|
| |
|
Osobnosti kraje Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 08. 10. 2007 Před 115 lety 26.7.1892 zemřel v Kameničkách u Hlinska P. Josef Pardus, známý z Raisova Západu jako farář Kalous. Jeho hrob nalezneme již ve zrušeném hřbitově u vchodu do zdejšího kostela Nejsvětější Trojice, kde působil od roku 1850 nejprve jako lokalista a o pět let později až do své smrti jako první farář této nově zřízené farnosti. Pocházel z Přelouče, kde se 7.2.1801 narodil. Po bohosloveckých studiích v Hradci Králové byl před 180 lety (24.8.1827) v katedrále Svatého Ducha vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil ve Svinčanech u Heřmanova Městce, Hněvčevsi u Hořic, v Cerekvici u Litomyšle, v Borové u Poličky a v Čáslavi. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007 08. 10. 2007 Básník a český národní buditel a básník Šebestián Hněvkovský je spjatý s prvopočátky novočeského básnictví za ná-rodního obrození. Hněvkovský byl a věrným druhem románového hrdiny F. L. Věka ze stejnojmenného románu Aloise Jiráska. 160. výročí jeho úmrtí připadá letos na 7. červen. Š. Hněvkovský se narodil 19. března 1770 v Žebráku, měl právnické vzdělání a v letech 1826 - 1836 byl purkmistrem v Poličce, odkud odešel jako penzista do Prahy, kde roku 1847 zemřel. Jeho nejúspěšnější báseň je epos vycházející z příběhu o dívčí válce Děvín, knižně vydaný roku 1805. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007 06. 08. 2007 Do rukou pardubického gestapa se 5. března 1945 dostal příslušník německé vojenské posádky wehrmachtu1 v Chrudimi vojín Lucien Khun. Pardubičtí gestapáci ho surově vyslýchali a zbili k nepoznání, okradli ho o vše2. Pocházel od tehdy francouzského Štrasburku v Alsasku3 z obce Brumat, a tedy byl francouzským občanem. Pochopitelně za mobilizace v roce 1939 narukoval do francouzské armády a s ní se zúčastnil akcí po 10. květnu 1940. Tak se stalo, že padl do německého zajetí. Protože nacistické Německo bezpro-středně Alsasko připojilo k německému území, stali se i tam žijící Alsasané německými občany. Mnohým z nich byla němčina úplně cizím jazykem. To byl případ i válečného zajatce Luciena Khuna. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007  06. 06. 2007 Město Chrudim čekají v letošním roce velké oslavy. Letos tomu je již 150 let od úmrtí významného chrudimského rodáka Josefa Ressla. Josef Ressel se narodil 29. 6. 1793 v Chrudimi a zemřel na malárii na služební cestě dne 9. 10. 1857 v Lublani. Výročí úmrtí Josefa Ressla bude průběžně připomínáno po celý rok. Za účelem bezproblémového průběhu oslav funguje přípravný výbor pod vedením místostarosty města Chrudim Pavla Kobetiče, který nám sdělil, že město Chrudim se již v loňském roce rozhodlo kontaktovat další evropská města, ve kterých Ressel působil. Nejužší kontakty jsou dle něj navázány se slovinským městem Lublaň, kde by měly letos také proběhnout oslavy 150. výročí úmrtí Josefa Ressla: "V Lublani by se měla konat výstava, chystá se vydání publikace o vynálezci Resslovi, v Lublani připravuje se také konference zaměřená na odkaz Josefa Ressla. Naší snahou je, aby se zástupci města Chrudim zúčastnili pietního aktu u pomníku Ressla na tamním hřbitově," sdělil k oslavám ve Slovinsku Kobetič. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  06. 06. 2007 Jindřich Valecký se narodil 18.září 1909 v Krucemburku (dříve též Křížová), okres Chotěboř na Havlíčkobrodsku. Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval v místě rodiště. Stroje byly jeho životním snem. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval dvouletou průmyslovou školu
v Pardubicích, tak zvaný mistrák.
Všude byl úspěšný, neboť vynikal bystrostí. V roce 1928 nastoupil do Hedvíkova u Čáslavi k firmě Josef Bartoš a spol., kde začal svoji kariéru. Továrník Bartoš zakoupil
v roce 1930 Polákův patent licího stroje se studenou tlakovou komorou, začal ho vyrábět a zavádět do technolo-gických výrobních procesů.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  06. 06. 2007 Narodil se 17.4. 1774 ve Skutči v rodině pláteníka. Vzdělání dali malému Tomáškovi jeho bratři - Antonín, pozdější skutečský děkan, a Jakub, vrchnostenský úředník v Praze, později v Dolních Rakousích. Základy hudby získal v Chrudimi u ředitele kůru Pavla Josefa Wolfa. V roce 1787 zahájil gymnáziální studia v Jihlavě, která dokončil v Praze, kde také vystudoval práva. Vlastní pílí se vypracoval na klavírního virtuosa, houževnatým studiem si osvojil pevné základy hudební teorie a skladby.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  24. 05. 2007 Narodil se 2. 3. 1824 v Litomyšli. Narodil se v rodině zámožného, nakonec však zchudlého sládka.
Už jako šestiletý veřejně vystupoval a udivoval hrou na klavír, začal také komponovat. Středoškolské vzdělání získal v Jihlavě, Německém Brodě, Praze a Plzni.
Posléze v Praze studoval kompozici u J. Proksche. Působil zde také jako učitel v rodině hraběte Thuna.
V roce 1848 si Smetana otevřel v Praze hudební školu a žení se s Kateřinou Kolářovou, s níž měl 4 dcery, ale pronásledovala ho nepřízeň osudu. Zemřely mu tři z jeho čtyř dcer a manželka se vážně roznemohla. Jako člen Národní gardy se účastnil revoluce, v roce 1856 se z existenčních důvodů rozhodl odejít do Göteborgu, kde až do roku 1861 působil jako pedagog, dirigent a klavírní virtuos. V drsném severském klimatu však jeho žena dostala tuberkulózu a na následky této nemoci zemřela v Drážďanech na cestě domů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  27. 04. 2007 V závěru turistické sezóny uspořádal turistický odbor Klubu přátel Pardubicka výlet na Králický Sněžník.
Tato hora je nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří, které nadmořskou výškou 1424 m.n.m. je druhým nejvyšším pohořím v Čechách a třetím v České republice. Zaoblená nejvyšší část Králického Sněžníku vystupující nad horní hranici lesa je vystavena větru a mrazu, sníh se zde udrží v průměru osm měsíců v roce. Pro dané klimatické podmínky bývá přirovnávána k severské tundře. Vlivem počasí zvětrávají skály, které vytvářejí skalní sruby a kamenná moře. Jedním z těchto skalních výtvorů jsou Vlaštovčí skály, které na jihozápadním hřbetu Králického Sněžníku vystupují jako strmé hřebeny lemované mořem hranatých balvanů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007  15. 03. 2007 Na letošní rok připadá 240. výročí narození spisovatele, národního buditele a katolického kněze Matěje Josefa Sychry, rodáka z Ústí nad Orlicí, kde spatřil světlo světa 21.12.1776. Jako kněz působil v Sebranicích u Litomyšle, v Německé Bělé ( dnes Bělé nad Svitavou), Bystrém u Poličky a šestnáct let v Jimramově (1808 - 1824), odkud odešel do Žďáru nad Sázavou, kde 19.3. 1830 zemřel a je tam také pochován.
V posledně jmenovaném městě se také nachází knihovna, která nese spisovatelovo jméno, na níž byl před několika lety odhalen basreliéf (polovypouklá plastika mírně vyčnívající ze základu). Také v Jimramově se odhalením pamětní desky na katolické faře dostalo ústeckému rodáku na Českomoravské vysočině náležité úcty.Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006  15. 03. 2007 Tereza Svatová se narodila 31. března 1858 manželům Františku a Kateřině Albertovým v Žamberku, v domě Pod Radnicí čp. 149. Na svět přišla jako deváté, předposlední dítě.
Dne 25. srpna 1860 vyhořela velká část Žamberka, oheň postihl také Albertovu rodinu. To se bohužel těžce dotklo jejich finančních poměrů. Proto se rodina rozhodla ještě ani ne dvouletou dcerku Terezu odvézt na výchovu do Ústí nad Orlicí k manželům Princovým. Terezina teta Tarsila Princová se provdala ve třiceti letech za šedesátipětiletého vdovce Františka Prince. Princ byl zámožný muž a spolu se ženou bydleli v honosném domě na náměstí čp. 86. Tereza jimi byla ve svých patnácti letech adoptována.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
