Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


1.12.2013 Necelých 10 km severovýchodně od Chrudimi leží na návrší nad řekou Novohradkou obec Dvakačovice. První zmínka o obci se váže k roku 1415, a to na stížném listu české šlechty zaslaném do Kostnice, kde je připojena pečeť Štěpána z Dvakačovic. J a k o by již tato první zmínka o obci připomínala, že smýšlení zdejších obyvatel je spíše protestantské. Snad proto si evangelický sbor v obci v letošním roce připomíná již 230 let svého trvání. Jeho existence je tak o téměř 100 let starší než historie evangelického sboru v Pardubicích.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2013



29.06.2013 Jméno českého sochaře Františka Bílka najdeme ve všech našich encyklopediích. Je dáván někdy do protikladu snad proti více známějšímu sochaři Josefu Václavu Myslbekovi (1848–1922). Oba šli svou cestou, která je oddělovala i názorově odlišovala. Zatímco Myslbek hledal cestu v národních dějinách se silným ohlasem na dílo Josefa Mánesa (Rukopisy) a religioznost světského rázu (geniální pomník kardinála Schwarzenberka, dnes v chrámu sv. Víta v Praze). I jeho jezdecké podání sv. Václava se stalo popravdě symbolem národním. Jestliže u Myslbeka jde o monumentální realismus, potom František Bílek se silnými náboženskými prožitky s použitím sochařské hlíny a dřeva vytvořil díla hluboce procítěná symbolismem s daleko silnější vazbou na doznívající secesi soustředěná do vyšší formy i obsahu již zmíněného českého religionismu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2013



29.06.2013 Krouna má malé tajemství evoluce-počátky vývoje života na zemi. V Krouně, na jejímž katastru se nacházel za Rychmburského panství (v oné době v držení Thun-Taxisů) vápencový lom, kde se ručně těžil vápenec a pálilo vápno (byly to Vápenky krounské, někdy také nazývané Rychnovské), byl v roce 1876 v tomto činném lomu lomařskými dělníky nalezen (odkryt) geologický fenomén, popsaný jako EOZOONAS CANADENSE, který je svým způsobem unikátní. Lomařskými dělníky byl předán řediteli hlinecké měšťanské školy panu Jindřichu Rozvodovi1), který jej popsal. Předem pro čtenáře tohoto článku uvádím, že nejsem exaktním vzděláním geolog nebo dokonce paleontolog, ale pouze zvídavý amatér. Eozoonas Canadense (volně přeloženo: „Kanadský jitřní živočich“ nebo také „růže úsvitu Kanady“), byl vzat mnohými paleontology jako doklad jednoho z evolučních stupňů určujících přechod od anorganické hmoty k „živé“, organické. To bylo i tvrzení Dr. W. Dawsona, šéfa kanadského geolog. institutu. Někteří odborníci však tvrdili, že Eozoonas Canadensis (E. C.) je anorganického původu, metamorfovaný produkt vysokých teplot a tlaků. Údajnou tečku za E. C. udělal jeho nález ve vápencových blocích vyvržených sopkou Vesuvem v roce 1894. V šedesátých letech 19. století byla snaha tyto primitivní organismy najít. Trvalo možná tisíciletí, než se vytvořily podmínky, za nichž došlo k dalšímu kroku kupředu a z beztvaré bílkoviny vznikla buňka.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2013



29.06.2013 Že je Skuteč městem tradiční výroby obuvi a střediskem kamenoprůmyslu, ví téměř každý. Přesvědčit se o tom můžete v nedávno zrekonstruované expozici v Městském muzeu. Expozice má název Muzeum obuvi a kamene a můžete tu shlédnout vše o historii výroby bot. Skutečská značka BOTAS, která dala vzniknout populárním botaskám, je i v současnosti známá mezi sportovci, ať už to je např. halová obuv, brusle BOTAS, kopačky nebo kolečkové brusle.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2013



17.06.2013 Vodní nádrž Seč, vybudovanou na řece Chrudimce a zároveň oblíbenou rekreační lokalitu v Železných horách, není třeba podrobněji představovat. Okolí přehradního jezera má většina Pardubáků i Chrudimáků prochozené a probádané křížem krážem včetně dobře přístupné zříceniny hradu Oheb. Jenže kolik z vás si všimlo, že na skále na druhé straně hráze jsou také starobylé trosky, jenže zcela jiné stavby. A pokud si těchto středověkých kamenných zbytků mezi stromy a keři někdo všimne, jen málokdo ví, že patří bývalému hradu Vildštejn. O založení hrádku Vildštejna, ale i Ohebu, se nedochovaly žádné zprávy. Dodnes je z pohledu historiků toto sousedství dvou hradů záhadou. Obě středověké stavby jsou vybudovány naproti sobě přes údolí řeky Chrudimky. Tato lokace neodpovídá středověké taktice budování opevněných sídel. Vildštejn, postavený na nižším kopci než Oheb, byl tak v nevýhodě a těžko obranyschopný – například před prakovým odstřelováním z Ohebu. Nabízí se tedy jediné vysvětlení jeho existence: hrad Vildštejn musí být starší stavbou než hrad na Ohebu. Ale i tak muselo být přímo v existenčním zájmu držitele Vildštejna získat do vlastnictví také protější vyšší kopec. Jenže na druhou stranu, proč by si jeden člověk stavěl dva hrady přes řeku naproti sobě?
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2013



6.01.2013 Po mnohaletém zvažování různých druhů a systémů podpory místních produktů se Železnohorský region stal v r. 2011 členem Asociace regionálních značek působící na celém území České republiky. Zapojil se po bok dalších 20 regionů, které již své produkty a výrobky úspěšně propagují a zajišťují jim tak zasloužený odbyt. Od r. 2012 se certifi kovaní výrobci stali nedílnou součástí celkové propagace a marketingu Železnohorského regionu.
Během r. 2012 bylo postupně certifi kováno 25 regionálních výrobků a produktů, které smějí užívat registrované označení ŽELEZNÉ HORY regionální produkt®. Jedná se o pestrou skladbu základních plodin (brambory, med, hovězí maso, ovoce), produktů a výrobků z přírodních surovin (medovina, mléčné výrobky, pivo, těstoviny, koláče, pečená žebra, kovářské, dřevořezbářské a keramické výrobky) či výrobků s motivem či vztahem k regionu (pletené výrobky z proutí a pedigu, paličkovaná krajka, ekologické přípravky, malba na hedvábí, turistický web, krajkovaná kresba, pracovní oděvy).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2012



18.12.2012 Areál kapucínského kláštera v Chrudimi se dočkal po dlouhé době rehabilitace klášterního kostela a klášterní zahrady. Kapucínský klášter v Chrudimi byl založen za podpory císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda III. a matky Leopolda I. a dalších dárců, mezi nimiž byla i chrudimská obec, která nakonec zůstala vlastníkem kláštera. Příchod kapucínů do Chrudimi nebyl jednoduchý a není bez zajímavosti, že jejich pobyt ve Vídni souvisí se zřízením známého pohřebiště vládnoucího rodu Habsburků.
Kapucíni patří k žebravým řádům, jejichž řehole úmyslně navozovala strohou atmosféru původních klášterů sv. Františka z Assisi. Klášterní kostel sv. Josefa v Chrudimi má tradičně vysunutou polohu, byl vysvěcen v r. 1665 a nově je využit pro zdařilou expozici barokních soch z východních Čech. Můžete se tu setkat s díly Jana Pavla Čechpauera usazeného v Chrudimi, jednoho z autorů sloupu Proměnění Páně na Resselově náměstí v Chrudimi, Jana Alberta Devotyho,od něhož jsou sochy např. v Dašicích, Heřmanově Městci, Hrochově Týnci a v Pardubicích.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2012



6.06.2012 Dne 27. 9. 2007 byl v místní části města Nasavrky v Libáni (okres Chrudim) odhalen pomníček k uctění památky významného českého skladatele 19. století Zdeňka Fibicha. Informační deska připomíná i celý rod Fibichů, kteří zde byli zaměstnáni ve službách Auerspergů. Zdeněk Fibich se narodil ve všebořické myslivně (21. 12. 1850) v rodině auersperského lesního rady Jana Fibicha (1819– 1882). Ten byl jedním z deseti dětí Josefa Fibicha (1778–1839), který působil jako přednosta lesního úřadu v Libáni u Nasavrk a jehož většina synů a dcer byla spojena s lesnickým povoláním.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2012



6.06.2012 V letošním roce se hned několik železničních tratí na území Pardubického kraje dožívá sto třiceti let. Jako první si představíme dráhu z Čáslavi do Třemošnice. Druhá polovina sedmdesátých let a zejména osmdesátá léta 19. století byla spojena s výstavbou mnoha místních drah, které souvisely se vznikem a rozvojem průmyslu i v malých městech. Vznik podporoval Zemský výbor království Českého fi nanční podporou nově vznikajících, zpravidla krátkých tratí, které odbočovaly z tratí hlavních. U zrodu námi popisované dráhy stála rakouská společnost místních drah OLEG (Osterreichische Localeisenbahn Gesellschaft). Ke stavbě místních drah v okrese Čáslav byly vydány vyhlášky: číslo 41 říšského zákoníku ze dne 9. 3. 1880 a vyhláška rakouského ministerstva obchodu pro trať Čáslav-Závratec s odbočkou Skovice–Vrdy–Bučice a číslo 102 říšského zákoníku ze dne 30. 7. 1881 pro trať Čáslav – Močovice. Pro stavbu tratí byla vybrána společnost podnikatelů Schön – Wessely. Několik dnů po vydání koncese začalo vyměřování a výkup pozemků. Vzhledem k příznivým geografi ckým podmínkám se dařilo stavět poměrně rychle. A to už z toho důvodu, že trasa obcházela místa, kde by bylo nutné stavět tunely, zářezy či velké mosty. Bylo však snahou přizpůsobit profi l tratě co nejblíže terénu i za cenu větší vzdálenosti. Protože se nebudoval jen jeden úsek, je vhodné připomenout jednotlivé segmenty a jejich časovou posloupnost. První zprovozněnou částí se stala dráha Čáslav–Žleby dne 4. 12. 1880, a to včetně odbočky Skovice–Vrdy–Bučice. Pokračování ze Žlebů do Třemošnice bylo uvedeno do provozu 14. 2. 1882. Kromě výše uvedeného vycházela z Čáslavi ještě 4 km dlouhá a dnes už téměř zapomenutá lokálka do Močovic, která zahájila provoz dne 30. 10. 1882. Po celou dobu své existence sloužila téměř výhradně nákladní dopravě močovického cukrovaru.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2012



6.06.2012 Železné hory a blízké okolí jsou z geologického hlediska jedním z nejzajímavějších území v České republice. Této výjimečnosti se snaží využít Geopark Železné hory, který byl zřízen na ploše 777,5 km2.
Co je ale geopark?
Jedná se o geologicky cenné území, kde jsou ve spolupráci s místními obyvateli a organizacemi (státními, neziskovými i soukromými) rozvíjeny aktivity na podporu rozvoje oblasti a podporu návštěvnosti a vzdělanosti. Vedle geologických objektů a jevů jsou důležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky. Nejedná se o území, které by nějakým způsobem omezovalo lidskou činnost vyjma oblastí, které již mají nějaký ochranný status (CHKO, přírodní památky, přírodní rezervace apod.). Geopark spojuje propagaci geologického dědictví s regionálním rozvojem a vhodným způsobem seznamuje veřejnost s geologickými procesy, významem přírodních zdrojů a jejich využitím v hospodářské a kulturní historii. Pro turistu znamená geopark rozšíření možností, kam jít a co nového navštívit.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2012


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml