacházív nadmořské výšce 615 m n. m., výškaobjektu je 55 m.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2022  14.10.2022 Do ledna roku 2021 sociální zařízení
Pardubického kraje, od května
2021 v roli kulturní památky Pardubického
kraje spravované Regionálním
muzeem v Chrudimi. Hrad
Rychmburk je neobvyklou dominantou
skalního ostrohu, který zakončuje
obec Předhradí u Skutče.
Jakmile trochu vysvitne sluníčko,
je cílem pěších turistů i cyklistů,
i když je samotná památka ještě zavřená.
Mnohé sem láká i vyhlášená
restaurace Hradní spižírna s vlastní
zmrzlinou a anglickou kuchyní.
Letos vstoupil hrad do druhé sezóny
a nabízí řadu novinek.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022  14.10.2022 V obci Zderaz nacházející se mezi
Skutčí a Prosečí se nachází jeden zajímavý
unikát. A tím jsou dochovaná
obydlí vytesaná v pískovcových skalách
na okraji obce. Takováto obydlí
vytesaná přímo do skal se nacházejí
např. v oblasti Kokořínska. Nicméně
zde v Pardubickém kraji je existence
těchto památek poměrně málo známá.
Unikátní pískovcové sklepy sloužily
k uskladňování potravin i bydlení ještě
na začátku 19. století. Z původních
40 sklepů se dochovalo 27. Dvě skalní
místnosti jsou k vidění i dnes, v jedné
z nich je otevřena expozice fotografi í
mapující dochované sklepy. V expozici
jsou fotografi e současné podoby takovýchto
sklepů. Návštěvník se např. dozví,
že některé z nich dnes slouží jako
kůlna na dřevo, jiná někdejší obydlí
pak ještě donedávna sloužila např.
jako provizorní koupelna nebo chlév.
Některé místnosti vytesané do skal ve
Zderazi jsou funkční součástí domu
dodnes např. jako kotelna, vinotéka
apod.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022 14.10.2022 V polovině roku 2022 vydalo nakladatelství Sursum knihu Jaroslava Hubeného Krounská čítanka obsahující texty mnoha osob spjatých s Krounou a jejími místními částmi (Čachnov, Františky, Oldřiš, Ruda, Rychnov). Autor publikace pochází z Krouny, pracoval v Praze, od roku 1983 žije v Brandýse nad Orlicí, kde také vletech 1990– 1994 působil jako starosta. O tomto městě vydal v roce 2014 populárně naučnou knihu Brandýs jakoby; je také scénáristou a spolurežisérem filmu o Brandýse nad Orlicí. Knižně debutoval vroce 2005 novelou Cesta za zrcadlem, vroce 2010 vydal sborník poezie Labyrinty srdce, vroce 2019 Pátečníci ze ztracené varty obytových seminářích na evangelické faře ve Svratouchu vdobě normalizace. Kromě množství článků ze své novinářské praxe je také autorem divadelní hry ze života J.A.Komenského Comenius pictus et ludus. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022  14.10.2022 Zejména pro rodiny s dětmi je vhodným tipem
k rodinnému výletu návštěva záchranné stanice
aekocentra Pasíčka nacházející se na okraji Proseče.
Tato záchranná stanice se stará o živočichy,
kteří utrpěli nějaké zranění a potřebují naši
pomoc, aby se posléze mohli vrátit do volné přírody,
pokud jim to jejich zdravotní stav umožní.
V opačném případě tato zvířata pak tráví další
část svého života právě v záchranné stanici.
Tato záchranná stanice Pasíčka je
přístupná veřejnosti, kde mohou návštěvníci
navštívit malou zoologickou
zahradu, kde se nacházejí například
čáp bílý nebo čáp černý, liška obecná,
ale také vydry říční, velké pozornosti
zejména menších dětí se pak těší voliéra
s veverkami. Vlastní expozice je
složená z dravců, sov, větších druhů
pěvců a některých savců. Návštěvník
zde tak může spatřit například naši
největší sovu – výra velkého, a stejně
tak i jednu z nejmenších a nejvzácnějších
sov – sýčka obecného. Ze savců
upoutá majestátný pohled rysa ostrovida.
Součástí areálu je kromě voliér
se zvířaty také ukázka různých druhů
ptačích budek.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022  14.10.2022 Tato stať vychází ze zápisů vrchního ofi ciála Otokara Vojtíška a jeho předchůdců,
správců medlešického nádraží. Zápisy dochované v Národním archivu
v Praze končí jeho odchodem do penze v roce 1946.
Železniční trať Pardubice- Havlíčkův Brod byla dokončena a zprovozněna
v roce 1871. V jejím úseku procházejícím katastrem obce Medlešice se
nacházely dva strážní domky, a to číslo 60 v kilometru 83.00, kde trať od
Chrudimi vstupuje do katastru obce, a kde je také nejvyšší místo trati spojující
Pardubice s Chrudimí. Na místě strážního domku je dnes jen malá
skupinka vzrostlých stromů u nechráněného přejezdu polní cesty. Druhým
domkem na katastru obce byl strážní domek č. 61 u přejezdu se závorami
a signalizací na silnici z Medlešic směrem na Dřenice. Ten do dnešní doby
zmizel beze stopy. Připomeňme, že oba domky byly trvale obydleny rodinami
železničních zaměstnanců až do přelomu šedesátých a sedmdesátých let
20. století. Službu konající strážníci se na domku střídali. Bývalo obvyklé,
že kromě služby u dráhy doma na „druhý úvazek“ pracovali na svém malém
zemědělském hospodářství. Přitom též například udržovali travnaté pozemky
okolo železnice, kde sušili seno. Posledními obyvateli domku č. 60 byla
rodina Pochobradských, domku č. 61 rodina Malinských.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022  14.06.2022 Nedostatek vody může výrazně přispět k zahájení třetí světové války. Je to varování, na které neslyšíme. Už proto, že v našich podmínkách není tento problém naléhavý a aktuální. Východní Čechy jsou dokonce stále v pozici regionu, který se po nejbližší léta, možná desetiletí, nemusí tragického sucha a žízně obávat.Východočeská vodárenská soustava, dokončená koncem 90. let minulého století, je v současnosti zárukou dodávek dostatečného množství kvalitní vody. Jistotu zaručuje systém, který zahrnuje stovky zdrojů počínaje přehradou Les království na horním toku Labe přes obří zásobníky na Kunětické Hoře, artézské studně v Železných horách nebo na Vysokomýtsku, až po hluboké podzemní zásoby ve svitavské synklinále, nabízející vodu, která má dokonce vyšší kvalitu než ta, která je označována jako kojenecká. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022  14.06.2022 Jedním z turisticky vyhledávaných cílů Pardubického kraje je město Slatiňany se svým okolím. A to hned z několika důvodů. Předně si zde přijdou na své milovníci koní. Chov koní má na Pardubicku mnohasetletou tradici. K významným chovatelům koní v 1. polovině 16. století patřil v Kladrubech n. L. šlechtický rod Pernštejnů. V roce 1560 Pernštejnové odprodali pardubické panství s kladrubskou oborou císaři Ferdinandovi I. a její získání významně podpořili čeští stavové, kteří je darovali Maxmiliánu II. Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům. Slatiňany jsou druhou významnou součástí Národního hřebčína. Hlavní budovy hřebčína ve Slatiňanech jsou z konce 19. století a objevily se v seriálu Dobrá voda. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022  14.06.2022 Oblast Nasavrk má významný turistický potenciál zejména pro ty, kteří májí zájem se dozvědět více o keltském osídlení na našem území. A těch možností v Nasavrkách a jejich okolí je hned několik. Přímo na zámku v Nasavrkách si návštěvníci mohou projít expozici věnovanou Keltům, turisté se pak mohou projít po naučné stezce věnované Keltům, za pozornost stojí však také skanzen, kde jeho návštěvníci mohou poznat život Keltů, v jeho sousedství se pak nachází restaurace, kde je možné si pochutnat mimo jiné i na specialitách keltské kuchyně. Keltové se do dějin Evropy začínají zapisovat na počátku 4. století př.n.l. Tehdy se usadili v Pádské nížině v severní Itálii. Mezi jinými je zmíněn keltský kmen Bójové. Expandovali do tehdejší Makedonie a Řecka. Postupně se dostali pod nadvládu Říma a část Keltů – mezi nimi i Bójové po roce 191 př.n.l. opouští Pádskou nížinu a přesouvají se mimo jiné i na území dnešních Čech. Důkazy o osídlení u nás v tzv. době laténské, tedy v období 6. – 5. století př.n.l., jsou patrné zejména na Chrudimsku, Pardubicku, Královéhradecku či Hořicku. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2022 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
