Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15


18. 12. 2008 Pardubický kraj má mnohá lákadla. Některá z nich jsou hojně propagována, jiné krásy kraje jsou bohužel neprávem opomíjeny. Jedním z těch trochu neprávem opomíjených regionů je i region Železných hor. V této oblasti však naštěstí působí již od roku 2005 občanské sdružení Železnohorský region, jehož hlavním posláním je propagace a posílení cestovního ruchu v oblasti Heřmanoměstecka, Přeloučska, Cholticka, jižní části Pardubicka, okolí Seče, Třemošnice i Nasavrk. Tato oblast zahrnuje území pěti svazků obcí a je venkovskou oblastí částečně se rozkládající v CHKO Železné hory s velkým potenciálem pro rozvoj v oblasti venkovské turistiky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008



18. 12. 2008 Řeka Chrudimka pramení v oblasti Českomoravské vrchoviny ve Filipovském polesí. Má tři prameny – Filipovský ve Staré oboře, severozápadně od obce Svratouch, dále Chlumětínský – na jihovýchodním svahu kopce Oběšený nad Svratouchem a jako třetí pramen Herálecký na Votavovském kopci. Prameny vyvěrají v nadm. výšce 700 m. Pod rybníkem Krejcar u Kameniček vytvářejí říčku Chrudimku. Její tok je 108 km dlouhý, horní a střední tok je převážně kamenité řečiště, dolní tok je pozvolný. Chrudimka má celkem 32 přítoků – většinou malých potoků. Nejsilnější přítok je řeka Novohradka v dolním toku. V Pardubicích se jako levý přítok Chrudimka vlévá do Labe. Její povodí je maximálně hospodářsky využito.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008



30. 10. 2008 „Říčka má všechno, co má mít opravdová řeka. Bublavost mladého pramenu i poklid proudu v rovině, mohutné duby na břehu i regulované koryto skoro bez větvičky. Má točící se vír a strmé skalní stěny, ale i třpytivost prosvětlených prahů v lukách. Má i opravdickou přehradu. Má všechno, co má mít velká řeka, ale tak nějak na lidskou míru. Nenechte se však mýlit její líbezností, i ona dovede vyletět z břehů a řádit jako odvěký živel. Jako většina našich řek má i ona ženské jméno. Ta řeka je – Doubrava“ (Hrušková).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



30. 10. 2008 V kopcích mezi Chrastí u Chrudimi a Skutčí se nad městem Luže tyčí zřícenina hradu Košumberk. Jak vysvětluje hradní kastelánka Hana Truncová, význam jména Košumberk pochází z německého názvu psaného Cozemberk, později jako Koszemberk a později vývoj slova přecházel na Koss, vznikl Koš až změkčeně Košumberk. Název je složen ze dvou slov – Kosen, což je přátelsky rozmlouvati a berg – na vrchu. V sedmdesátých letech minulého století zde probíhal archeologický průzkum, který prokázal osídlení hradního návrší již v 11. století. Hrad Košumberk se řadí mezi hrady plášťové, což znamená, že vše, co stálo po vnitřním obvodě vejčitého tvaru hradu, nebylo zdáli vidět, protože veškeré stavby hradního paláce byly skryty za plášťovou hradbou, která hrad obepínala.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



14. 10. 2008 Při vyslovení jména obce Luže se mnohému vybaví Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé. Málokdo však ví, že areál rozkládající se na ploše 13 hektarů, je také překrásným a unikátní arboretem, které začalo vznikat již před sto lety. Desítky druhů dřevin z celé severní polokoule dnes v areálu léčebny čítají více jak tisícovku stromů. Park založil profesor MUDr. František Hamza hned na počátku dvacátého století jako součást léčebny určené pro léčbu dětí postižených tuberkulózou. Léčebna byla založena v roce 1901 a nedlouho poté byly vysázeny březové hájky, které poskytovaly „měkký stín“ při výuce dětí ve volné přírodě, která byla součástí terapie. Nezůstalo však pouze u břízek: „Hamza si liboval v cizokrajných dřevinách,¨proto je tu již tehdy na počátku dvacátého století začal sázet,“ popisuje Jana Zavřelová z Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé (dále jen léčebny). A tak se dnes může toto unikátní arboretum, které je veřejnosti zcela zdarma a denně volně přístupné celoročně od 8 do 21:30 hodin, pyšnit téměř stoletými stromy unikátních druhů, které jinde u nás těžko nenalezneme.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



14. 10. 2008 Malebná a starodávná obec Jenišovice s výrazným panoramatem leží 18 km východně od Chrudimi a 10 km západně od Vysokého Mýta. Obcí, která si v letošním roce připomíná 920. výročí od první písemné zmínky, protéká řeka Novohradka, do níž se v obci vlévá Řepnický potok. První spolehlivá písemná zmínka o Jenišovicích pochází z roku 1130, kdy měla ves patřit vyšehradským kanovníkům. Ještě starší zpráva se vztahuje k roku 1088, ta je ovšem součástí mladšího listinného falza. Nejstarší písemně zachycené podoby názvu vesnice z období 12. a 13. století znějí „Janiseuicih“, „Janisouici“ a „Janisowici“. Odtud také vzniklo přirozené vysvětlení názvu od vlastního jména prvního zakladatele Jeniše (Janiše). V 19. století se vedle dnes platného názvu vyskytovala rovněž varianta „Jenšovice“, pro rakouské, resp. německé úřady byl používán poněmčený tvar „Jenischowitz“.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



14. 10. 2008 Turisté, kteří se rozhodnou poznat romantické údolí řeky Chrudimky včetně okolí sečské přehrady, by neměli vynechat návštěvu obce Klokočov. V obci roste chráněný strom – tisíciletá lípa.
Okolo lípy vede turistická cesta – červeně značená – z Hoješina do Horního Bradla. Vedle lípy je upravena informační deska s tímto textem: „Chráněná krajinná oblast Železné hory“

PAMÁTNÝ STROM – Lípa velkolistá (Klokočovská lípa)
Katastr: území Klokočov
Obvod kmene 870 cm, výška 19 m, stáří 1000 let.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2008



23. 07. 2008 Soubor lidových staveb Vysočina je v rámci České republiky druhé největší muzeum v přírodě, co se týče rozlohy, počtu objektů i návštěvnosti hned po Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm. Rozprostírá se ve třech lokalitách. První návštěvníci měli možnost navštívit v roce 1972 expozici na Veselém Kopci. Další expoziční lokalitou je "Betlém" v Hlinsku a dále pak vodní kovací hamr ve Svobodných Hamrech, kde stojí dále za povšimnutí i barokní zámeček, kam jezdil i Karel Václav Rais.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2008



16. 07. 2008 Královské věnné město Chrudim je městem s bohatou historií i množstvím zachovalých památek nejen v historickém centru.
Historie města je skutečně dlouhá - první prokazatelná písemná zmínka o Chrudimi se váže k 10. lednu roku 1055, kdy v Chrudimi během vojenského tažení do Uher zemřel kníže Břetislav I. Alespoň se o tom píše v Kosmově Kronice české, kde se lze mimo jiné dočíst: "Roku od narození páně 1055 slavný Břetislav kníže, jenž zazářil vrcholem ctností, národa českého perla a zářivá hvězda svých otců, když si s Boží pomocí podrobil celé Polsko a když se odhodlal, dvakrát byv vítězem, již potřetí napadnout Panonii, a vypraviv se napřed, čekal na své vojsko, byl na hradě Chrudimi zachvácen těžkou nemocí". Město Chrudim se k tradicím minulosti hrdě hlásí, a tak si také v roce 2005 své 950. narozeniny náležitě užilo a připravilo důstojné oslavy této události, které probíhaly celý rok.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2008



20. 05. 2008 Výstřely na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este odstartovaly v letních měsících roku 1914 celosvětový válečný konflikt, který do té doby neměl v dějinách lidstva obdoby. Kromě milionů padlých a raněných na všech frontách však měly válečné události let 1914-1918 značný vliv i v zázemí válčících států. Vedle dopadu na ekonomiku a společnost celého tehdejšího Českého království lze ovšem sledovat také dopady na konkrétní lokality, což v plné míře platí i pro Bylany.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml