Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14


21.12.2016 Chrudimka patří k nemnoha větším levostranným přítokům Labe, které celou délkou svého toku – od pramene, až po ústí – náležejí výhradně Pardubickému kraji. Podstatná část jejího 104,4 km dlouhého toku náleží horopisné jednotce Železné hory, pouze dolní úsek se Slatiňany, Chrudimí a Pardubicemi je už na České tabuli (respektive na Chrudimské tabuli a v Pardubické kotlině). Bez zajímavosti není, ani to, že o větší část toku a povodí Chrudimky se dělí dvě chráněné krajinné oblasti. Horní část povodí až po Trhovou Kamenici je na území CHKO Žďárské vrchy, navazující úsek až po Svídnici byl zahrnut do CHKO Železné hory. Malebná krajina kolem Chrudimky nepochybně upoutá v každé roční době a téměř celý tok je provázen značenými cestami, včetně oblíbené trasy „Vlastivědné naučné stezky Krajem Chrudimky“. Některá zajímavá místa v údolí patří k oblíbeným cílům výletů a vycházek, jiná jsou naopak skryta v lůně poklidné přírody.
Prameny pod „střechou“ Železných hor
K poněkud opuštěným zákoutím patří i partie s pramennou studánkou Chrudimky. Najdeme ji při okraji lesa mezi Svratouchem a osadou Filipov, a to na severozápadním temeni nápadného kopce s poněkud nelibozvučným jménem „U oběšeného“. Návrší je pozoruhodné spíše z geografického hlediska, protože nadmořskou výškou 737 m jde o nejvyšší kótu v celých Železných hor (dříve byla jako nejvyšší uváděna též 697 m vysoká Pešava nad Jeníkovem poblíž silnice z Hlinska do Kameniček).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2016



11.10.2016 Náměstí je dlaní a ulice z něj vycházející představují pětici prstů. Za války si Ronov nad Doubravou vybral režisér Václav Binovec pro zfilmování románu spisovatele Jana Drdy, Městečko na dlani. Rukapáň. A ono takové opravdu je.
Je to už 75 let, co se na ronovském náměstí točilo. Filmařský šum je zachycen na spoustě černobílých fotografií. Na jedné z nich schvácený Karel Hašler pije podmáslí, které mu přinesla místní děvčata. Známý písničkář pracoval při natáčení jako odborný poradce a ve filmu Městečko na dlani si také zahrál, když zastupoval za nemocného Jindřicha Plachtu. Byla to ale jeho poslední role. Z popudu zřejmě právě režiséra Binovce byl Hašler zatčen gestapem. Po sérii výslechů v Drážďanech končí v koncentračním táboře Mauthausen, kde tři měsíce po svém zatčení umírá smrtí vskutku nelidskou.
Městečko na dlani zůstalo ve znaku města, ale nic víc z této historie v Ronově nad Doubravou návštěvníci nenajdou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016



11.10.2016 Při rekonstrukci jednoho portálu na hradě Rychmburk se našly lidské kosti. Možná je tedy něco pravdivého na legendě, že tady hradní pán Jaroslav Berka nechal zazdít svou dceru Markétu. Jako trest, že se neprovdala za muže, kterého jí vybral. Markétina duše nedošla pokoje a tak jako bílá paní dodnes bloudí hradními chodbami.
Rychmburk se říkalo i vesnici pod hradem. Ta byla ale v roce 1948 přejmenována na Předhradí. Na poměrně malém území je velké množství historických památek: kostel, kalvárie, Panský dvůr a zahrada, opevněné městečko s původními baštami. Tohle místo, pár kilometrů od Skutče, rozhodně stojí za návštěvu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016



11.10.2016 Město Chrudim se chystá na rekonstrukci poutní kapličky ve Vestci, místní části Chrudimi. Jednoduchá barokní kaple čtvercového půdorysu stojí na západním konci obce. Postavena byla v 18.století, některé prameny uvádějí rok 1741.
„Kaplička není užívána k církevním účelům a ani není nemovitou kulturní památkou, přesto jsem si jist, že její oprava obyvatele Vestce potěší. Spolu se dvěma stromy, které u ní rostou, je zajímavým krajinotvorným prvkem,“ říká chrudimský místostarosta Jan Čechlovský.
Obvodové zdivo kapličky je kamenné. Klenba křížového typu, hlavice pilastrů a pilastry jsou postaveny z cihel. Původně byla na celém zdivu nanesena omítka a celý prostor byl malířsky pojednán. Do dnešní doby se dochovala pouze část omítky s malovanými anděly na klenbě a malé fragmenty omítky s malbou na hlavici pilastru a na pilastru. Vstup do kaple tvoří jednoduchý kamenný portál, fasáda je jednoduchá s korunní římsou po obvodu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016



7.07.2016 Pod zámkem v Nasavrkách téměř uprostřed města roste unikátní sad jedlých kaštanů. V roce 1776 je zde nechal vysázet majitel nasavrckého panství Jan Adam Auersperg. Ten si přivezl prvních šest sazenice z Itálie. Kaštanovníkům se v zámecké zahradě dařilo a nejen tam, dnes rostou prakticky ve všech částech Nasavrk. V průběhu 19. a 20. století byly sázeny nové kaštanovníky. Na severním svahu pod zámkem jich dnes na ploše větší než hektar roste 97. Z původní výsadby se zachovalo dvacet stromů. Nejstaršímu a také nejmohutnějšímu se říká Knížák, nebo také Kněžák, v obvodu má 534 cm, ale je už značně poškozen. Kaštan setý (Castanea sativa) je podobný spíš buku nebo dubu, než klasickému kaštanu (jírovec maďal). Liší se výrazně květy, které se podobají jehnědám. Kaštanka kvete v polovině červnu a je to nádherná podívaná.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016



7.07.2016 Malebně zvlněnou krajinou na rozmezí Železných hor a Vysočiny se vine říčka Doubrava, jeden z významných levých přítoků Labe. Údolí Doubravy se na horním a středním toku vyznačuje spoustou romantických zákoutí i hodnotných přírodních partií, z nichž některé jsou součástí chráněných území a většina z nich je dostupná po turisticky značených cestách.
Kde se voda rozlévá do dvou řek Pozornost zasluhuje už pramenná oblast Doubravy, která je součástí rozsáhlého rašeliniště mezi hladinami známých rybníků v lůně CHKO Žďárské vrchy – Velkého a Malého Dářka. K tomuto podmanivému území, chráněnému ve dvou národních přírodních rezervacích – Dářko a Radostínské rašeliniště, je nejlepší přístup po nenáročné trase naučné stezky „Dářská rašeliniště“, obnovené v roce 2013, a to buď ve směru od Velkého Dářka nebo od Radostína k osadě Borky. Tam je též poslední z dvanácti informačních panelů naučné stezky. Cesta se vyhýbá mokřinovým rašeliništím, kde v řídkém porostu s borovicí blatkou a bělavými koberci suchopýru zaujme několik tajemných jezírek. Z nich se voda rozlévá na dvě strany – ke zdrojnicím řek Doubravy a Sázavy. Jde o jeden z mála známých příkladů „říčního rozdvojení“ (tzv. bifurkace) na území naší vlasti.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016



7.07.2016 120. VÝROČÍ ZALOŽENÍ A 25. VÝROČÍ OBNOVENÍ
95. VÝROČÍ ÚMRTÍ JUDR. KARLA PIPPICHA
Obě významná výročí – založení a obnovení Sokolské župy Východočeské – Pippichovy i výročí úmrtí JUDr. Karla Pippicha – se stala zajímavým podnětem pro uspořádání slavnostního dne, který se konal v Chrudimi v sobotu 2. dubna 2016. Ve 13 hodin se začali Sokolové a návštěvníci z Pardubického kraje, cvičenci a vystupující z tělocvičných jednot pardubické župy i dalších pěti žup – Orlické, Jizerské, Jičínské, Fügnerovy a Havlíčkovy – řadit do průvodu, který směřoval z ulice U Vápenky k hrobce JUDr. Pippicha. Pietní akt u hrobky byl velmi důstojný, všichni vystupující (mj. i starosta města Chrudimi p. Petr Řezníček a první náměstek hejtmana Pardubického kraje p. Roman Línek) ve svých projevech ocenili přínos jednoho z nejvýznamnějších občanů Chrudimi.
Pozvání přijala i prapravnučka dr. Pippicha prof. Anna-Maria Laetitia von Pippich, Ph. D., příjemná mladá dáma, která byla velmi potěšena z průběhu pietního aktu i sportovně-společenského odpoledne.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016



7.07.2016 Obec Dvakačovice se nachází asi 2 km severně od Dvakačovická stráň zelená – 7. 5. 2016 Hrochova Týnce nad řekou Novohradkou. Od 18. století se staly střediskem evangelické církve, byly zde postupně založeny tři evangelické hřbitovy, první v blízkosti současného evangelického chrámu, druhý na okraji lesa severovýchodně od obce. Na východě od Dvakačovic se nachází na opukovém návrší zalesněná stráň s teplomilnou květenou. Řídíme se radami zkušených přírodovědců a vydáváme se na ni začátkem jara v době přes olistěním většiny stromů, kdy mají jarní rostlinky dosti slunečního světla pro svůj růst. Cestu začínáme na zastávce ČD Bořice první dubnovou neděli. Jdeme zprvu silničkou západním směrem asi 1 km, před námi se na plochém kopečku rýsují obrysy zatím holých vysokých stromů, jsou tu hlavně duby, buky, habry a olše. Ve starších mapách je lokalita označena jako Dvakačovický háj. Po příchodu na hlavní silnici od Hrochova Týnce odbočujeme po ní vpravo podél háje, který pak obcházíme po jeho severním okraji. Vede tudy dobře schůdná polní cesta, odbočující z hlavní silnice.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016



21.02.2016 Na konci mého článku byla uvedena stručná historie slévárny v Novém Ransku a fotografie sochy „Slévače“, která stojí před slévárnou u hlavní silnice na Havlíčkův Brod. Pátrala jsem po historii slévárny, ale o soše se mi nepodařilo zjistit vůbec nic. Paní Marcele Timarové se to podařilo, za což jí moc děkuji. Osud sochy byl zajímavý, a proto jej zde stručně uvádím.
Autorem sochy je akademický sochař Břetislav Benda. Socha byla majetkem ČKD Praha. Podnik byl zrušen a socha měla být rozřezána a následně roztavena. Díky všímavosti lidí byla zachráněna. Odkoupila ji slévárna z Nového Ranska a umístila před svůj podnik, kam jistě plným právem patří.
Podobně byla zachráněna socha „Vítězství“ v Pardubicích, rovněž od Břetislava Bendy, která měla být lhostejností vedení pardubického magistrátu utopena v lomu Leštinka, ale Pardubáci ji ubránili, a dnes zdobí náměstí na sídlišti Dubina v Pardubicích, a moc to tam „krásné dívce“ sluší.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2015



21.02.2016 Napsání tohoto příspěvku jsem dlouho odkládal, jednak bylo příliš horké léto, pak naopak zase moc pršelo. Pár lidí mi občas připomnělo, abych už konečně něco sepsal jenže, jenže vůbec nepřicházela inspirace. Múzy unavené horkým létem odhazovaly svá roucha a ochlazovaly svá těla u splavů a v chladnějších lokalitách, říká se, že některé odvázanější dokonce ve vinných sklípcích. A až na konci prázdnin opité létem nakonec dorazily vystřízlivět do Polabí.
Možná se na mě múza usadila v podobě elegantního šidélka většího (Ischnura elegans). Vždy jsem si myslel, že vážky jsou velice plaché, doposud se mi žádné nepodařilo kvalitněji vyfotit, protože uletěly. Šidélko mi z ničeho nic usedlo na ruku a nechalo se fotit. Fotografování chtivé šidélko ke mně přiletělo v přírodní rezervaci Týnecké mokřiny během turistické „Procházky přírodní rezervací vedle řeky Labe“ KPP konané 31. srpna 2014.
Záhada, o které se chci zmínit se však objevila o tři měsíce dříve, kdy se 1. června konala turistická „Vycházka za upolíny u Kamenice“. Během vycházky do přírodní památky CHKO Železné hory Upolíny u Kamenice se mi při focení orchideje podařilo vyfotografovat podivnou můru, která se později ukázala být motýlem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2015


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml