| |
Osobnosti kraje Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008 ![]() Slavíček často pobýval v Kameničkách na Vysočině. Snažil se o zachycení rázu a proměn tamní krajiny. Roku 1887 byl zapsán na AVU v Praze do krajinářské speciálky u profesora Julia Mařáka (1832-1899). Již tehdy byl pokládán za jednu z největších nadějí školy. Studium několikrát přerušil, patrně pro neshodu s Mařákem. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008 ![]() Na housle se učil hrát již v sedmi letech u místního krejčího, pana Josefa Černovského. V desíti letech již začal komponovat svou první skladbu, smyčcový kvartet Tři jezdci. V roce 1906 začal studovat na pražské konzervatoři s nadějí, že se z něj stane houslový virtuos, druhý Jan Kubelík. Na konzervatoři prošel několika odděleními - studoval hru na housle, klavír a varhany. V roce 1910 však byl z konzervatoře vyloučen pro "nenapravitelnou nedbalost". Přesto o dva roky později složil na konzervatoři závěrečnou zkoušku. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007 ![]() V Trpíně byl jeho otec učitelem v místní škole, odkud byl přeložen do Merklovic u Vamberka a později do Doudleb nad Orlicí, kde byl ředitelem školy. Ze 13 dětí se dožilo dospělého věku 7 sourozenců. Rodiče poskytli třem dětem vzdělání na učitelském ústavu, dvěma obchodní, jednomu zahradnické a Otakarovi vzdělání umělecké. Otakar chodil nejdříve do měšťanské školy ve Vamberku a pokračoval na nově otevřené reálce v Kostelci nad Orlicí, kde maturoval v roce 1904. Na doporučení profesora Kostohryze studoval na umělecko-průmyslové škole v Praze. Tam studoval dva roky (1904-6) u prof. Em. Dítěte, pak jeden rok (1906-7) na ornamentální škole prof. Maška a nakonec nastoupil do speciální školy prof. Schikanedra (1907-8), který na mladého Otu zapůsobil nejhlouběji. Kromě řádného studia navštěvoval ještě večerní školu prof. Preislera. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007 ![]() Otec Giuseppe Gabriele byl štábním důstojníkem, ve Vídni vlastnil řadu realit. Donato Felice byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka Barbara Carlone di Sebastiano zemřela před rokem 1700, manželství zůstalo bezdětné. S druhou manželkou Annou Marií von Beroldingen měl tři syny. Francesco Andrea Sebastiano (1701 až 1736) byl nejdříve učněm u svého otce, později pracoval u vídeňského vojenského stavebního úřadu a jako stavitel při budování různých opevnění. Claudio (nar. asi r. 1715, malíř) a Giuseppe Gabriele byli výtvarně a stavebně činní při velkolepé přestavbě klášterního komplexu v zámeckou císařskou rezidenci v Klosterneuburgu. Anna Marie von Beroldingen zemřela v roce 1744. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2007 ![]() Afrika se stala magnetem pro mnohé cestovatele od 19. století. O cestách do Afriky snil také Holub a díky mecenáši Vojtovi Náprstkovi se Holub v květnu roku 1872 vydává s vypůjčenými penězi poprvé do Afriky. 18. května 1872 opouští Prahu a 26. května vyjela z anglického přístavu Southampton loď směrem do Kapského Města v jižní Africe. Plavba trvala 36 dní. Jeho první pobyt v Africe trval přes sedm let. Holub však nemohl začít hned cestovat, nejprve si na cesty vydělával lékařskou praxí. Během této doby uskutečnil tři průzkumné výpravy na území Transvaalu a Kapska, poznal a zdokumentoval tok řeky Zambezi, prozkoumal Viktoriiny vodopády. Holub pečlivě zaznamenával vše do deníku, kreslil mapy, pozoroval domorodé obyvatelstvo. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2007 ![]() Odešel do Prahy na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval dějiny umění a estetiku (1929 - 1933). Současně vystupoval a režíroval na různých pražských scénách (v letech 1929 - 1930 to byla Velká opereta, Voice - band E. F. Buriana a Moderní studio J. Frejky a v letech 1930 - 1931 v Intimním divadle a ve smíchovské Aréně). Studia na UK nakonec nedokončil. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2007 ![]() Po absolvování hradeckého gymnázia odešel do Prahy na práva, ale studia nedokončil. Ihned se zapojil do pražského hudebního života a rychle získal významné postavení. Ve svých dvaceti šesti letech se stal druhým dirigentem Stavovského divadla a o deset let později povýšil na kapelníka prvního. Po dvacet let byl prvním kapelníkem velké pražské opery (1837 - 1857). Brzy se do popředí jeho zájmu dostalo ochotnické divadlo a spolu s jinými vlastenci založil v roce 1823 první českou operní družinu, která si vzala za úkol provozovat v Praze představení českých oper. Spolu s přáteli uváděl na scénu díla v českém jazyce. Pilně komponoval, složil mj. tři české a sedm německých oper. Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2007 ![]() Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 |
![]() Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
![]() |