Sdružení přátel Pardubického kraje


Osobnosti kraje


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13


05. 12. 2008 Pro národ je štěstím, když vůbec nějaké hrdiny
má, trochu je pro něho zahanbující, že je musí mít,
a ještě více je zahanbující, když se ke svým hrdinům
obrací zády.

Josef Koukal je bezesporu jedním z rodáků obce Jenišovice, na kterého mohou být občané z Jenišovic i okolí právem hrdi. Patří totiž do všech tří kategorií hrdinů výše zmiňovaných. Svým životem, úsilím a osudem si zaslouží přirozený obdiv a pozornost. Může být stálým vzorem statečnosti a houževnatosti v jakýchkoliv dobách.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



08. 07. 2008 Přesně před rokem jsme jedno číslo Vlastivědných listů Pardubického kraje věnovali druhé světové válce, výsadku Silver A a ležácké tragédii. Na toto číslo reagoval pan Jiří Maldur Havlíček, který upozornil na osobu britského válečného pilota Ron Clifforda Hockeyho, který by měl být v souvislosti s výsadkem Silver A také vzpomenut. Ron Clifford Hockey se narodil 4.8.1911 v Exeteru ve Velké Británii. Ve svém rodišti absolvoval základní a střední školu, poté studoval na University of Exeter a na Imperial College v Londýně. Létat začal v roce 1933, v září 1939 byl převelen k RAF, nejprve k peruti, která přepravovala vzácné osobnosti do Francie, včetně W. Churchilla. Poté byl přidělen k peruti, jejímž cílem bylo plnit zvláštní účely. Později se stal jejím velitelem. Mimo jiné i jeho zásluhou byl proveden úspěšný atentát na říšského protektora Rainharda Heydricha.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008



08. 07. 2008 Jeden z nejznámějších hřebečských malířů se narodil dne 18. března 1858 v Křenově u Moravské Třebové jako nejmladší ze šesti dětí. Lásku k malování zdědil malý Eduard po strýci. Také jeho nejstarší bratr rád maloval. Ve dvanácti letech se musel rozhodnout o povolání. Protože se rozhodl studovat, byl poslán do Poličky, aby se připravil v 5. ročníku základní školy na studium gymnázia v Moravské Třebové. Měl štěstí, že si zde učitel kreslení všimnul jeho nadání a dával Eduardovi zvláštní hodiny. Jelikož mu na gymnáziu kreslení zabralo tolik času, že se nevěnoval dalším předmětům, vrátil se do rodného domu.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008



02. 07. 2008 Malíř - krajinář František Kaván (10.9.1866 - 16.12. 1941) značnou část života a malířské tvorby zasvětil našemu regionu a svým dílem vzbudil zájem dalších umělců o Železné hory a Českomoravskou vysočinu. Rodák z Víchovské Lhoty u Jilemnice dělil svou lásku ke krajině rodných Krkonoš s motivy, které mu na-bízely právě Železné hory. Patřily k nejmilejším a vztah malíře k zdejší krajině prostupuje celou jeho tvorbou. Svědčí o tom neobyčejně působivý obraz, který zde namaloval už v roce 1895 a nazval Železné hory (Frantova náladička). Stal se výrazem umělcova kréda, jeho lásky k tomuto kraji i důkazem nalezení "duše a zvláštního výrazu zdejší krajiny", o něž po celou dobu usiloval.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008



02. 07. 2008 Alois Jirásek, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 19. století, napsal několik historických románů, mezi něž patří trilogie Bratrstvo. Líčí zde historické události kolem poloviny 13. století, kdy na Slovensku - tehdy v Horní zemi Uherské - 25 let bojoval a hájil práva českého krále Ladislava Pohrobka Jan Jiskra z Bransýsa.
Zde s ním hrdinně válčilo asi 25 tisíc bojovníků, tzv. bratrských rot proti maďarským Huňadovcům. Mezi Jiskrovými hejtmany byl i Jan Talafús z Ostrova.
Ves Ostrov je vzdušnou čarou asi 9 km západně od Vysokého Mýta, při státní silnici z Vysokého Mýta na Chrudim. Tato ves se poprvé uvádí v písemných zprávách ke konci 13. století. Ve 14. století zde na západním kraji vsi na vyvýšenině nad nynějším rybníkem stávala tvrz, patřící v té době k panství Slavatů z Košumberka. Zde na počátku 15. století byl jako správce Ješek Talafús ve službách košumberských Slavatů. Zde na této tvrzi kolem roku 1410 se narodil Jan Talafús.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008



14. 04. 2008 Kdo byl Jindřich Prucha (1886 - 1914), v regionu "Železné hory" nemusí nikdo vysvětlovat, neboť velikost tohoto umělce je známa celosvětově jako malíř "Předjaří a Jara na Železných horách". Je nutno ale dodat, že tomu tak nemuselo být, pokud by nebylo jeho sestry Vojslavy (1877 - 1973). Ta jeho dílo zachránila a předala národu, neboť věděla, proč to dělá. Velela tomu sourozenecká láska, ale i křesťanská výchova v rodině, která i "hory přenáší". Prvním jejím činem bylo shromáždění a uskladnění všech obrazů ve vile "Županda", která se nachází nad obcí Běstvina, přičemž patří do osady Kubíkovy Duby. Prostornou vilu zakoupil otec umělce Josef Prucha v roce 1909. Zde rodina žila. Vojslava se po celý svůj dlouhý život starala o údržbu vily a náhodnému návštěvníkovi umožnila se pokochat krásou bratrova umění. Všechny stěny byly pokryty jeho obrazy. Tím vlastně vznikla jeho první galerie.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008



14. 04. 2008 Slavíček je vrcholným představitelem českého umění kolem roku 1900. Vyšel z odkazu náladového realismu, ale již roku 1898 začíná tvořit obrazy barevnou skvrnou, chvatnou i rozechvělou, která vyvolává dojem pohybu a víření. Byl mistrem v zachycení světla a stínu. V pozdějších letech se setkává s francouzským impresionismem, ten jej však neovlivnil. V pozdějších pracích je patrné uvolňování stylu.
Slavíček často pobýval v Kameničkách na Vysočině. Snažil se o zachycení rázu a proměn tamní krajiny.
Roku 1887 byl zapsán na AVU v Praze do krajinářské speciálky u profesora Julia Mařáka (1832-1899). Již tehdy byl pokládán za jednu z největších nadějí školy. Studium několikrát přerušil, patrně pro neshodu s Mařákem.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008



14. 04. 2008 V letošním roce uplyne sto padesát let od narození Jana Selichara, který bezesporu patří k osobnostem podílejícím se na utváření novodobých kulturních dějin našeho regionu.Řadí se tak k množství obětavých lidí - dnes už často zapomenutých - kteří svou usilovnou každodenní prací se zasloužili o kulturní rozvoj svého kraje. Význam tohoto skromného, ale současně neobyčejně moudrého a vzdělaného kněze s širokým okruhem zájmů a rozhledem, nezištně pomáhajícího zejména mnohým umělcům, kteří za ním přicházeli, nenalezl u nás dosud patřičného ocenění.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008



14. 02. 2008 Bohuslav Martinů se narodil 8. prosince 1890 v Poličce v rodině poličského obuvníka a pověžného. Není také bez zajímavosti, že se narodil ve věžní místnosti zdejšího chrámu svatého Jakuba. Zde prožil prvních dvanáct let svého života.
Na housle se učil hrát již v sedmi letech u místního krejčího, pana Josefa Černovského. V desíti letech již začal komponovat svou první skladbu, smyčcový kvartet Tři jezdci. V roce 1906 začal studovat na pražské konzervatoři s nadějí, že se z něj stane houslový virtuos, druhý Jan Kubelík. Na konzervatoři prošel několika odděleními - studoval hru na housle, klavír a varhany. V roce 1910 však byl z konzervatoře vyloučen pro "nenapravitelnou nedbalost". Přesto o dva roky později složil na konzervatoři závěrečnou zkoušku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007



30. 01. 2008 Otakar Sedloň se narodil 30. srpna 1885 v Trpíně, vesničce mezi Poličkou a Kunštátem, v rodině řídícího učitele Tomáše Sedloně a Josefy Sedloňové, rozené Čápkové. Trpín byl tehdy stejně jako dnes v Pardubickém kraji.
V Trpíně byl jeho otec učitelem v místní škole, odkud byl přeložen do Merklovic u Vamberka a později do Doudleb nad Orlicí, kde byl ředitelem školy. Ze 13 dětí se dožilo dospělého věku 7 sourozenců.
Rodiče poskytli třem dětem vzdělání na učitelském ústavu, dvěma obchodní, jednomu zahradnické a Otakarovi vzdělání umělecké.
Otakar chodil nejdříve do měšťanské školy ve Vamberku a pokračoval na nově otevřené reálce v Kostelci nad Orlicí, kde maturoval v roce 1904.
Na doporučení profesora Kostohryze studoval na umělecko-průmyslové škole v Praze. Tam studoval dva roky (1904-6) u prof. Em. Dítěte, pak jeden rok (1906-7) na ornamentální škole prof. Maška a nakonec nastoupil do speciální školy prof. Schikanedra (1907-8), který na mladého Otu zapůsobil nejhlouběji. Kromě řádného studia navštěvoval ještě večerní školu prof. Preislera.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml