Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


17. 06. 2009 Ležácké údolí, které se nachází v údolí mezi Nasavrky a Skutčí a které je trvalou připomínkou na protifašistický odboj za druhé světové války, prošlo na přelomu loňského a letošního roku rozsáhlou proměnou. Ten, kdo do místa zavítá nyní, zjistí, že celé údolí je více prosvětlené. Především však došlo ke změně provozovatele Národního kulturního památníku Ležáky. Zatímco až do loňského roku památník spravovala obec Miřetice, nyní je ležácký památník součástí Památníku Lidice. Ten se po rekonstrukci pro návštěvníky otevřel na počátku dubna.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009



17. 06. 2009 Pokud hledáte příjemné a klidné místo uprostřed přírody například pro víkendový odpočinek, je farma Slunečný Dvůr v Holičkách tím ideálním místem pro celou rodinu.Farma se nachází na úpatí Železných hor mezi Pardubicemi, Chrudimí a Heřmanovým Městcem v místě, odkud je za příznivého počasí nádherný výhled na celé Orlické hory, Hrubý Jeseník, ale i Černou horu v Polsku, což je druhý hřeben Orlických hor. Odtud jsou viditelné celé hraniční horyPardubického kraje.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009



20. 03. 2009 "Voda Chrudimky plula svým korytem mile a vznešeně. Bylo však s podivem, jak rychle a mocně dovedla své vody zvednout, a to několikrát do roka, a způsobit zvláště na svém dolním toku značné škody. Jarní přívaly způsobovaly od nepaměti obrovské škody. Povodeň z 13. srpna 1880 byla skutečně nebývalá a ještě dnes jsou na domech v Chrudimi na několika místech značky, kam až voda v těchto dnech dosáhla. Právě tato povodeň byla impulsem k jednání o urychleném postavení přehrad na Chrudimce." (V. Zmek).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



20. 03. 2009 Pozoruhodný kostel sv. Bartoloměje, stojící uprostřed obce Kočí nedaleko Chrudimi, patří k významným památkám tohoto druhu sakrálních staveb u nás. Byl založen královnou Žofií, druhou manželkou Václava IV., listem z 28. února 1397. 1 Zakládací listina se nezachovala, její přepis měl být podle J. L. Zieglera ještě v době jeho života uložen na chrudimské radnici, poté se však ztratil. Díky A. Rybičkovi existuje alespoň opis části zakládací listiny. 2 Historicky doloženi nejsou ani stavitelé kostela sv. Bartoloměje. Předpoklad, že jimi byli bratři Jan, Petr a Oldřich Lutkové, příslušníci pražské královské huti, kteří stavěli ve zdejším regionu, podporuje slohová i časová příslušnost těchto staveb.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



11. 03. 2009 Na hradě Rychmburk je roku 1325 v zápisech uveden Tas, potom zde byli páni z Pardubic - Flaškové. Roku 1425 dobyla hrad Žižkova vojska - Sirotci a usadili zde hejtmana Jiříka Kroměšína z Březovic. Po roce 1465 je zde pánem Zdeněk Kostka z Postupic a po něm Vilém z Valdštýna, který roku 1539 dokončil výstavbu hradu. Od roku 1554 byli majitelé panství Berkové z Dubé, kteří vybudovali v předhradí hospodářské budovy. Na Rychmburském panství byly v té době časté bouře a povstání poddaných proti vrchnosti, zvláště za protireformace.
Roku 1718 koupil panství Václav Norbert z Vchynic, tím přešel hrad v držení Kinských až do roku 1842, kdy jej koupil Karel Alexandr Thurnu a Taxisu. V roce 1848 byla zrušena nejen robota a další povinnosti poddaných vůči vrchnosti, ale i vrchnostenské úřady.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



11. 03. 2009 Turistický odbor Klubu přátel Pardubicka každoročně pořádá po celý rok každou neděli turistické výlety. Kromě toho pak probíhá každoročně v srpnu týdenní letní turistické soustředění. V loňském roce navštívili turisté oblast Žďárských vrchů. Následující řádky by tak mohly být pro leckoho námětem na příjemně strávenou dovolenou uprostřed přírody. Turistického soustředění se v srpnu roku 2008 zúčastnilo 32 osob.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



11. 03. 2009 Hledáte tip na dovolenou nebo jen tip na výlet? Pokud toužíte po klidu a neporušené přírodě, je návštěva Železných hor tím pravým místem pro odpočinek. Chráněná krajinná oblast Železné hory byla vyhlášena v roce 1991 a rozkládá se na ploše 284 km2. Svou výškou nemohou Železné hory konkurovat vrcholkům nejvyšších pohoří, ale rozmanitostí patří k nejzajímavějším koutům naší země. Ne nadarmo totiž kdosi v minulosti prohlásil, že Železné hory jsou geologickou učebnicí pod širým nebem. Na tak malé ploše není nikde na světe tolik geologických formací, jako v Železných horách. Proto před časem vznikl nápad na vytvoření geologického parku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



21. 01. 2009 Městečko Proseč se stalo centrem dýmkařské výroby v českých zemích. Začátky tohoto řemesla byly skromné, zato však opředené barvitou, nicméně pravdivou legendou. Ta začíná v roce 1841, kdy krajem táhlo ustupující pruskévojsko. Dva muži z blízkých Pasek – Antonín Pešina a Filip Švec byli vyzváni, aby na trakařích vezli píci pro vojenské koně. Tak se s armádou dostali až do Kladska, kde se na čas usadili a u českých přistěhovalců se přiučili dýmkařskému řemeslu. Jeden z tamních mistrů poslal později Pešinovi „figurovanou tabulku s vyobrazením různých druhů dýmek“, dnešními slovy katalog tvarů a typů. Po návratu domů začali Pešina a Švec dýmky sami vyrábět a prosečský trh projevil o tyto první, neumělé, a tudíž levné dýmky velký zájem, navíc jejich úspěch inspiroval další řemeslníky. Kolem roku 1845 obohatil Antonín Pešina svoje nástrojové vybavení o šlapací soustruh (nazývaný draxl, v expozici je k vidění včetně nástrojů a příslušenství) a dýmky začali vyrábět i čtyři jeho synové. Jan Švec se specializoval na výrobu kování, zpočátku používal železný plech a později vyráběl tzv. poklůpky neboli dekle z mědi a mosazi.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008



06. 01. 2009 V souvislosti s celospolečenskými změnami, k nimž v bývalém Československu a později v České republice došlo po listopadu 1989, byla výrazně posílena samospráva obcí a měst a zákonem č. 553/1991 Sb. byla obnovena instituce obecní policie. Slovo „obnovena“ je třeba zdůraznit, protože instituci obecních strážníků znalo prvorepublikové Československo, které obecní strážníky (včetně platných právních norem) roku 1918 „převzalo“ z dob monarchie. Obecní strážník je i v současnosti orgánem obce, přičemž velitelem obecní policie (ve městech a městysech policie městské) zůstal i podle nové právní úpravy starosta. V dobách monarchie, meziválečného Československa i po roce 1991 hradily a hradí náklady spojené s obecní policií přímo zřizovatelé, tj. města a obce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008



06. 01. 2009 V současnosti je Ronov nad Doubravou středisková obec s městským statutem, která v době pisatelova mládí byla nazývána městem újezdním. Od roku 1881 zde stojí měšťanská škola (dnes Základní škola), jedna z nejstarších v Čechách. Ze zámku bylo řízeno rozsáhlé panství, spravující polnosti a lesní hospodářství veliké části čáslavské roviny a podlichnického kraje. Mlely zde dva mlýny „na korečníkách“ a „podzámecký“ s pilou, pracovala zde mlékárna.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml